Hlavní obsah
Prakticky každá rodina, jež má svůj domek, má také svůj rodinný strom. Foto: Masao Nishikawa

Většinu domu zabírá dvorek. Každá místnost z něj má užitek

Málokdy se lze setkat s domem, z nějž je pro dvorek vyčleněna tak velká část, jako to navrhl japonský architekt Satoši Kurosaki ze studia Apollo Architects & Associates v případě domu nazvaného Umber. Stojí ve městě Oami-shirasato na předměstí Tokia, v prefektuře Čiba. Jeho dvorek slouží jako světelná šachta přivádějící denní svit do každé místnosti.

Prakticky každá rodina, jež má svůj domek, má také svůj rodinný strom. Foto: Masao Nishikawa
Většinu domu zabírá dvorek. Každá místnost z něj má užitek

Když se na architekta obrátil klient s prosbou o návrh domu, měl jednu základní prosbu. Nová stavba měla být těsně připojena k již stojícímu domu jeho matky a měla s ním být propojena tak, aby do jeho domácnosti stará paní mohla kdykoli přicházet a odcházet.

Obě domácnosti jsou tak propojeny dveřmi a v nové části má maminka pro sebe dokonce vyhrazený jeden z pokojů.

Dům má jednoduchý obdélníkový půdorys a zvenčí působí uzavřeným dojmem.

Foto: Masao Nishikawa

Pohled z předsíně do nitra domu

Foto: Masao Nishikawa

Samotný nový dům je navržen jako dřevostavba s velice jednoduchým půdorysem ve tvaru obdélníku a plochou 130 čtverečních metrů.

Dům je plný světla, přesto je uzavřený ze všech stran, a s výjimkou jediné v žádné další nejsou zasazena okna. Není to totiž potřeba.

Ačkoli je dům navržen jako velmi moderní, architekt nezapomněl na žádný z rysů tolik typických pro tradiční japonská obydlí a vycházející vstříc japonskému stylu života. Poznat je to už při příchodu.

Věděli jste, že...?
Do japonských domů se často přichází přes zahrádku či jiný prvek, který slouží jako v jistém smyslu přechodové pásmo. Zde se má člověk zklidnit, zde má získat čas, aby se přeorientoval ze starostí celého dne a připravil na poklidnou atmosféru domova. Zde by měl v ideálním případě odkládat všechny starosti vnějšího velkého světa a vplout do mikrosvěta svého domova.

Místo zahrádky zde ke stejnému účelu architekt použil ze stran uzavřenou chodbu s otevřeným stropem, která má ale úplně stejnou funkci. Vlastní vstupní dveře do domu jsou pak po pravé straně na konci této pasáže.

Srdcem domácnosti je velká místnost s kuchyňskou, jídelní a obývací zónou, která je propojená s dvorkem.

Foto: Masao Nishikawa

Dům je zařízen moderním stylem, ovšem neopomíná tradiční prvky japonských domácností.

Foto: Masao Nishikawa

Za nimi je malá předsíňka, jež návštěvníkovi radostně odhaluje, co bude hlavní kulisou pro celou dobu jeho pobytu v domě. Bude to velký dvorek, okolo nějž se domácnost obtáčí do tvaru písmene C, díky čemuž slouží jako zdroj denního světla pro každou místnost v domě.

Dvorek není travnatý, pokrývá jej dřevěná terasa, v níž je otvor pro kmen stromu.

Svědkové životů pokolení rodiny
Zakomponování stromu do domácnosti není žádnou náhodou. V japonské kultuře bývá zvykem, že každá rodina má svůj strom, jenž bývá svědkem života jejích generací. Péče o něj je tím, co pokolení téže rodiny v čase propojuje. Je tedy dědictvím a symbolem tradice v rodině.

S předsíňkou sousedí další vyvýšená plošina na soklu, v němž jsou vytvořené úložné prostory. Vyvýšení pak z plošiny vytváří částečně oddělený prostor, jenž nahrazuje další tradiční část japonských domácností. Tou je místnost s rohožemi, která slouží nejenom k meditacím a rozjímání, ale v některých domácnostech se zde odehrávají také tradiční čajové obřady, jinde se v nich schází rodina se svými přáteli atd.

V tomto případě architekti navrhují plošinu s rohožemi využívat krom jiného i jako druhý, klidnější obývací pokoj, v případě potřeby pak i jako provizorní pokoj pro hosty. Za touto místností je pak již zmiňovaný pokoj pro matku majitele.

Pohled z dětského pokoje

Foto: Masao Nishikawa

Pohled z ložnice majitelů

Foto: Masao Nishikawa

Půdorys domu

Foto: Apollo Architects & Associates

Hlavní místnost domova propojuje kuchyň s jídelnou a obývacím pokojem a je prakticky stejně velká jako dvorek. Kuchyňská zóna je zařízena tak, aby v ní nechyběl žádný z moderních spotřebičů a zařízení. Majitel i jeho žena totiž rádi a pravidelně vaří. Proto jim architekt v blízkosti vytvořil spíž se spoustou úložného prostoru.

Dlouhá stěna sousedí s domem matky, a tak v ní nejsou okna. Ta architekt nahradil světlíky vsazenými do střechy. Další zdrojem světla je samozřejmě dvorek.

Na společenskou místnost navazuje dětský pokoj, za ním je pak už poslední pokoj domova - ložnice majitelů, k níž je připojena malá šatna.

Zajímavostí je vyčlenění rohu vedle předsíně pro koupelnu, toaletu a prádelnu, které sice nemají vlastní okna, přesto nejsou ochuzeny o denní světlo. Získávají ho z malé uzavřené zahrádky, s níž sousedí.

Může se vám hodit na Seznamu:
Anketa
Má vaše rodina také něco, co si předává z generace na generaci?
Ano
51.5 %
Nevím o ničem
22.9 %
Ne
25.6 %
Celkem hlasovalo 1443 čtenářů.

Napište nám

Postavili jste dům, rekonstruovali byt nebo máte hezkou zahradu a rádi byste se pochlubili?

Napište nám do redakce na adresu: bydleni@novinky.cz.

 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků