Vegetariáni jedí většinou dostatek tuků, jež jsou obsaženy v semenech, ořeších, jádrech, obilninách, sóje. Obvykle ale přijímají málo polynenasycených mastných kyselin, protože nejedí maso, a to ani ryby. Chybět může i alfa-linolová kyselina, pokud není zvýšen příjem ořechů a sóji.

Takový nedostatek může neblaze ovlivňovat vývoj mozku plodu u nastávajících maminek.

Bezmasá strava se v těhotenství nedoporučuje 

Gabriela Knosová, odbornice z brněnského Institutu redukce a prevence nadváhy Kompliment, Novinkám odpověděla, které skupiny stravující se vegetariánsky jsou ohroženy na zdraví.

"Vegetariáni jedí více vlákniny a více sacharidů. Vláknina v nadměrném množství může vadit po operacích trávicího traktu, větší množství sacharidů by mohlo škodit diabetikům. Vegetariánství rozhodně nedoporučuji v těhotenství."

Pokud se vegetariánky nechtějí vzdát svého životního stylu ani v těhotenství, pak musí stravě věnovat zvýšenou pozornost a pravidelně doplňovat některé vitaminy, minerály a živiny.

"Měly by vybírat potraviny obohacené o vápník (lískové ořechy, sojové mléko a sýry, mandle, luštěniny), omega 3 mastné kyseliny (ideálně ryby), železo (vysoké riziko deficitu je u vegetariánek, u nich musí být železo většinou suplementováno), jód (mořské ryby, jodizovaná sůl), B12 (játra), vitamin D, zinek (dýňová semena) a kyselinu listovou (droždí, játra, ořechy, listová zelenina).

Důležitá je pestrost stravy, vhodné jsou kombinace potravin s dostatkem proteinů. Nutný je lékařský dohled," poradila Gabriela Knosová těhotným vegetariánkám.

Těhotné mají větší výživové nároky

Obecně se matky vegetariánky považují za rizikovou skupinu z hlediska zvýšených výživových nároků.

Na dotaz Novinek, jaká strava je dostatečně bohatá na vitaminy, minerály a podobně, Knosová odpověděla: "Nejvhodnější variantou je lakto-ovo-vegetariánství (zařazuje mléko a vejce), avšak navíc doplněné příjmem ryb či drůbeže. Taková dieta je příznivá nejen pro zdravé lidi trpící obezitou, ale i pro diabetiky bez komplikací. Tímto jídelníčkem se mohou řídit i děti."

"Vegetariánská strava není vhodná pro děti a adolescenty v období vývinu, těhotné a kojící ženy, sportovce, rekonvalescenty, dále i pro anemiky a diabetiky," tvrdí odbornice navýživu Gabriela Knosová z institutu Kompliment.

FOTO: fotobanka Profimedia

"Zařazení masa, alespoň ryb, je však nejjednodušší a nejjistější cestou, jak zajistit vyvážený příjem živin, minerálů a vitaminů, a to nejen při redukci váhy," doporučila odbornice na výživu Knosová.

Nedostatek vitaminů a živin

Deficitem vitaminů a živin jsou ohroženi zvláště sportovci a u žen, které sportují, může kvůli těmto nedostatkům dokonce vymizet menstruace.

Knosová připomněla, které vitaminy je třeba si hlídat, aby jich organismus měl dostatek. "U vegetariánů je problémový například vitamin D3, který obsahují pouze ryby. Nahradit jej lze doplňky stravy s rybím tukem.

Důležité je také hlídat si příjem vitaminu D2, ten je možné získat z fortifikovaných margarínů, sojového mléka a sojových sýrů. Vegetariáni mívají dostatek vápníku, ale jódu mají obvykle méně – to se řeší jodizací soli, konzumací mořských řas apod. Potřebu železa lze u vegetariánů vyrovnat příjmem zeleniny, semen a ořechů."

U dětí stravujících se vegetariánsky je možné setkat se s nedostačujícím příjmem energie. Problém je také ve velikosti dětského žaludku: vegetariánská strava je poměrně objemná a pro děti není reálně možné sníst odpovídající množství stravy tak, aby současně přijaly potřebné množství všech živin.