Novostavba ve svahu připomíná běžný třípokojový byt

Ani jeden z manželů nevyrostl v rodinném domku, proto s architektem Miroslavem Kadečkou z Hradce Králové – rodinným přítelem – vymýšleli dům podobný spíše bytu.

„Zpočátku byl nezvyk otevřít dveře rovnou do zahrady. Oba jsme bydlívali v patře, a v Praze, odkud jsme se vrátili do rodiště v jižních Čechách, jsme v pronajaté garsonce slunce vůbec nevídali. Když se k hlavní obytné místnosti připojila venkovní terasa orientovaná na jihozápad, stala se od dubna do září další využívanou místností. Už bychom se do paneláku nevrátili,“ uzavírá spokojený majitel.

Nesnadný terén pozemku v původně chatové oblasti leží blízko centra jihočeského města a přitom se tváří, jako by se nacházel na venkově. Starý ovocný sad v prudkém svahu měl své kouzlo.

„Při první návštěvě jsme okamžitě řekli: ano. Teprve potom jsme začali řešit, zda se lze připojit ke kanalizaci, jestli sem vede voda nebo elektřina. Vše se dotáhlo k naší spokojenosti, jen odpad musíme přečerpávat k horní hraně pozemku. Bereme tuto malou komplikaci jako daň za klid, který tady máme,“ vypráví pán domu.

„V počátcích jsme měli obavu, zda je možné v takovém terénu postavit dům,“ pokračuje ve vyprávění majitel.

„Architekt měl ale radost, že se mohl na komplikovaném pozemku vyřádit.“ Na zadání investora postavit dům v jedné linii, aby rodina zůstala co nejvíc pohromadě, zareagoval třemi návrhy. Varianta „jezevčík“ nejlépe odpovídala požadavkům – z horní části terénu vystupuje kvádr s podélně uspořádanou dispozicí 3 + 1, takže podlouhlý nízký dům na betonové podstavě evokuje krátkonohého psa ležícího na kopci.

Architekt pojal zadání po svém. Z hlediska mnohaletých zkušeností vytyčil základní dispoziční pravidla – vstup do domu se zádveřím musí být oddělený od obytné zóny a musí obsahovat toaletu; z okna kuchyně je třeba mít výhled na přístup do domu a registrovat příchozí návštěvníky; linie od vchodových dveří až ke koupelně zůstane rovná, bez překážek.

„Zásady nás zpočátku překvapily, ale jsou za desítky let praxe vyzkoušené a velmi praktické. Každopádně máme od kuchyňské desky přehled o dění po celém domě i mimo něj, nehledě na to, že děti mohou volnou plochu využít ke hraní. Zvlášť oceňuji, že při otevřených dveřích do koupelny vidím na děti ve vaně,“ komentuje spolupráci s architektem paní domu.

V případě potřeby je možné intimní zónu s koupelnou, ložnicemi a šatnou uzavřít a strávit večer s návštěvou, aniž by byl rušen klidný spánek dětí.

Na své si přišel i majitel: „Dům nemá žádné hluché místo. Jsem technokrat, takže potřebuji mít vše zorganizované, bez zbytečných metrů navíc.“

V okamžiku, kdy vize domu získala jasné kontury, oslovil investor řadu firem s konkrétními požadavky: postavit dřevostavbu podle hotového architektonického návrhu a s předem daným dodavatelem topného systému. Jako odborník, který se projektováním vytápění zabývá profesionálně, chtěl mít ve vlastním domě hlavní slovo.

Na betonovém suterénu, kde je umístěno zázemí a pracovna, která časem poslouží jako pokoj pro odrůstající dcery, se během jednoho dne usadila montovaná dřevostavba připravená ve výrobní hale.

„Právě rychlost realizace byla rozhodujícím kritériem pro dřevostavbu. Navíc ze své profesní praxe vím, že za stejné peníze je tato volba pro naše účely nejvýhodnější,“ říká investor.

„Každý měsíc optimalizuji náklady podle spotřeby a dnes můžu říct, že jsme se s tepelným čerpadlem, systémem podlahového vytápění pod dřevěnými lamelami a se solárními kolektory na střeše dostali pod spotřebu našich rodičů v panelovém domě,“ dodává odborník.

Stavba tak dopadla na výbornou, a přestože chybí k jejímu dokončení ještě několik detailů, je dnes plná života.

„Dům je postavený tak, abychom mohli trávit společný čas pohromadě. Jsme stále spolu, a to podporuje rodinnou soudržnost. Večer se pak můžeme rozejít do ložnic, do svého soukromí. Proto jsme zvolili dispozici, která tento způsob života podporuje.“

Více na www.mujdum.cz