Hlavní obsah
Důvodem, proč ženy sklouznou do závislostí snáz a rychleji než muži, není jen jejich větší citlivost a emotivnost. Roli hraje například také to, že na ně společnost často klade velké nároky. Foto: Profimedia.cz

Proč jsou závislosti pro ženy nebezpečnější

Ženy upadají snáz do závislostí a hůř se jich zbavují. Je to dané řadou objektivních věcí. Všimněme si těch nejpodstatnějších.

Důvodem, proč ženy sklouznou do závislostí snáz a rychleji než muži, není jen jejich větší citlivost a emotivnost. Roli hraje například také to, že na ně společnost často klade velké nároky. Foto: Profimedia.cz
Proč jsou závislosti pro ženy nebezpečnější

„Jsou citlivější a prožívají svůj život emotivněji než muži,“ říká Monika Plocová, terapeutka a ředitelka Prvního soukromého sanatoria pro překonání závislostí v Čechách.

„Většina situací pro ně bývá spojená s řadou pocitů, které si nějak zpracovávají. Když nejsou příjemné a ony si s nimi navíc nevědí rady, vyvolává to u nich psychické napětí. Pokud se ho neumějí zbavit přirozeně, třeba pomocí sportu nebo třeba jógy, sáhnou po alkoholu, po lécích, po droze, prostě po nějaké berličce. Díky tomu se na chvíli cítí příjemně a uvolněně.“

Monika Plocová ví, o čem mluví. Sama si prošla závislostí na alkoholu. Vypořádala se s ní tak úspěšně, že se z ní stala terapeutka, která pomáhá jiným ženám v tom, aby se nejrůznějších závislostí zbavily. Je autorkou řady knížek na toto téma.

Deset let působila v Psychiatrické léčebně v Praze-Bohnicích, vlastní sanatorium vede osm let. Má nadprůměrnou úspěšnost léčby, která se pohybuje mezi 75 a 80 procenty vyléčených klientů.

Co hraje roli?

Důvodem, proč ženy sklouznou do závislostí snáz a rychleji než muži, není jen jejich větší citlivost a emotivnost.

  • Roli hraje například také to, že na ně společnost často klade velké nároky. Měly by být dobrými zaměstnankyněmi, matkami i milenkami. Není divu, že je daleko víc než muže ohrožují stresy, úzkosti, deprese nebo emoční vyčerpání. A to tím spíš, pokud neumějí aspoň na chvíli vypnout a odpočinout si.
  • Rizikovým obdobím pro vznik závislosti bývá pro některé ženy mateřská dovolená nebo okamžiky, kdy se jejich děti osamostatňují a odcházejí z rodiny. Řada z nich se s tím vyrovnává obtížně. 
  • Ženy mají také větší sklon k úzkostem a k depresím kvůli hormonálním výkyvům v určitých fázích svého života nebo během přirozených cyklů. Třeba kvůli menstruaci, těhotenství, šestinedělí nebo klimakteriu. 
  • Fyziologické rozdíly. Organismus žen produkuje méně enzymu, který odbourává alkohol. Navíc bývají v průměru menší než muži a mají méně objemné svalstvo než oni, proto se u nich alkohol nemůže rozptýlit ve srovnatelném objemu vody obsažené v tělesných tkáních. Množství zmíněného enzymu u nich klesá také s postupujícím věkem. To znamená, že se ženy opijí snáz a rychleji. „Schopnost ženského organismu štěpit alkohol kolísá rovněž v závislosti na menstruačním cyklu,“ upozorňuje Petr Popov, primář kliniky adiktologie VFN v Praze.

Alkohol teče všude proudem

Ukazuje se, že nevýhodou žen je i zvyšující se tolerance společnosti ke konzumaci alkoholu, který je stále nejužívanější drogou. Ještě před takovými dvaceti třiceti roky se lidé dívali na ženu, která si nalila vínko jindy než na nějaké oslavě, jako na někoho trochu podezřelého. Zvlášť když to dělala pravidelně. Zavánělo to něčím nevhodným, skoro až asociálním.

Dnes můžeme s určitou nadsázkou říct, že alkohol teče proudem na spoustě míst. Pro řadu žen i mužů se stal součástí večerního odpočinku nebo posezení u televize, případně večerní a noční práce u počítače. Pro rekreační užívání drog o víkendu platí něco podobného.

Alkohol si lze koupit ve fitness studiu, v masážních a relaxačních centrech, některých kosmetických centrech, kadeřnictvích a v dalších zařízeních. Nemluvě o kavárnách a dalších podnicích, kam si kamarádky zajdou na dvojku, aby si popovídaly.

I dnes ale platí, že se většina žen stydí opíjet ve vinárnách nebo restauracích. Proto typická alkoholička pije obvykle sama doma, což může prohloubit její psychické potíže a přispět k tomu, že rychleji sklouzne do závislosti.

Také drogy se staly široce dostupnými a jejich rekreační užívání, třeba o víkendu, už není ničím tak exotickým jako kdysi.

Nejčastější pacientky

Typickými klientkami, které začnou mít problémy například s alkoholem, nejsou obvykle takzvané drsné asociálky. Naopak to často bývají hodné holky, které poslouchaly svého přísného otce nebo dominantní matku. Vždycky dělaly, co po nich chtěli, případně to, co po nich později chtěl partner.

„Nežijí svůj život tak, jak by si ho přály žít,“ vysvětluje Monika Plocová. „Vždycky jim ho nalinkoval někdo jiný. Logicky se v něm necítí být šťastné. Většinou si však neuvědomují, že právě tohle je skutečnou příčinou jejich negativních pocitů. Nevyznají se v nich. Tak se aspoň snaží zmírnit psychické napětí, které je trápí. Bohužel to řeší tím nejméně šťastným způsobem. Pomocí alkoholu nebo jiných drog.“

Racionálnějším řešením se může zdát to, že si od lékaře nechají předepsat prášky na zklidnění, na zmírnění úzkostných stavů anebo na spaní. Ne vždy se ale ženy zajímají o to, jestli nejsou návykové.

Někdy jejich riziko znají, ale nedokážou bez nich fungovat. Po určité době tak mohou řešit podobné potíže se závislostí jako u alkoholu.

I v tomto případě musí absolvovat odvykací kúru a psychoterapii. „Díky ní mají šanci na to, aby se našly a pochopily, co v životě chtějí, co je může dělat šťastné,“ říká Monika Plocová.

„Když dokážou změnit sebe sama a způsob, jakým svůj život prožívají, nebudou mít důvod, aby sahaly po berličkách nejrůznějších drog.“

Těžký návrat domů

Některé ženy zvládnou léčbu a návrat do normálního života napoprvé, jiné potřebují víc pokusů. I návrat domů pro ně bývá složitý.

Žena musí vedle práce obvykle zvládat i péči o rodinu a o děti. Pokud ji v tom partner nebo rodiče alespoň zpočátku nepodpoří, může to pro ni být najednou velké sousto. Proto potřebuje cítit pevnou a trvalou podporu svých blízkých.

„Zádrhel může být také v tom, když partner nechápe, že jeho žena musí do značné míry změnit sebe sama a svůj způsob života,“ zdůrazňuje Monika Plocová.

„Často se setkáváme s tím, že pošle partnerku do léčebny jako rozbitou panenku, kterou mu máme spravit, aby se mohla vrátit domů a dál pokračovat v tom samém způsobu života, který vedla předtím. Nechápe, že tudy cesta nevede, a stane se leda to, že se jeho partnerka začne znovu utápět ve své závislosti.“

Rizikové rodiny

Ženám z určitých rodinných poměrů hrozí riziko různých závislostí víc.

  • Rodiče se ke své dospívající a potom i dospělé dceři chovají pořád jako k holčičce, které se snaží pomoci, protože svůj život podle nich nezvládá. Přispějí tak nechtíc k tomu, že dcera bude mít větší sklon v životě selhávat a upadat do závislosti na alkoholu nebo na drogách, které pro ni znamenají únik ze svízelné situace.
  • Jeden z rodičů, třeba matka, je příliš dominantní a vede svou dceru k poslušnosti, ale ne k samostatnosti.
  • Rodiny, kde nefunguje komunikace. Jak mezi rodiči, tak mezi rodiči a dětmi. Chybí snaha si porozumět a domluvit se. Děti nejsou pro rodiče partnery. Ti se jim nevěnují a nedostatek pozornosti jim nahrazují dárky.
  • V rodině vládne neustálé napětí a boj kvůli rivalitě a mocenskému boji rodičů o nadvládu ve vztahu.                                                                                                                              Rizikových modelů existuje samozřejmě víc. Mnohé se o nich a o osudech žen, které vyhrály svou bitvu se závislostí, dozvíte z knih Moniky Plocové Ledové stopy zapomnění, Na špičce ledovce, Všechno má svůj čas nebo Ventil.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků