Lenka Nebeská má doma prostoru jako ve švýcarských hodinkách

Výtvarnice naštěstí doma pro svoji práci potřebuje jen malý stolek a počítač. A rovnou přiznejme, že tento byt si pořídili jako startovací na Zbraslavi, aby zůstali v Praze nablízku svým rodičům. Před šestnácti lety!

Poslední dobou už paní Lenka začíná využívat keramickou pec nejen v kroužku, který v místě bydliště vede, ale i v pomalu, s láskou dokončovaném domě. Jeho součástí už je částečně funkční dílna – ateliér. Od bytu patnáct minut autem, v Černolicích.

V bývalé chatařské kolonii přes realitku objevili vybydlený zděný domek, který vlastníma rukama (spolupráce s firmami se neosvědčila) modernizují a na základním půdorysu i zvětšují. I tam nás sympatický, šikovný a pracovitý pár pozval na návštěvu. Náš obdiv k jejich veselému přístupu k životu a vzájemné sehranosti ještě vzrostl.

„Nevím, jestli z návštěvy u nás lze udělat deset fotek, snad tak jednu,“ usmívá se Lenka Nebeská, když nás vítá v předsíni bytečku.

„Pravda, momentálně se nacházíme v situaci, která zrovna neodpovídá představě ideálního bydlení nebo vůbec bydlení. Ještě chvilku to takhle musíme vydržet,“ potvrzuje svůj optimistický pohled na život paní Lenka.

„Náš byt je navíc nyní spíš dětský pokoj, plný dětských pojistek a křehkých věcí uložených na policích, jako by měla přijít velká voda. K tomu se tento prostor v době spánku našeho pokladu mění na improvizovaný ateliér, abych mohla pracovat na medailích. Takže, jak říkáme, prostor jak ve švýcarských hodinkách.”

Jednu místnost „opticky zvětšili” pódiem s úložným prostorem a možností i na zasunutí společné postele. Kolem stěn jsou knihovny, a ještě malý pult – předěl mezi kuchyňským koutem a vpravdě obývacím pokojem. Kuchyňka už nemůže být menší, ale i tak ji zdobí originální mozaika i výmalba od paní 1+kk.

Před pár dny Lenka Nebeská vyhrála soutěž na návrh zlaté mince pro ČNB. A tak jí k tomu, co musí udělat pro Českou mincovnu, přibylo ještě dokončování finálního modelu, a to vše v krátkých termínech.

„Je pravda, že se nám tu hezky žije i ve třech díky naději, že nový dům si svépomocí snad už brzy dokončíme. Už nyní tam trávíme hodně času, a hlavně máme pro malého k dispozici zahradu. Už jsme tam měli bydlet a této sardinkové formě bydlení se vyhnout. Ale zasáhly nepřízně i covidového roku, naše představy o rychlém dokončení se hodně změnily. Jsme tedy stále ve fázi staveniště s koutkem, kde zatím funguje jen keramická pec (ovšem díky uzavření provozoven jsem letos ani moc prostor pro práci nepotřebovala). Minulý rok jsem musela opustit i svůj pronajatý ateliér, čili je navíc staveniště i skladem přestěhovaných věcí.“

Paní Lenka úspěšně navrhla i realizovanou minci – přesněji pamětní zlatý dukát do kolébky, který Česká mincovna od roku 2020 dává do vínku miminům odloženým do babyboxů.

„To jsme ještě byli sami bezdětní, ale i tak to byla opravdu jiná a emotivní práce, při které bylo navíc vše výhradně opravdu o mé fantazii.“

Také partner Filip má profesně blíže k práci grafika (jak sám říká, je spíše kancelářský typ), ale na stavbě se naučil ohánět lopatou a dalšími nástroji. Ostatně ani paní Lenka se nevyhýbá třeba práci se sbíječkou a on je mimo jiné členem skupiny historického šermu Burdýři – tudíž fyzičku má.

Samozřejmě si Lenka s Filipem mysleli, že po koupi pozemku s domkem na krásném místě půjde vše rychleji. Ostatně podobné stavební práce v jejich blízkém okolí rostly jako příslovečné houby po dešti. Jen naši hostitelé stále čekali a čekali na úřední povolení. Tou dobou televize odvysílala reportáž, jak se na příslušném úřadě berou úplatky.

„To jsem odmítal podstoupit, ale úředníkovi jsem rovnou pohrozil, že bych i já mohl pozvat televizi. Zabralo to,“ popisuje chmurnější vzpomínku z budovatelského plánování.

Téměř veselejší je další tristní zkušenost – už ze stavby. Měli objednaná okna. Firma je dovezla celkem v termínu, ale s tím, že montéry bude mít až za měsíc. Protože paní Lenka má Filipa, tak okna namontoval sám. Když se přijeli zástupci dodavatelské firmy zajímat o výsledek, byli z jeho odvedené práce tak nadšení, že mu nabídli zaměstnání!