Hlavní obsah
V zimě se vyhnete davům turistů. Foto: ČTK

Do skalního města Hruboskalsko nedaleko Turnova, které se nachází mezi hradem Valdštejn a zámkem Hrubá Skála, se můžete vydat i v zimě. Vyhnete se davům turistů a mezi vysokými skalami a strmými kaňony se často budete toulat jen vy sami, případně s rodinou. A že je na co se dívat.

V zimě se vyhnete davům turistů. Foto: ČTK
Zimní procházka Hruboskalskem

Pískovcové skalní věže Hruboskalska leží v severovýchodní části chráněné krajinné oblasti Český ráj. Skalní město láká především rozmanitostí tvarů a forem, do nichž příroda díky poměrně malé odolnosti pískovce a stálému působení počasí postupem času přetvořila místní skály. Zvětráváním pískovců se vytvořily skalní brány, tunely, výklenky či převisy.

Mezi nejznámější skalní věže Hruboskalska patří Kapelník, který se nad strmé kaňony vypíná do výšky pětapadesát metrů. Neméně známé jsou Taktovka, Maják, Dračí zub či Dračí věž. Na skály je dobře vidět z vyhlídek, zvláště zajímavá je Janova vyhlídka, dále vyhlídkové místo U Lvíčka, vyhlídka Na Kapelu nebo Mariánská vyhlídka, odkud dohlédnete na Hrubou Skálu a v pozadí i na Trosky.

Zlatá stezka

Po hřebenové cestě kolem vyhlídkových míst vede červeně značená Zlatá stezka Českého ráje. Zajímavá je i cesta po dně údolí, při níž máte skalní věže přímo nad hlavami.

Hřbitov horolezců

Foto: Kateřina Hubertová, Právo

Hruboskalsko najdete mezi obcemi Sedmihorky, Hrubá Skála a Kacanovy. Ideálním startem je Turnov, kam lze dojet i vlakem. U nádraží se napojíte na červenou turistickou značku (výše zmíněnou Zlatou stezku Českého ráje), která vás přes skalní vyhlídku na vrchu Hlavatice dovede až k Valdštejnu.

Valdštejn je nejstarším hradem Českého ráje a druhou nejstarší zpřístupněnou památkou u nás. Složitý komplex skalního hradu skrývá gotické zdivo, hluboká sklepení vysekaná do skály, barokní umělecká díla i romantické úpravy spojující středověk s 19. stoletím. Původní hrad byl založen kolem roku 1260 Jaroslavem z Hruštice z rodu Markvarticů. Později byl obsazen husity i loupeživými rytíři a na konci 15. století byl zcela opuštěn.

Od hradu k zámku

V 18. století zpustlou stavbu částečně opravili Valdštejnové, potomci zakladatelů hradu. Ti zde v dalších staletích vybudovali neobvyklé poutní místo v prostředí starých hradních ruin, skal a lesů.

Mezi nejznámější skalní věže Hruboskalska patří Kapelník.

Foto: Kateřina Hubertová, Právo

Později, v 19. století, hrad zpřístupnili jako turistický cíl jeho noví majitelé Lexové z Aehrenthalu, zakladatelé nedalekých lázní Sedmihorky, vybudovali v okolí síť vycházkových cest a na nich vystavěli vyhlídky na panoramata skalního města.

Až si prohlédnete hrad Valdštejn, pokračujte dále po červené turistické značce kolem vyhlídek U Lvíčka a Na Kapelu do Bukoviny, kde si prohlédněte park plný starých vzácných stromů.

Arboretum se tu nachází v sousedství hájovny na Hruboskalské plošině. Park osázený vzácnými dřevinami založil tehdejší majitel hruboskalského panství Jan Bedřich Lexa z Aehrenthalu v roce 1860. V arboretu najdete 35 druhů stromů, které pocházejí převážně ze Severní Ameriky. Odtud můžete pokračovat dále po červené až na Hrubou Skálu. Zámek Hrubá Skála, původně nazývaný hrad Skála, pochází ze 14. století, kdy byl založen Hynkem z Valdštejna.

Valdštejn je nádherný i v zimě.

Foto: ČTK

O 200 let později nechali Smiřičtí hrad na mohutných pískovcových skalách přestavět na renesanční zámek. Ten i s okolním panstvím získal od posledních členů rodu Smiřických Albrecht z Valdštejna, který jej přičlenil ke svému frýdlantskému vévodství. K další, tentokrát barokní úpravě došlo po požáru v roce 1710. V polovině 19. století byl zámek Hrubá Skála přestavěn do novogotického stylu a od století dvacátého slouží jako ubytování a základna pro výlety do okolních skal.

Hrubá Skála nabízí kromě prohlídky hradu také možnost občerstvení. Nezapomeňte rovněž vylézt na protější skálu, kde se dříve skladoval střelný prach a dnes je tu pěkná vyhlídka na areál hradu s klasicistním kostelem sv. Josefa.

Adamovo lože

Od hradu se po zelené a modré značce protáhněte úzkými cestičkami mezi skalami k Adamovu loži. Skalní reliéf, který opravdu tak trochu připomíná pohovku, doplňuje oltář lásky, vedle kterého stála nahá milenecká dvojice. Tento reliéf ale dnes ve skalách nenajdete, pohoršoval totiž hruboskalské panstvo, a proto byl částečně odstraněn. Celou tuto takzvanou Venušinu sluj nechal vybudovat maltézský rytíř František Adam z Valdštejna, bratr posledního valdštejnského majitele panství Josefa z Valdštejna.

Adamovo lože

Foto: Profimedia

Pak už se spolehněte na žlutou značku, která vás přes Mariánskou vyhlídku a symbolický hřbitov horolezců dovede na dno údolí. Vyhlídku určitě nevynechejte, je z ní totiž krásný pohled zpátky na hruboskalský zámek, za nímž se v pozadí vypíná hrad Trosky.

Symbolický hřbitov horolezců najdete jen kousek pod Mariánskou vyhlídkou směrem dolů do údolí. Hruboskalsko je mezi horolezci velmi oblíbenou oblastí a skalní lezení tu má dlouhou tradici. Právě tady, pod stěnou Nekonečné skály, vznikl památník připomínající ty, kteří už se z lezeckých výprav nevrátili.

S myšlenkou na vybudování takové připomínky přišel v šedesátých letech sochař a horolezec Valerián Karoušek, který se ovšem vzniku symbolického hřbitova nedočkal. Zemřel v roce 1970 během expedice v Peru, a právě tato tragédie dala definitivní podnět k vybudování hřbitova. Ostatně k prvním zaznamenaným na symbolickém památníku uprostřed skal patřili právě účastníci této expedice.

Turnov, město kameníků a šperkařů

Litovat nebudete, pokud po zelené seběhnete do Turnova. Město na řece Jizeře totiž za návštěvu stojí. Již odedávna žila obec položená na staré obchodní stezce z řemesel, a to především výroby šperků a zpracování kamenů. Mnoho vzácných nerostů se nachází v nedalekém Českém ráji, mezi nimi i proslulé české granáty.
Více se o zpracování kamenů a kovů dozvíte v Muzeu Českého ráje, kde jsou v podzemní Klenotnici vystaveny šperky, nádoby z drahých a ušlechtilých kamenů a stříbrnické tepané práce.

Skalní vyhlídka Hlavatice

Foto: Kateřina Hubertová, Právo

Za návštěvu v Turnově stojí také synagoga a židovský hřbitov, zachráněný i přesto, že přímo nad ním vznikl silniční obchvat města. A tak tu dnes pod vozovkou dálničního nadjezdu můžete vidět řady náhrobků. Ty nejstarší dochované pocházejí ze 17. století, nejmladší pak z doby krátce po druhé světové válce.

Hruboskalsko si můžete pamatovat také z mnoha filmů a pohádek. V pohádce Princ Bajaja (1971) se scény s mluvícím koněm odehrávaly v okolí Adamova lože. Skalní město mělo důležitou roli ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny (1978), kde hrály třeba skály Skautská věž či Dračí zub.

Na Hruboskalsku se natáčel také film Tajemství hradu v Karpatech (1981), kromě skalního města si ve filmu zahrálo i arboretum Bukovina.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků