Hlavní obsah
Bývalá škola v Ryžovně se postupně proměňuje v pivovar. Foto: Rudolf Voleman, Právo

Památkáři z Lokte chtějí posuzovat Ryžovnu

Loketská pobočka Národního památkového ústavu (NPÚ) chce posoudit záměr města Božího Daru na zástavbu Ryžovny na hřebeni Krušných hor, v jejímž rámci má vyrůst v někdejší osadě nejméně padesát domů, několik hřišť a také zcela nové náměstí. Božídarský starosta se prohlášení památkářů podivuje.

Bývalá škola v Ryžovně se postupně proměňuje v pivovar. Foto: Rudolf Voleman, Právo
Památkáři z Lokte chtějí posuzovat Ryžovnu

„V posledních dnech proběhlo médii několik zpráv o plánech na výstavbu nové obytné a rekreační zóny v osadě Ryžovna v Krušných horách s odvoláním na schválený regulační plán. V roce 2003, kdy byl tento regulační plán schválen, památková péče daný záměr neposuzovala, neboť to tehdy nebylo v její gesci,“ uvedla v prohlášení ředitelka loketské krajské pobočky NPÚ Romana Riegerová, podle níž se od té doby výrazně posunulo poznání o mimořádných hodnotách daného území.

„Což vedlo nejen k vyhlášení krajinné památkové zóny území Hornické kulturní krajiny Abertamy – Horní Blatná – Boží Dar v roce 2014, ale také k prohlášení Blatenského vodního příkopu národní kulturní památkou a zapsání celého území na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO,“ pokračovala ředitelka.

Ze Sudet jsme vyhnali 3,5 milionu lidí a ještě nikdo nikdy nenašel tu sílu, aby se alespoň do jedné osady vrátil život
starosta Božího Daru Jan Horník

„Proto se domníváme, že by celý záměr výstavby na Ryžovně měl být posouzen znovu s ohledem na nové skutečnosti, jež nemohly být do regulačního plánu zapracovány, a mělo by se prověřit, zda záměr v zamýšlené podobě nepoškodí hodnoty území,“ dodala Riegrová.

„Ať památkáři neříkají, že o projektu nevědí. Když se schvalovaly zásady územního rozvoje Karlovarského kraje před několika lety, tak vznikl poměrně velký spor mezi ochránci přírody a památkáři. Ochránci přírody chtěli mít zástavbu soustředěnou u křižovatky silnic, památkáři chtěli stavět na původních základech, tedy obnovit roztroušenou výstavbu. To ovšem odmítali ochránci přírody, aby území zasažené výstavbou bylo co nejmenší, což dává logiku i vzhledem k inženýrským sítím a přístupovým cestám,“ popsal vznik krajských závazných zásad rozvoje starosta Božího Daru Jan Horník. Navíc ho překvapuje, že loketští památkáři chtějí posuzovat projekt, který prošel bez problémů rukama inspektorům schvalujícím zápis do UNESCO.

„Blatenský vodní příkop s tím nemá nic společného, ten by se měl za 40 milionů korun rekonstruovat,“ poznamenal Horník s tím, že Boží Dar i další okolní obce s pozemky s vodním příkopem byly kvůli tomu již převedeny na Povodí Ohře, aby se o památku mohl státní podnik starat.

„Ze Sudet jsme vyhnali 3,5 milionu lidí a ještě nikdo nikdy nenašel tu sílu, aby se alespoň do jedné osady vrátil život. Nikdo tu odvahu nenašel. Všichni říkají, jak je to tu úžasné a krásné, ale tady to vypadá takhle, protože to generace před námi rozstřílely a totálně to tu zlikvidovaly. Já tedy nevím, čemu říkat krása,“ podivoval se Horník s tím, že když projekt začal vznikat, tak se starousedlíci těšili na realizaci.

„Bohužel se toho nedožili, protože už byli v takovém věku, že už jich je jen minimum, skoro jen již potomci,“ uzavřel Horník.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků