Podobu nejmenšího českého historického města dotváří až překvapivé množství památek

V malebném, jako kulturní památka České republiky chráněnému komplexu najdete barokní zámek, zříceniny gotických hradů, klášter servitů s kostelem Panny Marie Sedmibolestné, zbytky městského opevnění, kamenný most, loretu a roubené a hrázděné domy. Nechybí židovský hřbitov, řeka, bohatá historie i nějaká ta poutavá pověst.

Co se městské definice týká, upřesněme, že Rabštejn je od roku 1980 součástí Manětína, ovšem ten leží o dobrých sedm kilometrů dál, čili Rabštejn není jen jeho jakási periferie.

Další boj o první příčky patří kamennému mostu přes Střelu, existují i teze, že se jedná o druhý nejstarší most u nás. Řeku překlenul v letech 1335–1340, vedla tudy zemská stezka mezi Chebem a Prahou.

Tato „živá“ kulisa, město i jeho most, si zahrála například v pohádkách Jiřího Stracha Svatojánský věneček a Šťastný smolař, ve filmech Cesta z města a Cesta do lesa Tomáše Vorla, vcelku nedávno sem zavítala filmová Božena Němcová a most se zalíbil i muzikantům z kapely Depeche Mode, kteří na něm natáčeli klip. Pro změnu místní loretánská kaple, zvaná loreta, je jedna z nejmenších podobných staveb u nás.

Z hradu toho dnes mnoho nezůstalo, přesněji řečeno z hradů. Jednou ze zřícenin je hrad Rabštejn vybudovaný Oldřichem Pluhem z Rabštejna ve třicátých letech 14. století, později vlastněný Karlem IV., který hospodářské profity z panství připsal roku 1367 Elišce Pomořanské, v pořadí čtvrté a poslední své manželce (ano, to byla ta, která údajně lámala meče a ohýbala podkovy). Blízký, a to nejen na dohled – vlastně jen přes silnici, hrad Sychrov, dal pravděpodobně vystavět Jindřich z Rabštejna, tamní purkrabí.

V roce 1672 řád servitů založil v Rabštejně klášter, který – později rozšiřovaný – nechal roku 1787 zrušit Josef II. Přilehlý kostel Panny Marie Sedmibolestné pochází z roku 1767, dnes slouží jako farní kostel. Předpokládá se, že je prací architekta Anselma Luraga, varhany z roku 1793 jdou mimořádně zachovalé.

Loretu vystavěl Sebastian hrabě z Pöttingu roku 1671 a později ji poskytl klášteru. Její interiér pochází jak ze 17., tak z 19. století. Barokní zámek, vystavěný roku 1705 Františkem Karlem z Pöttingu, logicky nahradil svojí pohodlností hrad.

O možnosti, kterou památku je možné a kdy navštívit, se dozvíte v infocentru sídlícím v kavárně prezentované – a nepřehlédnutelné – jako četnická stanice, on-line je pak vše potřebné dostupné na webu infocentra.

Barvitou historii, plnou jmen mnoha majitelů, včetně jakéhosi Čerta, tam najdete rovněž. Zmíněný Čert nebyl pekelník, ale Beneš Čert, čert sírou páchnoucí se nevyskytuje ani v pověstech, zato tam figuruje kupříkladu havran (však je coby německy Rabe patrný i v názvu městečka) nebo loupeživý rytíř.

Loupeživým rytířem měl být Hubert, syn zemřelého pána, jehož na cestu zla přivedl kastelán, který ho vychovával. Strategické místo na brodu kupecké stezky bylo místem, kde přepadával obchodníky, a ani královým vojákům se nepodařilo ho lapit. Ba i unesl krasavici Svatavu, kterou hodlal pojmout za svoji, aniž by o to ona stála, a to přímo ze svatebního průvodu s jejím milým, a uvěznil ji na hradě. Spolu s družičkami spletla ze svatebních závojů provazec, po kterém se spustily z věže, avšak Svatavě se šály přetrhly a ona se pádem zabila.

Jak to seznal nešťastný ženich, vydal se počíhat na Huberta, a znaje jeho zvyky, věděl, kdy opustí hrad. Dočkal se a jedním máchnutím meče vykonal pomstu, Hubert padl k zemi bez hlavy. Následoval soud s neurozeným, kde bylo přihlédnuto k okolnostem zabití, a viníkovi bylo nařízeno postavit smírčí kříž – ten stojí u mostu, označen je letopočtem 1584.

Přírodní park Horní Střela, kde Rabštejn leží, je odjakživa vyhledáván milovníky romantiky v přírodě. Však i jedna z dávných písní táborových ohňů hovoří o této řece: Krásnými lesy vine se řeka Střela, tam skauti táboří / o smělých plánech a radostném žití slunko k nim hovoří / Do údolí když večerní mlha padá zaplane táborák / a ta naše řeka jako hvězda vzplane celý tábor zazpívá…

Při návštěvě tohoto kraje rozhodně nelze vynechat zmíněný Manětín s nádherným zámkem a spoustou barokních soch kolem cesty ke kostelu, právem zvaným perla baroka. Cestou z něj do Rabštejna stojí za zastávku ves Stvolny, kde je možné vidět obytné stavení, spadající pod kulturní památky České republiky, a kostel Panny Marie, který byl vystavěn ve 13. a 14. století a jako mnoho jiných neunikl rabování husitů a vypálení za třicetileté války.