Hlavní obsah
Na trávníku před maštalí stojí historická pumpa a trakař, na kterém se kdysi převážely pytle brambor. Květiny mu sluší víc. Foto: Adéla Mclintock, Právo

Hravá nostalgie venkovského dvora

Pojďte s námi na toulku líbezným jihomoravským dvorem, který si výtvarnice Hana Sedláková společně s maminkou Jarmilkou vykreslila podle svého srdce.

Na trávníku před maštalí stojí historická pumpa a trakař, na kterém se kdysi převážely pytle brambor. Květiny mu sluší víc. Foto: Adéla Mclintock, Právo
Hravá nostalgie venkovského dvora

Čtvercový dvůr, směle kopírující šíři tenisového kurtu, se prostírá mezi rodinným domem, vejminkem, stodolou, kovárnou a bývalou maštalí. Je duší i srdcem jednoho z nejstarších gruntů vinařské dědiny vzdálené od Brna, co by kamenem dohodil.

Žádné z jeho četných zákoutí nezůstalo čistým plátnem. Naopak. Každé je obrazem chrlícím pestrost podzimní přírody, a když se k němu přiblížíme na pár kroků, dýchne na nás poetikou prostého venkovského života.

Výlet do minulosti

Cestu do dvora otevírají fortelná vrata. Ta nechávají čilý ruch ulici, kam patří, a zvou do světa, kde vládne klid a domácká pohoda.

Hned v průjezdu, ovoněném sušenými bylinami zavěšenými u stropu, se nás zmocňuje pocit, že s každým dalším krokem putujeme v čase o pěkný kus zpátky.

V malebné scénce u mlatu se díky Hance znovu leskne historie ze smaltu a proutí, která dlouhá léta dřímala v prachu na půdě.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

Zásluhu na tom má především schopnost zdejších obyvatel radovat se z obyčejných věcí a cenit si práce předchozích generací. Jakmile vyjdeme z přítmí průjezdu na plochu dlážděnou přírodním kamenem a koukneme doprava směrem k terase navazující na rodinný dům, vítají nás modré smaltované hrnce, konve na mléko, škopky i pekáče s kvetoucími lobelkami, maceškami a listopadkami.

Terasu s kamennou podezdívkou lemují v celé délce kameninová koryta a sádelníky, které i v zimě skýtají domov netřeskům, rožcům a kapradinám. Co na tom, že se nádoby nelesknou novotou.

Jak říká Hanka: „Čím jsou otlučenější, tím dojemnější příběhy vyprávějí a vyvolávají hezké vzpomínky na naše dědy, babičky, pratety i strýčky.“

Z terasy vede cesta na trávník, který se jako zelená voda rozlévá před maštalí. Na dobu, kdy v ní řehtali koníci, upomínají chomouty visící na zářivě vybílených zdech.

Nad travnatým kobercem se dme pýchou naleštěná litinová pumpa a betonové víko studny probarvují malované plecháče s muškáty a chryzantémami. Družina ve stejném složení zasypává posledními květy starý dřevěný trakař parkující opodál.

Tradice i exotika

Od trakaře je to jen pár kroků na dlážděný plácek, schoulený mezi maštalí a kovárnou. Nefouká sem a v létě je tu díky urostlým jalovcům příjemný stín, takže volba, kde se bude při pěkném počasí stolovat, byla jasná.

Předěl mezi trávníkem a místem k posezení tvoří zmechovatělá koryta plná žlutých macešek a pořádný chumel stálezelených bergénií, k nimž se z boku natahují šlahouny zimolezu lesklého.

Krom tradičních trvalek a dřevin se na dvoře zabydlelo i kousek exotiky. Jarmilka vlastnoručně namnožila spoustu oleandrů, které si užívají čerstvého povětří před oknem kovárny, dokud je teplota lehce pod nulou nezažene dovnitř.

Pokračujeme proti směru hodinových ručiček k mlatu, v němž se skladuje úroda z přilehlého ovocného sadu a zeleninových záhonů. Před stodolou dosychají v ošatkách a lubových sítech vlašské ořechy.

A nebyla by to výtvarnice Hanka, kdyby cenné plody ze stromu, který kdysi sázela s dědečkem, nezakomponovala do malebného zátiší.

Dýně a šípky

Staromilská scénka se odehrává pod okny stodoly. Na vysloužilé kuchyňské židli a na fošně o čtyřech nožkách si dávají dostaveníčko výrobky z proutí a věnce umotané z výhonů psího vína a divoké růže.

„Při tvorbě dekorací si vystačíte bez peněz,“ tvrdí Hanka, „stačí zaběhnout na mez pro šípky.“ Věnečky nejen šípkové, ale také ty z prutů červeně plodícího skalníku zdobně visí pod klenutými okénky, na vratech, zdech, klikách.

Chutné dýně hokkaido majitelka pěstuje ze semen. Před uskladněním musejí dokonale oschnout. Do té doby projasňují zátiší na decimálce.

Foto: Adéla Mclintock, Právo

Krom toho, že sympatická tmavovláska nádherně maluje a tvoří, exceluje v pěstování dýní – chutných hokkaido i tykviček čistě okrasných. Jejich syté barvy probleskují napříč celým dvorem a společně s dokvétajícími afrikány nahrazují zatoulané sluníčko. Tomu se nejspíš zalíbilo v listech přísavníku.

Od pohledu hřejí vroucími odstíny červené a purpurové na zdi z režných cihel, která uzavírá dvůr z jeho nejslunnější strany. Na jejím konci zve k zastavení poslední malebné zátiší.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků