Hlavní obsah

Katastrofy táhnou. Vysychající Aralské jezero objevují turisté

V písku se povalují vraky lodí. Kolem nich krouží několik málo turistů a prohlíží si scénu jako z postapokalyptického filmu. Přestože je vysychání Aralského moře považováno za jednu z největších enviromentálních katastrof, stává se místo rychle populárním mezi dobrodruhy prahnoucími po temné turistice, píše agentura AP.

Katastrofy táhnou. Vysychající Aralské jezero objevují turisté

Není tomu tak dávno, co Aralské jezero bývalo čtvrtou největší sladkovodní plochou na planetě. Kvůli zavlažovacím kanálům pro zemědělské plochy v poušti, které byly postaveny za éry Sovětského svazu, však začalo vysychat. Písek, jímž se dnes courají turisté, býval na dně jezera — před méně než 60 lety byla celá oblast pod vodou a překypovala životem.

Dnes v pustině akorát rezaví opuštěné lodě, které domorodci postupně rozebírají a kusy kovu si odnášejí. Velká část lidí z přilehlých měst kvůli ekonomickým problémům odešla, když jezero začalo vysychat. Pro obyvatele z uzbeckého Muynaku, někdejšího důležitého přístavu, je však oblast i nadále domovem.

Zmenšující se vodní plocha Aralského jezera (rok 2014 a 2000)

Foto: Profimedia.cz

Nyní dostávají místní novou šanci, protože se o vysychající vodní plochu začínají zajímat turisté. V městečku vzniklo pár hostelů nebo obchůdků se suvenýry. Dimbar Khujamuratovová, jež jedno z ubytovacích zařízení vlastní, má denně i dvacet hostů. „Už jsme v provozu pár let. Loni se nám dokonce podařilo dostat půjčku, abychom mohli hostel rozšířit. Chceme vybudovat další pokoje pro turisty,“ uvedla pro AP dcera majitelky.

Velká část návštěvníků se přijíždí na jezero podívat z Ruska. „Dorazili jsme do Muynaku, abychom se podívali, jak příroda tohle místo změnila, a co se tu děje,“ řekl turista Anton. „Hlavními atrakcemi Uzbekistánu jsou především města, ale jsem si jist, že země nás nezklame ani přírodou,“ doplnil.

Pomoct místním lidem

Před dvěma lety vydal uzbecký prezident speciální dekret, který má zajistit asistenci při rozvoji místní ekonomiky. Třeba ženy se zapojují do organizace, která se zaměřuje na vyrábění lokálních suvenýrů. Tradiční vzory nebo motivy Aralského jezera jsou používány pro zdobení šál, pokrývek hlavy a dalších věcí. „Počet pracovnic se zvyšuje,“ pochvaluje si švadlena Mehriban. „Šijeme věci se symbolem ryb z Myunaku. Vyrábíme také dámské kabelky, peněženky nebo čepice,“ dodává.

Místní úřady doufají, že se jim podaří do oblasti přivést více turistů. Investují proto více peněz do infrastruktury. Podle zástupce muynackého starosty Arslanbaje Utuljeva počet návštěvníků stoupá. „V roce 2018 k nám přijely dva tisíce lidí. Podle našich výpočtů by to letos mělo být až pět tisíc,“ řekl.

Přestože místním díky tomu svitla naděje, vysychání Aralského jezera je stále exemplárním příkladem, jak dokáže lidská činnost zničit krajinu. Přestože se do části jezera začíná v posledních letech vracet voda, svojí někdejší velikosti jezero těžko dosáhne. Původně pokrývalo plochu o rozloze 66 tisíc kilometrů čtverečních.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků