Článek
V osmdesátých letech 19. století se pozornost chebských stavebníků zaměřila do okolí dnešní Májové ulice, jedné z okružních komunikací, kde se do té doby moc nestavělo.
V roce 1887 v této ulici koupil majitel realit Anton Schmieger část rozsáhlé zahrady, aby na rohu Májové ulice a ulice 26. dubna postavil jednu z nejreprezentativnějších chebských vil druhé poloviny 19. století.
Stavebník pověřil vypracováním projektu vily i přilehlých hospodářských budov františkolázeňského architekta Gustava Wiedermanna, v této době už oblíbeného tvůrce staveb.
Vilu krášlí poloodhalené ženské postavy na fasádě.
Maximální pozornost soustředil autor na vcelku mělký výstupek v hlavní straně vily, který v přízemí a patře prolamovaly lodžie s dekorativním sloupovím.
V prvním patře rozhodně zaujme řešení lodžie a její okolí pojaté v renesančním stylu s reliéfními postavami ženských aktů.
Nejhonosněji je řešena strana vily obrácená do ulice.
V přízemí vily architekt umístil do ulice salon, ložnici s lodžií a obytnou místnost. Do podélného výstupku pak jídelnu a do zadní části kuchyni se spíží, toaletu a hostinský pokoj. V patře, kde se počítalo s případnými nájemníky, se nacházelo pět obytných místností, dvě kuchyně a toalety.
Prostornou koupelnu umístil architekt do suterénu spolu s prádelnou, bytem pro domovníka a skladem uhlí a dříví. Gustav Wiedermann vypracoval také projekt užitné přízemní budovy na půdorysu široce rozevřeného písmene V.
V hospodářské budově vyčlenil architekt prostor pro povozy, kočárovnu a koňskou stáj. Antonu Schmiegerovi ale nevyhovovala bezprostřední blízkost stájí a rozhodl se raději přikoupit část sousedního pozemku, kam je umístil. Stáj tak uvolnila prostor pro zřízení nevelkého parku a zahrady po obvodu vily.
Díky vysokým oknům je interiér dostatečně prosvětlen.
Majitel vily Anton Schmieger, na kterého odkazovala nejen páska s názvem vily na hlavním průčelí, ale také monogramy A. S., pocházel z Horního Slavkova. V Chebu se usadil roku 1887 a krátce nato se v něm oženil s dcerou městského řezníka.
Byl nejmladším synem Ignaze Antona Schmiegera, textilního podnikatele, který provozoval přádelnu příze ve Svatavě u Sokolova a významně se podílel na industrializaci západních Čech.
I přes opakovanou nepřízeň osudu, kterou přinesly požáry areálu továrny, se dokázal Ignaz Schmieger zdárně přenést a svým synům zanechal mimořádně prosperující podnik.
Anton se jako jediný z nich vydal svou vlastní cestou a v době výstavby vily působil jako sládek a soukromník. Vilu následně zdědila jeho jediná dcera Margaretha provdaná Putschöglová. Do všeobecného povědomí se vila vžila pod názvem Margarethenvilla. Později byla budova proměněna pro potřeby mateřské školky a následně pro zdravotnické zařízení.
