Vyrobte si palivo pro svoji zahradu!

O přeměnu organických zbytků na drobivý humus, který krásně voní lesem a má sytou temnou barvu, se postarají mikroorganismy, houby a bezobratlí živočichové. Na nás je, abychom jim zajistili dobré podmínky k práci.

Velikost kompostéru vybírejte podle množství kompostu, které budete s největší pravděpodobností vytvářet. Na trhu jsou k dostání plastové i dřevěné, o různém objemu, některé mají víka a boční dvířka pro snadné odebírání hotového kompostu.

Pro příznivce „klasického“ kompostování jsou k dostání kompostovací sila, otevřené stavebnicové věže. Když je kompost hotový, prostě silo rozeberete a máte přístup k celé hromadě.

Důležité je také místo, kam kompostér umístíte. Ideální je stinné místo, chráněné před velkým deštěm korunami stromů nebo stříškou. Kompostér by měl stát na rovině a měl by také mít co největší kontakt s půdou. Na volné dno je dobré položit pletivo s drobnými oky, kterým snadno projdou užitečné mikroorganismy, červi a žížaly, ale nedovolí vstoupit myším a dalším hlodavcům.

Základem pro kvalitní kompost je vhodný jídelníček. Ne vše totiž do kompostu patří. A také není jedno, co a v jakém množství do něj naházíte. Aby proces probíhal úspěšně, potřebujete kompostér plnit dvěma druhy organického materiálu – hnědým a zeleným.

Do „zeleného“ materiálu se počítá všechno, co je čerstvé a vlhké. Tedy zejména posečená tráva, zbytky ovoce a zeleniny, ale třeba i kávová sedlina či vylouhovaný čaj.

Mezi „hnědý“ materiál patří např. větvičky, štěpka, seno, sláma, popel z dřevěného uhlí, suché podzimní listí, a dokonce i podestýlka od králíka.

Neméně důležitý je správný poměr zeleného a hnědého organického materiálu. Na spodek kompostu vyskládejte vzdušný hnědý materiál (např. větvičky a slámu) asi do výše 15 cm. Jako další přijde na řadu tenčí, asi 5–7cm vrstva zeleného materiálu. Poté zase vrstva hnědého.

Platí pravidlo: na 1 díl čerstvého zeleného materiálu bohatého na dusík patří 2 až 3 díly staršího hnědého bioodpadu, který kompost zásobuje uhlíkem. Poslední vrstva by měla být hnědá, protože omezí výskyt ovocných mušek a zápach. Můžete využít i zeminu nebo zralý kompost. Ten dodá i „startovací“ směs mikroorganismů.

Kromě toho bude potřeba jednou za pár týdnů kompost překopat (konstrukce by tomu proto měla být přizpůsobená). Zrání kompostu urychlíte i pomocí urychlovače kompostu, k dostání jsou i čistě přírodní produkty.

Kompost „krmte“ postupně, tlením bude sesedat. Kromě výživy potřebují některé druhy bakterií a houby kyslík, proto nechte větrací otvory otevřené.

A pozor dávejte také na správnou vlhkost. Kompost by totiž neměl být ani příliš mokrý, ani příliš suchý. Příliš mnoho vody by vedlo k uhnívání a nepříjemnému zápachu, přílišné sucho by zkomplikovalo kompostovací procesy.

Jak ale správnou konzistenci poznat? Stačí vzít kompost do ruky, stisknout. Pokud vám v dlani zůstane měkký knedlíček, je kompost napitý tak akorát. Jestliže z něj vytéká voda, je vlhký až moc. V tom případě do něj přidejte např. slámu a suchou zeminu. Rozpadl se vám v dlani? Znamená to, že je suchý a potřebuje zalít, nejlépe dešťovou vodou.

Když se kompostu dobře daří, můžete se těšit na první úrodu přibližně po devíti týdnech kompostování. Tento kompost ale poslouží pouze pro mulčování. Přímo k rostlinkám nepatří, mohl by je totiž spálit.

Potřebné zralosti kompost dosáhne asi po 10 měsících až roce. Při použití probiotik pro kompost už zhruba po půlroce.

Jak poznáte, že je směs připravená pro hnojení? Má tmavě hnědou barvu a příjemnou lesní vůni.

Typické kompostování je určené pro zahrádkáře. Existují ale i technologie pro domácí kompostování.

Do bytu si můžete pořídit elektrický kompostér, který různorodý odpad z potravin zpracuje sušením a mletím a zredukuje jeho objem až o 80 %. Celý cyklus trvá jen několik hodin. Vzniklý substrát se dá využít na hnojení květin. Jestliže hnojivo nepotřebujete, substrát můžete s čistým svědomím vyhodit do běžného nebo organického odpadu.

Určitou alternativou jsou rovněž tzv. vermikompostéry s žížalami. Ve vyšší nádobě kompostéru bude vznikat kompost a do spodní odtéká tzv. žížalí čaj, skvělé hnojivo pro pokojovky a balkonové rostlinky. Kdo by žížaly v bytě nechtěl, může zvolit asijskou metodu Bokashi. Ta funguje na principu fermentace bez přítomnosti vzduchu a o rozklad se postarají užitečné bakterie.