Hlavní obsah

Některá antibiotika už nezabírají, v ČR obzvlášť

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Antibiotika, jeden z největších objevů minulého století, přestávají na některé bakterie zabírat. Podle primáře antibiotické stanice Nemocnice Na Homolce Vlastimila Jindráka Česko zaznamenalo v posledních letech nejstrmější nárůst antibiotické rezistence v Evropě.

Foto: Roland Frais

Ilustrační foto

Článek

"Ještě před třemi, čtyřmi roky spolehlivě zabírala na těžké otravy krve antibiotika ze skupiny chinolonů. Nyní lékaři musejí v řadě případů hledat jiné antibiotikum. I přesto sepse krevního řečiště někdy skončí smrtí pacienta," řekl Jindrák.

Velké problémy s antibiotickou rezistencí mají podle něj Francie, Španělsko či Itálie, naopak Skandinávie a Nizozemsko je téměř neznají. Nejmenší problémy mají země, kde se antibiotika předepisují minimálně. Francouzi spolykají čtyřikrát více antibiotik než Nizozemci.

Česko i přes rychlý nárůst rezistence je zatím v polovině žebříčku. Nárůst odolnosti bakteriálních kmenů vůči antibiotikům byl zaznamenán na celém světě. Podle Jindráka souvisí s tím, že se s touto skupinou léků nezachází správně - předepisují se i v situaci, kdy by bylo vhodné dát přednost lékům jiným.

Na strmý růst v Česku má zřejmě největší vliv to, že někteří výrobci stahují z trhu základní a levná antibiotika. Už delší dobu není furantoin, a tak praktičtí lékaři při léčení běžného zánětu močových cest musejí volit častěji antibiotika z řady chinolonů, což jsou rezervní preparáty pro těžší případy.

Kmeny stafylokoka zlatého

Dalším problémem v Česku podle Jindráka je to, že v nemocnicích stoupá výskyt zvláště odolných, multirezistentních, kmenů stafylokoka zlatého (MRSA). Vyvolávají nebezpečné infekce, které se obtížně léčí, pacienti na ně častěji umírají. Kmeny MRSA se objevily na přelomu 50. a 60. let minulého století, v současnosti se vyskytují celosvětově.

Ve Velké Británii je multirezistentních až 60 procent bakteriálních kmenů, které se vyskytují v nemocnicích. Ve Skandinávii a Nizozemsku do jednoho procenta, v Česku kolem pěti procent. "Je to sice desetkrát méně než v Británii, ale přibývá nemocnic, kde je výskyt těchto nebezpečných kmenů relativně velmi častý," poznamenal Jindrák.

Pokud Česko neprovede potřebná opatření, hrozí, že podobně jako se to stalo v sousedním Německu, brzy počty rezistentních kmenů narostou až na 20 procent.

Nemocnice proto musejí přijmout taková opatření, aby rezistence nenarůstala - předepisovat antibiotika jen tam, kde je to indikováno, tedy nedávat je "pro jistotu", a protiepidemickými opatřeními zabránit přenosu kmenů MRSA na další pacienty.

Reklama

Související témata:

Související články

Polovina antibiotik se předepisuje zbytečně

Až polovina antibiotik, které svým pacientům předepíšou čeští dětští lékaři, je ordinována nesprávně nebo zbytečně. Zejména u virových infekcí dýchacích cest,...

Antibiotika se často užívají zbytečně

Rodiče, kteří přicházejí k lékaři s nemocným dítětem, mají obvykle jedinou myšlenku. Chtějí, aby se co nejdříve uzdravilo. To je také důvod, proč vyžadují...

Výběr článků

Načítám