Hlavní obsah
V Berlíně vrcholí oslavy třicetiletého výročí od pádu Berlínské zdi. Foto: Profimedia.cz

Německé hlavní město oslavuje třicáté výročí pádu Berlínské zdi, k němuž symbolicky došlo 9. listopadu 1989. Jednoznačně šlo o nejvýznamnější geopolitickou událost druhé poloviny dvacátého století. Znamenala konec studené války a přinesla znovusjednocení metropole a následně celého Německa.

V Berlíně vrcholí oslavy třicetiletého výročí od pádu Berlínské zdi. Foto: Profimedia.cz
Pád Berlínské zdi: Třicet let poté

V noci na 13. srpna 1961 příslušníci lidové armády NDR obsadili veškeré spojovací cesty do Západního Berlína. Na místě hranice mezi sovětskou zónou a těmi západními, na které bylo město rozděleno od konce války, natáhli ostnaté dráty a hned ráno zedníci začali stavět zeď, která dramaticky proměnila životy všech obyvatel města.

Příbuzní, přátelé a sousedé se rázem ocitli na opačných stranách bez možnosti se vzájemně navštěvovat. Obyvatelé domů ve východní části poblíž hranice byli násilně vystěhováni z bytů, kde prožili celý život. Šéf komunistů Walter Ulbricht, který jen pár týdnů předtím řekl, že šeptanda o plánované zdi je fámou, nyní vysvětlil, že se jedná o „ochrannou bariéru před fašisty“.

Most Oberbaumbrücke je jedním ze symbolů Berlína.

Foto: Roman Zvarič

Pokud se snad najdou pomýlení občané, kteří by se pokusili prchnout do kapitalistického Západního Berlína, bude s nimi nakládáno jako se zrádci. První z obětí, které zemřely při pokusu překonat zeď dlouhou přes 168 kilometrů a kterých za osmadvacet let jejího trvání bylo podle odhadů kolem dvou set, se již 22. srpna 1961 stala Ida Siekmannová. Posledním zemřelým byl Winfried Freudenberg, jenž zahynul 8. března 1989. Zeď padla o půl roku později, 9. 11. 1989.

Berlín je dnes tolerantním kosmopolitním městem s uvolněnou atmosférou, kde svůj domov našli lidé 180 národností, a třetí nejnavštěvovanější evropskou metropolí.

Je neuvěřitelně rozmanitý. Jen pár bloků od centra jsou squaty, neexistují zde dvě stejné budovy ani vyloženě kancelářské zóny, ve všech čtvrtích se „žije“ a prakticky celé město je rezidenční oblastí. Rovinatý Berlín je protkán sítí značených a doporučených tras, třeba podél bývalé zdi, a nejlépe ho poznáte na kole. Značené cyklopruhy vedou opravdu všude a půjčovny kol sídlí na každém rohu.

Berlínský dóm je hlavní katedrálou ve městě.

Foto: Roman Zvarič

„Necyklisté“ mají k dispozici hustou síť MHD, jejíž páteří je slavný U-Bahn, který proslavil Jaroslav Rudiš v knize Nebe pod Berlínem.

Checkpoint Charlie

Každý návštěvník „musí“ vidět Checkpoint Charlie, legendární hraniční přechod, kde proti sobě stály americké a sovětské tanky. V jeho okolí je řada atrakcí přibližujících fascinující téma rozděleného města.

Před pár týdny otevřený Time Ride nabízí výlet do minulosti pomocí virtuální reality. Na začátku sledujete krátké představení osudů tří obyvatel Berlína, pak si jednoho z nich vyberete jako svého průvodce a nasadíte si brýle pro VR. Rázem se ocitnete v polovině 80. let a vydáte se na cestu rozhrkaným autobusem přes Checkpoint Charlie a pak ponurými ulicemi východního Berlína až k nablýskanému Paláci Republiky. Celou iluzi doplňuje komentář zvoleného průvodce.

Checkpoint Charlie byl jeden z mnoha hraničních přechodů dělících Berlín.

Foto: Roman Zvarič

Hned vedle stojí Asisi Panorama s plátnem o rozloze 900 metrů čtverečních, které ukazuje výjev z ulice u zdi v Kreuzbergu, kde běžné scény každodenního života obyvatel ostře kontrastují se zónou smrti na východě. Dále je v těchto místech muzeum studené války Black Box, muzeum Topography of Terror, které mapuje vzestup nacismu a jeho propagandu, nebo bizarní Muzeum trabantů.

Další „povinnou“ zastávkou je East Side Gallery. Jde o nejdelší zachovanou část zdi (1,3 kilometru), kde v letech 1989–1990 více než stovka umělců ztvárnila svůj pohled na aktuální události. Nejznámější z nich je ikonický soudružský polibek Brežněva s Honeckerem, ostatní výjevy vyjadřují spíš euforii a víru v lepší budoucnost. Na konci této open-air galerie stojí interaktivní The Wall Muzeum, které odhaluje historii zdi od prvního dne až po okolnosti jejího pádu o 28 let později.

East Side Gallery je jediným souvislým pozůstatkem Berlínské zdi.

Foto: Roman Zvarič

Jak název napovídá, dnes je z pozůstatku zdi pouliční galerie.

Foto: Roman Zvarič

Trochu nostalgie prožijete na výstavě Ost-Berlin v Museum Ephraim-Palais, jež přibližuje různé tváře východoněmecké metropole, která byla výstavní skříní socialistického zřízení. Pokud vás unaví téma zdi a NDR, pak se projděte k Braniborské bráně, nedalekému Reichstagu, na Muzejní ostrov, k televizní věži nebo zamiřte do Berlinische Galerie, kde se koná výstava věnovaná 100. výročí založení Bauhausu.

Spojení Východu se Západem

Za studené války býval Berlín symbolem rozděleného světa, dnes představuje spojení Východu se Západem a často vítězí v hodnocení měst, kde se nejlépe žije.

Berlín v kostce

Berlín je z Prahy vzdálený asi 350 kilometrů, cesta autem trvá necelé 4 hodiny, 550 kilometrů z Brna zabere přes 6 hodin

Pohodlnější je cesta vlakem, rychlíky překonají cestu mezi centry obou měst za 4 hodiny. Jen o trochu delší dobu potřebují autobusy.

Při pobytu ve městě se vyplatí Berlin Welcome Card, která slouží jako jízdenka na veškerou MHD a zajistí volný vstup nebo slevu do mnoha muzeí a dalších atrakcí.

Pokud se o kvalitách německé metropole chcete přesvědčit, ideální příležitostí je období oslav výročí pádu Zdi, které vyvrcholí v týdnu 4. až 10. listopadu. Na programu je bezpočet koncertů, festivalů, slavností, výstav, divadelních představení nebo projekcí na významné budovy.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků