Článek
Uchování cenných živin tam, kde vznikly a kde mohou zvyšovat úrodnost půdy, to je hlavní argument, proč založit kompost. Jeho využíváním ušetříme finance, které bychom jinak museli vynaložit na nákup průmyslových hnojiv a dalších prostředků ke zlepšování půdy. Zároveň ušetříme na poplatcích, které obce vybírají za odvoz domovního i zahradního odpadu. Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech jim dává možnost stanovit si vlastní pravidla při likvidaci odpadů. Je jisté, že poplatky za jejich odvoz nebudou klesat, spíše naopak.
Kam s ním?
Pro kompost vybereme dostatečně velké místo (ve středně velké zahradě asi 2 až 4 m2) v polostínu a na propustné půdě. Mělo by mít podélný spád nejméně 5 %, aby z něj mohla odtékat povrchová voda. Není dobré zakládat kompost podélnou stranou napříč svahu, může tak povrchovou vodu pohlcovat.
Místo nemá být příliš vzdálené od obytného domu a od záhonů a mělo by být lehce dosažitelné i za špatného počasí (za dešťů oceníte, míří-li ke kompostu jedna ze zpevněných cest). Mělo by být chráněno keři, stromy nebo jinou přírodní zábranou před větry. Na slunci by kompost příliš vysychal, v úplném stínu by zase docházelo k rychlému hnití.
Hnití, k němuž dochází za nedostatku kyslíku, totiž není žádoucí. Jde o proces, při němž se činností určitých druhů anaerobních bakterií tvoří zapáchající plyny (např. sirovodík a čpavek), některé jedovaté sloučeniny a dokonce mrtvolné jedy (putrescin a kadaverin). Tyto látky lákají škodlivý hmyz, např. drátovce, květilku cibulovou a zelnou či pochmurnatku mrkvovou. Kompost, vzniklý hnitím, poškozuje úrodnost půdy a vnáší do ní nevhodné mikroorganizmy.
Tlení je naopak proces aerobní, tudíž na rozkladu organické hmoty pracují bakterie, houby a kvasinky vyžadující kyslík. Tyto organizmy živiny postupně rozkládají a mineralizují a přeměňují je do forem, které rostliny snadno přijímají.
Jaký zvolit kompostér
Kompost v podobě kupičky skryté kdesi v koutě, na niž se odhazovaly odpady bez ladu a skladu, už najdeme málokde. Zahrádkáři zjistili, že ohrada z prken nebo plastový kontejner vypadají lépe a zaberou v zahradě méně místa.
Kutilové jistě dovedou vytvořit kostru z fošen nebo kuláčů a do ní zasadit – vždy s mírným odstupem pro přívod vzduchu – prkna. Přední stranu samozřejmě nesestaví napevno, aby bylo možné prkna podle potřeby přidávat, anebo zase odebírat, bude-li čas obsah provzdušnit, nebo roznést na záhony. Optimální je trojdílné zařízení, kde se v prvním prostoru odpad shromažďuje, ve druhém dozrává a ve třetím už lze odebírat homogenní kompost, vhodný i pro předpěstování sadby.
Firmy zabývající se výrobou potřeb pro zahradu nám v posledních letech situaci značně usnadňují. Nabízejí různě veliká kompostovací sila a celou řadu uzavíratelných kompsotérů.
Tyto speciální nádoby různých tvarů urychlují proces rozkladu, neboť se v nich suroviny zahřejí i v nižší vrstvě než v otevřených kontejnerech. Zaberou malou plochu, hodí se však spíše do menších zahrádek. I zde výrobci pamatují na otvory pro přístup vzduchu a na dvířka nebo odnímatelnou dolní příčku pro odběr substrátu. Suroviny bychom měli přidávat v menších vrstvách a střídat zelené zbytky s vysokým obsahem dusíku s odpadem bohatým na uhlík, jako jsou drcené větve, sláma, piliny atp. Nádoby nemají dno, aby byl obsah v přímém styku s půdou. Také zde se doporučuje obsah asi po dvou měsících přehodit do prázdného boxu. Odborníci však tvrdí, že při správném vrstvení drobně nařezaných látek a regulaci vlhkosti obsah není třeba přehazovat.
Přečtěte si: Jak vybrat kompostér
Horké a chladné tlení
Rozkladné procesy při kompostování urychlují vysoké teploty. Při 55 až 80 ˚C se v odpadech dokonce ničí zárodky virových, bakteriálních a houbových chorob, které sem občas dodáme spolu se zkaženou zeleninou a ovocem, a semena plevelů přicházejí o svou klíčivost. K horké fázi tlení ovšem dochází, jen když kompostujeme dostatečně velké množství čerstvých odpadů najednou.
V běžném životě však obvykle nenashromáždíme mnoho odpadních látek najednou a vrstvíme je v malých dávkách. V nich dochází k tak zvanému chladnému tlení, které trvá déle. Pokud kompostujeme odpady, které hygienizaci vyššími teplotami nepotřebují, není to na závadu. Chceme-li však dosáhnout vysoké teploty, musíme do kompostu přidat naráz větší množství lehce rozložitelných látek. Hodí se k tomu např. čerstvě posečená tráva, kterou promícháme ve stejném poměru s ostatním materiálem.
Výzkumníci však zjistili, že pro zničení zárodků chorob je významná nejen teplota, ale i působení vznikajících aktinomycet a jiných organizmů, jakýchsi antibiotických inhibitorů, které zvládají biochemickou dezinfekci i při teplotách mezi 45 až 65 ˚C. Existují však dvě choroby, s nimiž si ani horká fáze neporadí: bakteriální spála růžovitých a šarka. V obou případech je zákonem předepsáno, že napadené rostliny i jejich části se musí spálit.
Kompostujeme:
- Rostlinné odpady všeho druhu (celé rostliny, košťály, posečená zavadlá tráva, shrabky stařiny, uvadlé květiny, drcené seno, sláma a zbytky kořenů, rozdrcené nebo drobně posekané větvičky, zavadlé listí ovocných i okrasných stromů a keřů, s výjimkou listí topolu, břízy, dubu, magnólie, ořechu a kaštanu, plevel před květem a tvorbou semen)
- Organické odpady z domácnosti (květiny, zbytky zeleniny, ovoce a brambor – i zkažené, kávová sedlina, vyluhované sáčky čaje, zbytky vlasů a vousů, drcené vaječné skořápky, popel ze dřeva, hygienický a zmačkaný papír)
- Jiné organické odpady (chemicky neošetřený hnůj a trus, sláma, hobliny, piliny aj.)
Do kompostu nepatří:
- Kovy, plasty, popel a zbytky z cigaret, kůže, kosti, zbytky masa a jídel
- Slupky z jižního ovoce, náchylné k plesnivění, jen v omezeném množství
- Listí topolu, břízy, dubu, magnólie, ořešáku a kaštanu, nemocné rostliny, plevele se semeny, jehličí z borovic a odřezky tújí (ostatní jehličí se dá použít po promíchání s jinými hmotami), zvířecí a lidské výkaly (kromě chlévského hnoje se slámou), nemocné a chemicky ošetřené listí
- Kořenové a výběžkaté plevele (např. pýr) i plevele se semeny, se běžně uvádějí jako nevhodné do kompostů. Lze je však kompostovat v případě, že dojde k horké fázi, tedy že se v odpadech vyvine teplota nad 55 °C; při chladném tlení by se semena plevelů nebo původci chorob dostaly zpět do zahrady