Hlavní obsah

Když mu kvůli suchu na farmě uhynuly všechny rostliny, šel na to jinak a má úspěch

Iráčan Ammar al-Hayani původně přednášel na bagdádské technologické univerzitě. Když si ale koupil před několika lety farmu, což byl jeho dávný sen, a kvůli suchu mu na ní všechno rostlinstvo uhynulo, rozhodl se začít experimentovat s novými principy zemědělství, které mají nižší nároky na spotřebu vody. S úspěchem využívá principy akvaponie i hydroponie.

Iráčan pěstuje plodiny s minimem vody díky využití principů hydroponie a akvaponie. Video: Reuters

Článek

„Když jsem byl malý, snil jsem o tom, že budu mít farmu. Díval jsem se na televizi a žasl nad tím, jak nádherné mohou být farmy a život na nich. Nakonec jsem měl příležitost farmu koupit, pořídit si na ní rostliny a stromy. V den, kdy zůstala odříznutá od vody kvůli klimatickým změnám, se moje farma změnila v noční můru. Musel jsem vodu začít kupovat a to bylo vysoce nákladné. Den za dnem hynuly další a další rostliny, až celá farma uschla. Byla to krásná farma s pomerančovníky, citronovníky a révou,“ vzpomíná Ammar.

To, co by někoho odradilo od dalších myšlenek na jakékoli pěstování, zažehlo ovšem v Ammarovi naopak plamen odhodlání přijít na to, jak by bylo možné pěstovat tolik potřebné plodiny i navzdory nedostatku vody, kterému čelí nejenom jeho rodný Bagdád, ale i další oblasti země.

„Začal jsem si na internetu vyhledávat informace o pokročilých způsobech farmaření, a dokonce jsem si pouštěl i vědeckofantastický film, abych viděl, jak by vypadalo farmaření ve vesmíru a kde by brali vodu,“ říká v rozhovoru pro agenturu Reuters.

Škola v Ostravě má zřejmě jako první v Česku autonomní hydroponickou farmu

Zahrada

Při svém hledání narazil na pojmy hydroponie a akvaponie. Nakonec se vydal na cesty a navštívil i Jordánsko, aby se poučil o nových možnostech pěstování plodin s minimem vody.

„Vrátil jsem se a dosáhl jsem toho, že dokážu pěstovat plodiny s nejmenším množstvím vody, jaké je jen možné. Tuto rostlinu zaléváme déle než půl roku, přitom používáme pořád tutéž vodu,“ ukazuje výsledky svých výzkumů na poli pěstování, které oba principy kombinuje.

Dosáhli jsme vysoké produktivity a chuť zeleniny byla také dobrá. Nyní se posouváme do druhé fáze, kdy chceme začít pěstovat ovocné stromy
Ammar al-Hayani

Jak dále upozorňuje, jeho systém pěstování si vystačí jen s 10 procenty množství vody v porovnání s tradičními zemědělskými metodami. „Důvodem je to, že používáme zeminu, která je tvořena křemičitany. A ty jsou v Iráku snadno dostupné,“ vysvětluje pointu svého systému pěstování Ammar a pokračuje: „Tyhle záhonky jsou v řadách tak, aby mezi nimi mohla protékat voda, která přivádí živiny k rostlinám. Voda se pak zase vrací zpět do nádrží. Poté je sterilizována a znovu použita.“

Foto: Reuters

V chráněných podmínkách a s minimální spotřebou vody sklízí Ammar papriky, baklažány a další zeleninu, která je pro běžné Iráčany neodmyslitelnou součástí jejich jídelníčku.

Jeho farma funguje půl roku a Ammar dle svých slov pracuje pořád s tím samým množstvím vody, ke kterému se svými spolupracovníky musí připouštět jen velmi malé procento nové vody. Jde v podstatě o množství, které odpovídá tomu, co se při běžném provozu farmy odpařuje.

Víte, co je hydroponie?

Hydroponie je způsob pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku. Oporu pro kořeny poskytuje substrát, nejčastěji se používá expandovaný jíl – keramzit.

Pěstovat lze tímto způsobem zeleninu, ale samozřejmě také například okrasné květiny. Voda v systému cirkuluje, je třeba ji filtrovat a doplňovat o živiny. Výhodou je rychlejší růst rostlin a s tím spojená dřívější sklizeň.

Rajčata, okurky, papriky i fíky

Ammarova farma po půl roce produkuje první plodiny. Nejprve začal s pěstováním rajčat, okurek, baklažánů a paprik, což je zelenina, která se na talířích běžných Iráčanů objevuje denně. „Dosáhli jsme vysoké produktivity a chuť zeleniny byla také dobrá. Nyní se posouváme do druhé fáze, kdy chceme začít pěstovat ovocné stromy,“ neskrývá své odhodlání Iráčan.

Zatím hydroponickou cestou pěstují fíkovníky a révu. V současné době experimentují s třešněmi.

Veškeré plodiny, které pěstují, ovšem žijí v chráněném prostředí pod přístřešky. I za to mohou klimatické změny. Za normálních okolností by rostliny musely čelit velkým výkyvům studených a horkých teplot i prachu. V chráněném prostředí mají jejich rostliny ideální vyrovnané podmínky, díky kterým mají i velkou produkci.

Foto: Reuters

Zatímco část produkce se odehrává formou pěstování v zemi, část plodin pěstuje Ammar se svými spolupracovníky v trubicích. V obou systémech ovšem využívá vodu z nádrží, v nichž chová ryby.

První unikátní hydroponická farma v Česku – kontejner pěstuje rostliny bez půdy. Na poušti i v centru města

Tipy a trendy

Pěstování na tufu

Ammar se ale neomezuje pouze na hydroponii. Se stejným zápalem se věnuje také prozkoumávání možností akvaponického pěstování ve své zemi. „Kromě pěstování plodin v zemi pěstujeme také v trubicích. V nich máme tuf, který je schopný zadržet spoustu vlhkosti. Takto zkoušíme pěstovat listovou zeleninu,“ říká Ammar s tím, že společně s ní testují i okrasné květiny. I ty totiž mohou být pro budoucí pěstitele zajímavé. Snadno je mohou nabídnout na tržištích.

Víte, co je akvaponie?

Akvaponie je zemědělský postup kombinující chov ryb (akvakultura) a hydroponické pěstování rostlin. Snahou akvaponie je vytvoření fungujícího ekosystému, který se blíží tomu přírodnímu. Rybí výkaly v této uzavřené soustavě fungují jako hnojivo pro rostliny, které rybám na oplátku čistí a filtrují vodu.

Za vším hledej… ryby

Podobně jako v předchozím případě také trubicová část farmy využívá k výživě rostlin vodu, a to vodu, v níž jsou chovány ryby. „Vodu plnou rybích výkalů dopravujeme k rostlinám, které si z ní odebírají živiny a tím ji čistí. Čistou vodu pak vracím zase k rybám. Tímto způsobem jsme snížili spotřebu vody o více než 85 až 90 procent,“ říká Ammar.

Jakkoli neobvykle jeho farma může působit, sám Iráčan je o jejím využití i v dalších částech své země pevně přesvědčený. Takovéto farmy jsou podle něj možností, jak zajistit i v suchých oblastech dostatek plodin a pracovní místa pro místní obyvatelstvo. I to je důvod, proč byla jeho farma a výzkum podpořena už v loňském roce Rozvojovým programem OSN.

Největší vertikální farma v Evropě vzniká nedaleko Kodaně. Vyprodukuje až 1000 tun jídla

Tipy a trendy

Související články

Eko abeceda rozumného zahradničení

Za slovíčky eko, bio či permakultura nehledejme zaujatost aktivistů, bláznivý sen fantastů, ani dřinu, ani zázrak. Prostě jen rozumnost a ohleduplnost, dobrý...

Výběr článků

Načítám