„Jako prezident republiky jsem jmenoval mnoho desítek ministrů a ve všech případech jsem měl předem v ruce jejich negativní lustrační osvědčení. Nikdy nebylo nutné po kandidátech na členy vlády toto osvědčení nějak speciálně vyžadovat, protože jeho předložení bylo vždy považováno za automatickou samozřejmost,“ prohlásil Klaus.

Přiznal, že na počátku 90. let nepatřil k největším bojovníkům za lustrační zákon a měl vůči němu výhrady. Zákon byl ale podle něj tehdy potřebný.

Stejně tak by se podle Klause neměl ani dnes lustrační zákon rušit, třebaže jeho důležitost v čase klesá. „Nemyslím ale, že by lustrace měly být kvůli tomu rušeny a už vůbec ne, že bychom měli tolerovat porušování platného lustračního zákona,“ dodal.

Debata o nutnosti negativního lustračního osvědčení se rozvířila poté, co se jako o možném členovi nového kabinetu začalo hovořit o Andreji Babišovi, který podle některých podezření spolupracoval se Státní bezpečností (StB). Babiš se momentálně na Slovensku soudí, domáhá se verdiktu, že byl ve svazcích StB veden coby agent neoprávněně.