Hlavní obsah
Dům má terasu před štítovou stranou, přičemž posuvné panely umožňují ji uzavřít a vytvořit zcela chráněný prostor. Foto: Jan Planička

Původní chalupa se rozpadala. Postavili si místo ní vysněné víkendové bydlení

U vodní nádrže Slapy jsme v malé obci objevili nenápadnou, ale skvostnou dřevostavbu. Manželé Lucie a Jan si ji nechali postavit na místě své původní, již nevyhovující chalupy. Inspirovali se severskými dřevostavbami a vytvořili si vysněné víkendové bydlení.

Dům má terasu před štítovou stranou, přičemž posuvné panely umožňují ji uzavřít a vytvořit zcela chráněný prostor. Foto: Jan Planička
Původní chalupa se rozpadala. Postavili si místo ní vysněné víkendové bydlení

Proč jste se rozhodli postavit si novou chalupu?

Lucie: Před deseti lety jsme koupili starou chalupu. Byli jsme fascinováni místem, na kterém byla postavena. Stavení však tři roky poté začalo praskat a rozjíždět se na dvě části. Nešly zavírat dveře, začala opadávat omítka a tak dále. Rozčilovalo nás, že vždy, když jsme sem přijeli, manžel musel něco opravovat.

Jan: Přemýšleli jsme, jakým způsobem chalupu sanovat. Po mnoha konzultacích se statikem a geologem jsme zjistili, že náklady na její statické zajištění by byly vysoké, obnášelo by to nové základy, věnec i střechu.

A se všemi těmito zásahy by byl vnitřní prostor pořád stejný. Byla by to vlhká, tmavá a dispozičně nevyhovující stará chalupa. Tak jsme se rozhodli, že ji zbouráme a postavíme dřevostavbu. Že vybudujeme něco, co tady, doufáme, bude dalších sto let.

Jaké jste měli na dům požadavky?

Lucie: Měli jsme velkou výhodu v tom, že jsme v původní chalupě už nějakou dobu pobývali. Měli jsme příležitost poznat a zjistit, co nám vyhovuje, či naopak vadí, hlavně po stránce dispozice a orientace vůči světovým stranám. Měli jsme díky tomu velmi konkrétní představu.

Jan: Naše požadavky bych rozdělil na dvě kategorie – omezení a přání. V něčem jsme byli striktně limitováni, především velikostí pozemku, požární ochranou a tvarem střechy:

Chtěli jsme, aby nový dům zhruba kopíroval tvar původní chalupy do L. Pozemek je malý a moc možností nebylo. I kvůli sousedům jsme nechtěli vymýšlet výstřednosti. Ze zkušenosti vím, že jsou lidé na změny velmi citliví. Proto jsme si říkali, že bude ideální postavit stavbu v podobném objemu. Nakonec jsme ji dokonce o kus zmenšili.

Překvapilo nás, že podle dnešních požárně bezpečnostních norem musí mít dřevěná fasáda výrazně větší odstupy od okolních staveb. V naší obci není vodovod, a tak nás v podstatě zachránilo to, že je na návsi rybník, který se dal použít jako zdroj vody pro případné hašení. S nadsázkou se dá říci, že díky rybníku máme dřevěnou fasádu.

Měli jsme od úřadu nařízenou sedlovou střechu. Tím pádem vzniklo podkroví, za které jsme nakonec rádi, ale na začátku jsme ho nevyžadovali. Původně jsme plánovali přízemní víkendový dům.

Lucie: Naším velkým přáním bylo propojit přední a zadní zahrádku. Objevili jsme paní architektu Gabrielu Kaprálovou, která měla předchozí realizace hodně blízké naší obecné představě. Po poradě s ní jsme se rozhodli, že mezi hlavní budovou a garáží uděláme terasu, která bude z obou stran krytá velkými posuvnými panely, které budou speciálním prvkem fasády.

Prostor se díky nim dá různě měnit podle potřeby – zasunout panely a úplně oddělit zadní část, takže máte terasu v úplném soukromí, nebo je otevřít a vytvořit vzdušnou, průchozí plochu.

Jaká pro vás byla spolupráce s architektkou?

Lucie: Paní architektka je naše krevní skupina. Vyhovoval nám její styl, měli jsme podobný vkus a ve všem jsme se pochopili. Prý to není moc časté, takže jsem ráda, že jsme se na většině věcí shodly.

Přinesla sem spoustu nových prvků, které by nás ani nenapadly, a naši původní představu ještě vylepšila. Nechali jsme si od ní vypracovat studii, prováděcí dokumentaci a podklady pro stavební povolení.

Dům se zavřeným předním panelem

Foto: Jan Planička

Jan: Jednoznačně dobrá zkušenost je, že jsme si nechali od paní architektky udělat nejdřív variantní studii, ze které jsme vybrali finální dispoziční řešení. V dalším stupni projektu jsme pak eliminovali počet změn.

Stavební povolení jste získali bez problému?

Jan: Živím se zajišťováním povolení pro stavby a u vlastního domu jsem se na to těšil. Stavební úřad byl skvělý – mám pocit, že čím dál od Prahy, tím je to lepší. Menší úřady jsou vstřícné, jsou tam milí lidé s lidským přístupem.

Měli jste tedy projekt i povolení a hledali jste realizační firmu?

Jan: Přesně tak. Výběr stavební firmy mi přišel jako nejtěžší fáze, protože to bylo v době nejvyšší ekonomické konjunktury a všichni měli spousty práce a dalo by se říct, že si spíš firmy vybíraly, co chtějí stavět.

Naštěstí jsme měli doporučenou firmu, která nám udělala dobrou nabídku, a byli ochotni nám vyhovět v konstrukčním systému a dalších věcech. Byli velice precizní a svoji práci odvedli výborně.

Popis domu a dispozice

Na užitné ploše 200 metrů čtverečních se pohodlně vešlo vše, co čtyřčlenná rodina ke svému komfortnímu víkendovému pobývání potřebuje.

V přízemí je prostorná předsíň, pokoj pro hosty s vlastní koupelnou a šatnou, moderní kuchyně se spíží propojená do obývacího pokoje s jídelnou a výstupem na terasu. V patře najdeme koupelnu se saunou, dva dětské pokoje a nádhernou ložnici s balkónem a výhledem do přírody. Garáž, která slouží jako dílna a sklad, je s hlavní budovou propojená zastřešenou terasou.

Jak probíhalo bourání staré stavby?

Jan: Firmy byly časově vytížené, takže jsme chalupu nakonec zbourali s pomocí sousedů. Za tři dny jsme měli hotovo. Všichni byli úžasně nápomocní a vše ze staré stavby se rozebralo, použilo či zrecyklovalo: tašky, okapy, zámková dlažba, staré topení, vana se použila pro napájení krav na louce. Taky jsme zjistili, že dům neměl žádné základy.

Důvodem, proč se chalupa trhala vejpůl, byla podle geologa tzv. soliflukce, neboli „půdotok“. Uprostřed domu byl totiž sklípek hluboký dva metry, zemina měla různé vrstvy podle svého složení a každá se pohybovala jinou rychlostí, proto se stěny trhaly. Základy jsme potom udělali komplet nové, což bylo součástí dodávky generálního dodavatele.

A jak probíhala výstavba nového domu?

Lucie: To byl asi největší zážitek. Mezi půlnocí a třetí hodinou ranní do téhle obce, kde projede pár aut denně, přijelo šest obrovských kamionů a na nich složený kompletně vyrobený dům. Jeli přes noc z Rýmařova, protože jeřáb měli domluvený na 6:00. Bylo to představení pro celou vesnici.

Jeřáb byl obrovský a byl vidět odevšad. Dával na pozemek panely přes stromy – máme spoustu fotek ze stavby.

Jan: Ta rychlost nás fascinovala. Hrubá stavba včetně střechy stála za tři dny a dům byl k předání za dva měsíce. Nejvíce času zabraly všechny dřevěné obklady, které se dělaly až na místě. V průběhu nastaly jen drobné komplikace, což se díky dobré komunikaci s vedením firmy a panem stavbyvedoucím vyřešilo na stavbě rychle a hladce.

Důležitá byla i podrobná projektová příprava, kde jsou již ve výrobě vyřešeny veškeré detaily, jako například přesné umístění zásuvek, vypínačů nebo koordinace sítí.

Jak vypadá vaše dřevostavba po konstrukční stránce?

Jan: Ve skladbě jsou použity KVH hranoly, sádrovláknité desky a dřevovláknitá izolace.

Z jakého dřeva je fasáda?

Jan: Z kartáčovaného sibiřského modřínu. Nakonec jsme se rozhodli nechat fasádu bez úpravy olejem nebo nátěrem. Chceme ji nechat zešednout.

Byli jste od začátku rozhodnuti pro dřevostavbu?

Jan: Určitě. Říkali jsme si, že buď budeme složitě a náročně opravovat starý dům s nejistým výsledkem, nebo postavíme nový ze dřeva a podle našich představ.

Lucie: Těšili jsme se na příjemné vnitřní klima, které dřevo vytváří. Dalším důvodem byla rychlost stavby, do dvouletého procesu klasické stavby se nám nechtělo.

Máte na pozemku dostatek vody?

Jan: Byla tu stará studna, kterou jsme před lety prohlubovali. Vrtali jsme asi o 10–15 metrů hlouběji, než jsme narazili na hladinu spodní vody, aby byla akumulace vody dostatečná. Za studnou máme úpravnu vody s UV lampou, která hubí bakterie.

Naše voda je více minerální, ale není zdravotně závadná. Ještě máme jímku na dešťovou vodu. Když na naši střechu s plochou 100 metrů čtverečních naprší 1 cm, je z toho kubík vody. Nádrž tak máme skoro pořád plnou a vodu používáme na zalévání.

Jak v domě vytápíte?

Jan: Nejsme moc experimentátoři a fanoušci moderních technologií. Máme rádi oheň, takže vytápíme krbovými kamny s výměníkem, který je napojený na radiátory a který nám ohřeje i teplou vodu na mytí a sprchování. To funguje skvěle.

Dřevostavba je kvalitně zateplená, nízkoenergetická, ve velkém mrazu stačí přepravka dřeva a na celý den je vytopeno a voda ohřátá.

Uzavřením obou stran se terasa promění v unikátní prostor.

Foto: Jan Planička

Jako doplňkový zdroj tepla máme elektrokotel, který můžeme sepnout dálkově. Na víkendové použití je to šikovná věc. Ve srovnání se zděnou kamennou chalupou dřevostavbu vytopíte hned. V zimě na tři hodiny zapnete na dálku kotel a je tu rázem teplota 16 °C. Po příjezdu zatopíte a během chvíle máte krásných 21 °C.

Jediný problém bylo sehnat hezká a zároveň nízkovýkonová kamna, aby jejich výkon odpovídal tepelným ztrátám domu.

Nepřehřívá se dům v létě?

Lucie: Naopak. V naší dřevostavbě je v létě uvnitř příjemný chládek!

Jan: Skladba s dřevovláknitou izolací je výborná i v létě. Když sem přes noc pustíte studený vzduch a přes den zavřete, je tu i v tropických dnech krásně chladno.

Splnila stavba celkově vaše očekávání?

Lucie: Určitě. Tak nějak jsem si představovala svůj vysněný dům. Nastálo bydlíme v kamenném domě z 18. století, který je krásný, ale nevýhodou je, že má metr silné zdi, a tak musíme často topit i v létě.

Je tam i relativně málo světla, a tak si v naší dřevostavbě užívám hlavně to, že tam denní světlo přichází ze všech stran. Věřím, že tu jednou budeme bydlet natrvalo, až nám děti odrostou.

Co byste dnes udělali jinak?

Jan: Určitě bych příště nekupoval chalupu, která ujíždí do údolí... ale zase na druhou stranu díky tomu máme krásné místo na návsi s blízkou bývalou hasičárnou, kam chodíme se sousedy na pivo.

Co byste naopak neměnili?

Lucie: To, že jsme využili služeb architekta. Všem, kdo chtějí stavět, to doporučuji.

S čím jste tady nejvíce spokojeni?

Lucie + Jan: Teplo, světlo, příjemné klima a vůně dřeva uvnitř v domě.

A co vaše děti, jezdí sem rády?

Jan: Je tady wi-fi, takže ano. A o víkendu je necháme dlouho spát, což jim také vyhovuje.

Je něco, co vás překvapilo?

Lucie: Já jsem moc nevěřila tomu, že bude hrubá stavba pod střechou za tři dny. Ale bylo to tak. Nastěhovat jsme se mohli za 8 týdnů. Taky se mi líbí, jak vypadá kombinace dvou druhů fasád.

Všechny domy na návsi jsou sto let staré – bílé zemědělské usedlosti, které působí jednotně. Nechtěli jsme sem mezi ně postavit dřevěnou „hájovnu“. Udělali jsme tradiční bílý štít, jen jsme přidali moderní prvky – atiku a střechu bez přesahů.

Dům zatím majitelé používají jako rekreační, až odrostou děti, plánují se do něj přestěhovat trvale.

Foto: Jan Planička

Jan: Zjistili jsme, že nás vlastně všechna ta omezení donutila vytvořit něco originálního. Kdybychom stavěli jinde, na zelené louce, možná uděláme obyčejný bungalov s pultovou střechou.

Je něco, co byste poradili lidem, kteří se chystají stavět dřevostavbu? Na co si mají dávat pozor a na co se připravit?

Lucie: Důležité je vědět, že musíte mít vše dopředu naplánováno. Opravdu si musíte vše dobře a detailně promyslet ve fázi studie a projektu a být pořád v pohotovosti. Projektant se pak stále na něco ptá a chce to vědět rychle.

Jan: Je to dáno tím, že je dům prefabrikovaný, tedy předvyrobený v továrně, a to například i včetně elektrických rozvodů na zásuvky a vypínače. Proto je jakákoli změna v průběhu stavby komplikace.

Také se mi osvědčilo mít stavební dozor a být v kontaktu s architektem i v průběhu stavby. A poslední rada – pokud možno nebýt ve stresu, pak dělá člověk chybná a zbrklá rozhodnutí, kterých může litovat dalších 50 let, prostě radši „dvakrát projektuj a jednou stav“.

Petra Pacáková, www.drevostavitel.cz

Anketa
Líbilo by se vám mít chalupu uprostřed obce?
Ano. Má to své kouzlo.
58.5 %
Možná ano.
5 %
Nevím.
2.5 %
Raději ne.
6.3 %
Jenom to ne!!!
27.7 %
Celkem hlasovalo 1712 čtenářů.

Informace o stavbě

Dispozice: 5+kk

Doba výstavby: 3 dny hrubá stavba, 2 měsíce k nastěhování

Zastavěná plocha: 140 m²

Užitná plocha: 200 m²

Architektura: Gabriela Kaprálová, Karolína Falladová (ASGK Design s.r.o.)

Realizační firma: Vesper Frames s. r. o.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků