Hlavní obsah
Kultura může prosperovat i ve výšce téměř dvou a půl tisíce metrů, Machu Picchu je toho důkazem. Foto: ESO travel

Slavné Machu Picchu: Osiřelé město na vrcholu hor kdysi hostilo drastické obřady

Jak mohly tak úchvatné stavby vyrůst v takové výšce? Jak sem dělníci dostali materiál? Kam zmizeli obyvatelé starověkého města? Co je odsud vyhnalo a jaké tajemné rituály tady prováděli? Uspokojivých odpovědí na tyto a mnohé jiné otázky se možná nikdy nedočkáme, ale co vlastně víme o tajemném Machu Picchu dnes? Projděme si pár fakt a fotografií z místa, které je opředeno spoustou legend.

Kultura může prosperovat i ve výšce téměř dvou a půl tisíce metrů, Machu Picchu je toho důkazem. Foto: ESO travel
Slavné Machu Picchu: Osiřelé město na vrcholu hor kdysi hostilo drastické obřady

Tamtamy rezonují, muži s pomalovanými obličeji tančí okolo ohně. Pohybu se zvláštní choreografií, která ani zdaleka nepřipomíná polku, valčík či cokoliv obvyklého ve středu Evropy, se oddávají s takovým zápalem, že se pomalu dostávají do transu. Na scénu náhle vstoupí šaman s krvavým kusem čehosi a… Co dál? Nevíme. Takhle nějak si výjevy z historie původního obyvatelstva Ameriky často představují filmaři, ale těžko říci, jak to při tajemstvím obestřených obřadech vypadalo doopravdy.

Cuzco, rozbořené město, kterému vrátili život cizinci

Osmdesát kilometrů od Machu Picchu leží Cuzco, kdysi dávno slavné hlavní město celé říše rozkládající se na území dnešního státu Peru. Konec jeho slavné éry znamenal příchod španělských dobyvatelů. Ti oblast vyplenili a město znatelně poničili. Hlavním městem se proto stala Lima, která jím je dodnes.

Zašlou slávu Cuzca nyní pomáhá navrátit Machu Picchu. Díky němu proudí do města davy návštěvníků, kteří odsud vyrážejí do k pozůstatkům inckého sídla vysoko v horách. Ročně sem přijede 1,5 milionu lidí.

 

Krev tekla všem

Víme jen ze záznamů prvních kolonistů Ameriky, že se zdejší indiáni oddávali prapodivným a především velmi drsným obřadům, při nichž krev tekla proudem. Takové srdce právě zabitého člověka vložené na oltář podle nich bohy náležitě uspokojovalo. Přesvědčil se o tom nejeden voják z řad dobyvatelských španělských armád při kolonizování Jižní a Střední Ameriky.

Ale oběťmi se nestávali jen nepřátelští bojovníci, na oltáři mnohdy končili i příslušníci vlastního kmene. Žít v této oblasti v době rozkvětu středověkých měst zkrátka nebylo nic k závidění. Navíc si museli lidé usmiřovat několik bohů pro různé účely - obětovali pro ukončení epidemií nebo zažehnání špatné úrody, takže bylo nutné s patřičným odůvodněním občas sáhnout i do vlastních řad.

Možná to však bylo právě díky krvi obětí a přízni bůžků, že se lidem hovořícím kečuánským jazykem podařilo vybudovat tak impozantní město ve výšce, kde člověk zvyklý na příval polabského kyslíku lapá po dechu a polyká aspirin. Jak stavitelé dostali materiál na vrcholy čnící 2430 metrů nad moře a ještě ho opracovali do tak fantastické podoby, to se snaží rozluštit řešitelé dějepisných záhad již dlouhá léta.

Machu Picchu spalo v zeleném kvetoucím hrobu

Teorie snažící se rozkrýt záhady nejnavštěvovanějšího místa v Peru se objevují už od roku 1911, kdy v parném červencovém dni Hiram Bingham uviděl to, o čem již slyšel, ale nedokázal si představit, že kdesi v horách u Cuzca se skutečně skrývá rozlehlé nedotčené město.

Archeolog z proslulé americké univerzity Yale tehdy stanul před dech beroucím výjevem: spousta částí dávného osídlení byla zarostlá, ovšem to, co pod vegetací prosvítalo, dávalo tušit, že se Binghamův výlet do And zapíše mezi největší objevné cesty dvacátého století.

Tradiční oděvy prostých Peruánců vynikají pestrými barvami a prostou účelností.

Foto: ESO travel

Zasáhli bohové, epidemie nebo válka?

Uprostřed ticha majestátních hor se z kopců vynořuje „Starý vrch“ (překlad výrazu Machu Picchu z kečuánštiny) a jeho rituální kameny, domy, oltáře, zdi, vše stavěné z kamene bez pojícího materiálu. Tuto technologii používali Inkové velmi často. Patrně měla své opodstatnění, neboť ze slavného města se zachovalo prakticky úplně vše, co po sobě jeho dávní obyvatelé zanechali, jen střechy (patrně slaměné) neodolaly přírodním podmínkám.

Dodnes proto lze obdivovat tři tisíce schodů, které do města vedou, chrám zasvěcený bohu slunce, domy dělníků a rolníků, ale i obydlí smetánky. Proč takový ráj lidé opustili a zanechali jej na pospas vegetaci? Nejrozšířenějších teorie operují s ničivou epidemií nebo s válkou, při níž zahynula valná většina obyvatel, přičemž zbytek byl poté protivníky vyvražděn. Zachovalost Machu Picchu napovídá tomu, že by pravdu mohli mít i ti, kdo tvrdí, že Inkové opustili město náhle kvůli jakémusi znesvěcení místa. Vše jsou ale jen málo podložené dohady. Žádné nové písemné zmínky o městě se totiž nedaří dohledat.

Ani autobus, ani lanovka či dokonce vlak. Dostat bagáž na Machu Picchu pomůže jedině lama.

Foto: Alexandre Buisse (Nattfodd)

Macchu Picchu je perla Jižní Ameriky a v Peru nenajdeme místo, které by turisty, amatérské historiky a všemožné dobrodruhy lákalo více než toto ještě relativně nedávno zapomenuté město. Je opředené závojem tajemství, ale i bez něj má své osobité kouzlo. Může za něj okolní příroda, která jej kdysi pohřbila.

Inzertní sdělení: Vydejte se do Ameriky!

Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky poznávacích zájezdů:



Vydejte se na okruh po Peru!

Opravdu lamy plivou? Vážně každý Peruánec hraje na hudební nástroje tak dobře jako ti na českých ulicích? Tyto a další mýty o hornaté jihoamerické zemi si potvrdíte či vyvrátíte, pokud se vydáte na zájezd napříč Peru.

Divoký západ ještě nezkrotnul!

Těžba devastuje krajinu, ledovce odtávají, ale stále zůstává dost míst, kde se panenská příroda zachovala. Na západní polovině USA to je třeba Grand Canyon, pobřeží Big Sur nebo pískovcoví obři v Monument Valley.


Užijte si Peru a Chile s bonusem!

Západ Jižní Ameriky nabízí mnoho zajímavých míst - Machu Picchu, starobylé Cuzco, měsíční krajinu ve Valle de Luna... Vydejte se na výlet po těchto místech a dostanetete se i na tajuplný Velikonoční ostrov.

Čtěte dále:

Přečtěte si také o opiové problematice v Thajsku, o proslavených věznicích nebo se podívejte na článek o Velké čínské zdi.

Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán

Anketa
Proč podle vás opustili indiáni Machu Picchu?
Kvůli epidemii
8.8 %
Z náboženských důvodů
4.3 %
Byli vyvražděni
55.1 %
Unesli je mimozemšťané
11.3 %
Jiný důvod
20.5 %
Celkem hlasovalo 1085 čtenářů.

Machu Picchu

Město pravděpodobně nechal vystavět panovník Pachacútec Yupanqui někdy mezi roky 1440 a 1470. Dodnes, krom jiného, neznáme jeho přesnou funkci a stejně jako kolem jeho zániku i o tom, k čemu sloužilo, vedou historici spory. Jednalo se o opevnění pro obranu před nájezdníky z nepřátelsky naladěných kmenů? Nešlo spíše o jakousi chatovou osadu, kam odjížděli lidé na odpočinek z velkých měst v nížinách? Jiná teorie zase nabízí vysvětlení, že zde probíhala výuka a zasvěcování mladých žen pro službu u královského dvora.

Jeho dnešní funkce naproti tomu žádné pochyby nevyvolává. Památka láká turisty z celého světa. Její devizou je především neobvyklá zachovalost, kterou paradoxně nyní ohrožují právě přívaly lidí. UNESCO proto muselo učinit některá omezení, která pomáhají udržet dobrý stav komplexu budov a opevnění, který se před několika lety zařadil v celosvětovém hlasování mezi sedm novodobých divů světa vedle staveb jako indický Tádž Mahal nebo římské Koloseum.

Mezi vrcholky, které obklopují Machu Picchu najdeme spoustu vyhledávaných staveb, kupříkladu strážní věž, z níž měli ozbrojení hlídači dobrý výhled na většinu města. Dnes ji okupují turisté s fotoaparáty a pořizují z ní cenné snímky.

Další významné místnosti a budovy mají povětšinou nějaký vztah ke slunci, které mělo ve zdejší kultuře výsadní postavení. S jeho světlem si hrála Místnost tří oken, Opěrný sloup Slunce zase pravděpodobně sloužil jako astronomický kalendář. V Chrámu Slunce kněží patrně prováděli zvířecí oběti.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Související články

Výběr článků