Hlavní obsah

Mezi velkým a malým Santinim – z poutního místa v Mariánské Týnici do kapličky v Mladoticích

21. 2. 2022, 8:10

Giovanni Batista Santini-Aichel, v české transkripci Jan Blažej, byl stavitelský genius. Na co sáhl, z toho vzniklo dílo neskonalé krásy, mimořádné architektury, nad níž i naprostý laik zůstává v úžasu stát. Jeho stavby najdete jak v Čechách, tak i na Moravě.

Foto: Vratislav Konečný

Jedním z vrcholných Santiniho projektů je nádherně rekonstruovaná Mariánská Týnice.

Článek

Poutní komplex Mariánská Týnice, nyní po mimořádně zdařilé rekonstrukci, je jednou z jeho vrcholných prací. Přitom před sto lety, v roce 1920, se po naprosté devastaci stavby zřítila kopule a uvažovalo se snad i o demolici.

Foto: Vratislav Konečný

Obnovená kopule, původní se zřítila před více než sto lety.

Reformy císaře Josefa II.

Devastace objektu souvisela s josefínskými reformami, kdy byl v roce 1785 zrušen nedaleký plaský klášter a z proslulého poutního místa se stala tkalcovna a poté cukrovar.

„Laskavý a osvícený“ syn Marie Terezie, císař Josef II., který se chtěl vymanit z područí své matky, jejíhož poručníkování měl plné zuby, se stal úřednickým puntičkářem, jehož posedlo reformní šílenství. Ne vždy k užitku.

Foto: Vratislav Konečný

Součástí expozice je i připomenutí Santiniho stavebního génia.

Vydal přes 6000 různých nařízení, každý den tedy dvě. Šmahem zrušil církevní instituce, které se nezabývaly vzděláváním nebo vědou, a tím odsoudil řadu uměleckých děl k zániku. Majetek se rozprodal nebo rovnou zničil. Platilo to i pro monumentální poutní kostel Zvěstování Panny Marie v osadě Mariánská Týnice u Kralovic.

Velmi zdařilá rekonstrukce

Už pár desítek let září okr s bělostí nad okolním terénem. Předtím tu splývala šeď se smutkem s okolním. Barvy vyzdvihují nádherný kostel, monumentální hmotu citlivě, ale s velkým důrazem položenou v krajině, završenou dvěma věžemi a kopulí.

Foto: Vratislav Konečný

Výmalba v přistavěném západním ambitu

Původní kostel zasvěcený svatým Petru a Pavlovi se připomíná už roku 1250. Plaský klášter sem v 16. století vyslal poustevníka, který mě svatostánek udržovat a zároveň hlídat před zloději. Za třicetileté války byl stejně jako Plasy a Kralovice zpustošen.

Dnešní podobu dostal, až když se stal opatem nedalekého cisterciáckého kláštera v Plasích Eugen Tyttl. Stavbu zadal Santinimu a ten se předvedl ve své velikosti, jako ostatně na řadě projektů po celé zemi. Projekt byl schválen v roce 1710, stavba se vlekla a kostel byl dokončen až v roce 1751, vysvěcen v roce 1762.

Foto: Vratislav Konečný

Nově dostavěný ambit završil Santiniho dílo.

Bohužel se stavba opožďovala, kostel měly obklopovat ambity, stavitelé dokončili jen trojramenný východní, ze západního čněl od kostela jen náznak stavby. I tak křídlo dostavěli až v roce 1777.

Chrám stojí na půdorysu řeckého kříže s okosenými rohy. Stavbu obkružuje kuželková balustráda, kopuli chrámového prostoru zakončuje lucerna, jejímiž okny nahlížejí na dlažbu sluneční paprsky.

Foto: Vratislav Konečný

Z expozice mariánskotýnického muzea

Zdejší kostel i Plasy byly zrušeny v roce 1784 a odnesla to i Týnice, kterou nikdo neudržoval. V roce 1920 se zřítila kopule a klenby kostelní. Provizorní zastřešení a postupné obnovování ambitů začal provádět Spolek pro záchranu Týnice.

Jak je kostel postaven, to uvidíte, až tam dojedete, takovouto památku nelze minout bez povšimnutí. Téměř jako zázrak se jeví nedávno dokončená přístavba východního ambitu. Až se do něho půjdete projít, jen čerstvá, ještě nezpatinovaná výmalba čistota a omítek vás přesvědčí, že si prohlížíte novostavbu. O jejím vzniku i rekonstrukci Týnice se dozvíte z panelů umístěných na zdech.

Foto: Vratislav Konečný

Prostor je zaplněn sbírkami.

Na pseudofreskách, které se tváří jako pravé baroko, jsou zobrazeny tváře lidí, kteří se o projekt zasloužili. Velký podíl na realizaci má ředitelka krajského Muzea a galerie severního Plzeňska, které v objektu sídlí. Ambit je zrcadlový k východní části, nyní je stavba, v níž je zakomponováno osm kaplí, ukončena podle Santiniho návrhu. Genialitu stavitele, který nemá hrob, uvidíte na malé výstavce v přízemí areálu. (Santini byl pochován na malém hřbitově v pražské Šporkově ulici na Malé Straně, na zdi je umístěna jeho pamětní deska, hřbitov byl spolu s kostelem dávno zrušen).

Opravy Mariánské Týnice, uváděné někdy i jako Mariánský Týnec, začaly již v 90. letech minulého století rekonstrukcí probošství, chrámové věže a kopule. V letech 2011 až 2012 obnovili kapli Obětování Páně.

Opat plaského kláštera Ondřej Trojer po potlačeném nevolnickém povstání roku 1680 nechal vzbouřenci vysázet jako pokání lipovou alej z Kralovic k poutnímu kostelu. Mezi stromy stálo i sedm kaplí zasvěcených sedmi radostem Bohorodičky. Z lip přežila jedna, pojmenovaná jako Radimova.

Opravdu výstavní muzeum

Týnický objekt slouží Muzeu a galerii západního Plzeňska. Hlavní loď je prázdná, jen s řadou židlí. Ale stačí se zahledět na iluzivní malbu zhotovenou jezuitou Kramolínem za hlavním oltářem a budete lapat po dechu. Je to opravdu malba, ne skutečnost, je to, jako byste byli součástí hologramu.

Foto: Zdeněk Slach

Mladotická kaplička, genius tvořil i téměř kapesní díla.

Muzeum ukazuje zdejší historii, výrobky plaské železárny, dobové interiéry života na Plzeňsku – hospodu, školní třídu, řemeslnické dílny, domácnost, lidové zvyky…

Je tu i velmi zajímavá výstava Translokační plány židovských obydlí v 18. století. Všechny expozice jsou perfektně zpracovány, prohlídka stojí za strávený čas.

Foto: Zdeněk Slach

Kaplička v Mladoticích je Santiniho dílem. Klenba je plná matematických symbolů.

Santiniho hra s čísly čeká v Mladoticích

Až si prohlédnete Týnici a usoudíte, že Santiniho nebylo dost, zajeďte do nedalekých Mladotic. Tady stojí malá kaplička, dovnitř vás zavede po telefonické domluvě (792 339 281) Zdeněk Slach, který vám povypráví její historii:

„Kapli Jména Panny Marie v Mladoticích nechal postavit na místě zbořené gotické kaple svaté Kateřiny opat cisterciáckého kláštera v Plasích Eugenius Tyttl. Výstavba probíhala v letech 1708-1710 podle projektu největšího stavitele baroka Jana Blažeje Santiniho a byla jeho první zakázkou pro klášter. Po jejím vysvěcení 14. září 1710 se stala první stavbou toho jména v zemích Koruny české. Najdete v ní magická mariánská čísla a jedinečnosti, které jinde neuvidíte. Je jedinou doloženou stavbou se stejným vnějším a vnitřním obvodem.“

Foto: Vratislav Konečný

Malovaná skála nad řekou Střelou u Mladotic

Údolí Střely z Malované skály 

V lese u Mladotic nad řekou Střelou je moc hezké vyhlídkové místo – Malovaná skála. Je z ní nádherný pohled na říční údolí a okolní vrchy a lesy. Na skále je vápnem namalováno okno a dveře, připomínající obydlí. Pod malým přístřeškem je na listu papíru připomenuta historie místa.

Pětadvacátého května 1872 se strhla velká průtrž, z nebe se řítilo množství vody a  krup, vody bylo tolik, že protrhla hráz Mladotického rybníka a zaplavila Podhrázský mlýn. Obyvatelé v rychlosti vyšplhali na prudkou stráň a od skály pozorovali zkázu v údolí. Proto je skála vymalovaná jako obydlí.

Podobu nejmenšího českého historického města dotváří až překvapivé množství památek

Tipy na výlety

Reklama

Související témata:

Výběr článků