Eko abeceda rozumného zahradničení

Jablíčka z dědova sadu byla pihovatá, ale sladká jako med. A ta mrkev, jahody, zelí! Vykrmené láskou a kuřinci. Ve vzduchu čpěl puch z jíchy, ne jedovatý koktejl pesticidů.

Naši (pra)dědové přirozeně jednali tak, aby se jim zeleninové záhony, ovocné stromy a louka s trávou pro králíky v dobrém revanšovaly. I dnes to má svou logiku. Proto než se vrhnete do víru pěstitelské mánie, projděte s námi stručnou abecedu o šetrném přístupu k zakládání a údržbě zahrady. Možná už některé body hravě plníte, další vás nabudí k prozkoušení. Každé gesto vstřícné k přírodě se počítá!

Než v zahradě ubytujeme rostlinu, zjistíme, zda jí dané podmínky vyhovují. Snaha ušít je na míru má nejisté výsledky a může vyjít draho.

Acidofilní (kyselomilné) druhy lze pěstovat, aniž bychom přišli o vzácná rašeliniště. Stačí do běžné zeminy přidat kůrový humus a zalévat dešťovkou.

Nejsou tabu. Hmyz nám za rozšířené menu poděkuje. Musí se však k pylu dostat, což jim dovolí jen druhy s otevřenými středy.

Pyl přenášejí, i když je chladno, vítr nebo mrholí. Za odměnu jim nabídneme nektarem bohatý petrklíč, meruzalku, brutnák, svazenku, hadinec.

I úzký pás osetý štírovníkem, kopretinami, chrastavcem, zvonky, kohoutkem a planou mrkví do zahrady přiláká užitečné pestřenky a motýly.

U něj je zaručeno, že pochází z rostlin, které nebyly geneticky modifikovány ani ošetřeny chemickými prostředky.

Na rozdíl od insekticidů cílí na konkrétní škůdce. V květnu ho nastražíme na obaleče jablečného, jehož larvy způsobují červivost plodů.

Neprospívá půdě ani žížalám. Brání rostlinám v přirozeném rozmnožování, takže se v prolukách mezi nimi uchytává plevel.

Brouci, můry, ba i mšice do fungující zahrady patří. Jsou důležitou součástí potravního řetězce. Baští je ptáci, ježci, netopýři, predátorské larvy.

Vyzrálý koňský, hovězí, prasečí, králičí či drůbeží hnůj organicky zúrodňuje půdu. Každý rok lehce zapracujeme asi 3 cm silnou vrstvu.

Výtečný kachní společník, který se nechá ochočit, je vyhlášeným postrachem slimáků. Rád žije v partě a s vodou na dosah.

Tvoří se kvašením nasekaných rostlin, jako jsou kopřiva, přeslička, bršlice či kostival. Využívá se jako hnojivá zálivka či postřik zvyšující odolnost rostlin.

Ideální způsob recyklování odpadu ze zahrady a kuchyně. Vzniklý humus je vynikajícím zdrojem živin pro okrasné i jedlé rostliny.

Vzniká tlením listů z opadavých stromů a keřů. Funguje jako půdní kondicionér zlepšující strukturu a vododržnost. Lze s ní také mulčovat.

Hromádka větví a pařezů se promění v eldorádo pro užitečné střevlíky, pavouky, suchozemské korýšky, světlušky i žáby a ještěrky.

Vrstva slámy, štěpky, posečené trávy či štěrku chrání půdu před sluncem, větrem, mrazem. Ta z kostivalu navíc uvolňuje potřebné živiny.

Slimáčí gauneři zbožňují salát. Když ho budeme pěstovat na strategických místech, nechají bohyšky a křehké sazenice zeleniny na pokoji.

Před pálením klestí zkontrolujeme, zda pod ním nespí ježek. Babočkám necháme trs kopřiv a ptáčkům mech pro stavbu hnízd.

Tak vědci říkají dubu. Kdo tento poklad zasadil, může být pyšný, že stovkám druhů živočichů zajistil stravu a střechu nad hlavou na dlouhá staletí.

Jednotlivé druhy zeleniny by měly každoročně změnit místo, aby nedocházelo k jednostrannému vyčerpání půdy a rozmachu chorob a škůdců.

Trvalky a trávy stříháme až zjara kvůli lepší ochraně proti mrazu a přezimující chamradi. Údržbu keřů provádíme mimo hnízdní sezonu.

Po sklizni dokonale vyčistí, nakypří a pohnojí zeleninové záhony. Bonusem je veselá podívaná a čerstvá vajíčka bez antibiotik.

Zneuznaní pomocníci jsou podobně jako slunéčka a zlatoočky nenasytnými požírači škůdců včetně mšic, vlnatek a obaleče jablečného.

Ekozahrada je živá zahrada. Pesticidy, které ničí přírodu a narušují její přirozenou rovnováhu, sem mají vstup přísně zakázán.

Trend, jenž dává nový smysl vysloužilým věcem, které by jinak skončily na skládce. Květináč z hrnce, skleník z oken, lehátko z palet? Proč ne!

Luskoviny zásobují sousední rostliny dusíkem. Aksamitník zase nepustí hlístice k zelí a rajčatům. V monokultuře tato podpora chybí.

Zahradničení udržuje tělo v kondičce a z mysli vyhání stres. Stejně důležitý je odpočinek. Čím blíž má zahrada k přírodě, tím víc času na něj zbývá.

Rostliny přizpůsobené delšímu období sucha. Vyznačují se malými lístky, chloupky, kůlovými kořeny, sukulencí. Ideální do skalek a štěrkovišť.

Stálezelená suchomilná rostlina nápadná dlouze mečovitými listy s pevnými vlákny, jimiž lze nahradit provázek či stahovací pásek z plastu.

Jde o vykrmení půdních organismů rostlinami (hořčice, vikev, hrách, pohanka, svazenka) zarytými do země. Kvetoucí druhy potěší opylovače.

Dešťovkou ze sudu udržíme rostliny při životě, aniž bychom plýtvali vodou z kohoutku. Bonusem je znatelná finanční úspora.