Volné radikály vznikají především jako přirozená součást pochodů v celém lidském těle. Dokonce nás mohou chránit. Likvidují například bakterie, které se dostanou do organismu.

Jakmile však jejich množství přesáhne únosnou mez, přispívají k rychlejšímu opotřebování buněk i tkání. Začnou je dokonce poškozovat. Záludné na nich bývá, že nebolí, nejsou vidět ani slyšet. Lékař může zjistit teprve po určité době, že máme narušenou výstelku cév, tkáň jater, kloubů a tak dál.

Volné radikály působí jako rez

Volné radikály se do našeho organismu dostávají také nepřirozeně. S kouřem z cigaret nebo z výfuků aut a vůbec se znečištěným ovzduším. Vznikají i jako důsledek nadměrného pití alkoholu, braní drog, užívání některých léků, případně toxických látek. Vyvolává je zároveň nedostatek kyslíku a určité druhy záření.

.: Volné radikály v našem těle vznikají také nadměrným kouřením, braním drog a pitím alkoholu.
foto: Novinky/Dana Kysučanová
Někteří odborníci přirovnávají účinky volných radikálů k účinkům rzi, jiní ke kouři vycházejícímu z přetíženého nebo špatně seřízeného motoru. V každém případě jde o jev, proti kterému je nutné hledat spojence. Antioxidanty jsou spojencem nejpřirozenějším a nejúčinnějším. Dokážou volné radikály neutralizovat.

Část antioxidantů musíme tělu dodávat

Část antioxidantů si náš organismus dokáže vyrobit v játrech, část jich získává z potravy, především ze zeleniny, ovoce nebo z lesních plodů. Antioxidantů existují stovky. Vědci začínají teprve objevovat roli většiny z nich. Kromě neutralizace volných radikálů mají na náš organismus řadu dalších příznivých účinků.

Alicin, ajoen, alylsulfidy: jsou v česneku, cibuli, pažitce, šalotce nebo v pórku. Brzdí vznik krevních sraženin, snižují cholesterol a krevní tlak, chrání naše cévy před kornatěním a naše buňky před rakovinou.

Antokyaniny, antokyanidiny: najdeme je v jahodách, ostružinách, borůvkách, malinách, třešních, hroznu, černém rybízu, baklažánu a v další zelenině. Snižují nadměrnou tvorbu cholesterolu v játrech, a tedy riziko aterosklerózy, zpevňují také kolagen, který je součástí kůže, svalů a šlach.

Flavonoidy: obsahují je pomeranče, grapefruity, mandarinky a citróny. Potlačují růst rakovinových buněk a aktivují detoxikační systém našeho těla.

Izoflavonoidy: jsou v sóji a výrobcích z ní, fazolích a v čočce. Brání růstu nových cév v nádoru, pomáhají předcházet a brzdit rakovinu prsu nebo prostaty.

Karotenoidy: bývají v citrusech, meruňkách a v barevných paprikách. Chrání naše oko před degenerativními změnami na sítnici, tedy tzv. makulární degenerací.

Ilustrační foto.: V barevných paprikách jsou obsaženy například karotenoidy, chránící naši oční sítnici.
foto: archiv

Katechiny: najdeme je v zeleném a černém čaji. Brzdí aktivaci karcinogenů, tedy látek vyvolávajících rakovinu.

Nedoceněná jablka v boji s rakovinou

Mezi antioxidanty patří také známé vitamíny C a E. Účinky antioxidantů navíc podporují některé minerály a stopové prvky. Třeba selen, zinek nebo měď. Stejně tak je zesilují komplexy dalších látek, přirozeně obsažených v zelenině a v ovoci.
Není to podpora zanedbatelná. Deset deka jablka obsahuje v průměru pouze 4 mg vitamínu C. Ale dosahuje stejné antioxidační aktivity jako 1500 mg čistého vitamínu C.

.:Jablka jsou cenným zdrojem nejen vitamínu C, ale i antioxidantů.
foto: Právo/Milan Malíček

Právě díky podpoře dalších látek obsažených v jablku a jejich souhře, která připomíná fotbalový tým. To je důvod, proč odborníci doporučují, aby spektrum zeleniny a ovoce, které jíme, bylo co nejpestřejší.

Pokud se chceme chránit před konkrétními zdravotními potížemi, můžeme samozřejmě zároveň s nimi užívat i přípravky koupené v lékárně. Mívá to smysl hlavně tehdy, pokud nám hrozí vyšší riziko těchto potíží.