Článek
„14. července 2022 jsme s matkou byli ve Vinnycji, když přilétly tři ruské rakety. Byl jsem s matkou v nemocnici, která byla zasažena. A to bylo naposledy, co jsem svou matku viděl a mohl se s ní rozloučit,“ vylíčil Roman Oleksiv, který sám utrpěl těžké popáleniny.
V tuto chvíli tlumočnice nedokázala potlačit své emoce a místo ní musel zaskočit kolega. Stále v slzách pak už následující věty zvládla přeložit. „Viděl jsem ji pod kameny, viděl jsem jen její vlasy. Dokázal jsem ji ještě pohladit a rozloučit se s ní,“ popsal srdceryvné okamžiky chlapec.
Popsal, že poté se sám ocitl v kómatu, podstoupil celkem 36 operací a absolvoval bezmála tříletou rehabilitaci a léčbu v Německu. „Společně jsme silnější. Nikdy se nevzdávejte a pomozte ukrajinským dětem,“ vzkázal ke konci Roman, který nyní žije v západoukrajinském Lvově, kde se navzdory mnoha překážkám vrátil nejen do školy, ale i k tanci a hudbě.
Při útoku ve Vinnycji ze 14. července 2022 zahynulo nejméně 23 lidí včetně tří dětí, více než stovka lidí tehdy utrpěla zranění. Ukrajinský chlapec, který útok přežil, popsal v úterý svůj příběh ve štrasburském sídle Evropského parlamentu v rámci promítání trojice dokumentárních filmů o ukrajinských dětech zasažených válkou.

Roman Oleksiv na archivním snímku ze září 2025


