Hlavní obsah
Při učení je dobré vědět, jakým způsobem přemýšlíme. Foto: Profimedia.cz

Nejde vám učení? Zkuste zjistit, jaké máte dominantní smysly

Jste pozorovatel, posluchač, nebo hybatel? Odpověď na tuto otázku teď prospěje především maturantům, kteří začínají šturmovat s učením. Ovšem vědět, jakým způsobem přemýšlíme a vnímáme svět kolem nás, se hodí po celý život. Pomůže nám to nejen v učení, ale i při běžné komunikaci a ve vztazích.

Při učení je dobré vědět, jakým způsobem přemýšlíme. Foto: Profimedia.cz
Nejde vám učení? Zkuste zjistit, jaké máte dominantní smysly

V podstatě jde o to určit, jaký jsme typ podle systému VAK. Jde o zkratku slov vizuální, auditivní a kinestetický, jež popisují základní způsoby, jak vnímáme své okolí.

Systém vychází z toho, že každý má dominantní smysl, jímž přijímá informace. Přizpůsobit mu komunikaci a styl učení je proto velmi výhodné.

Copak ty to nevidíš?!

„Dominantní typ přemýšlení je něco podobného jako naše dominantní ruka,“ vysvětluje koučka zabývající se komunikačními styly Lynne Franklinová.

I levák zvládne sníst polévku s lžičkou v pravé ruce, jenže s větší námahou. Podle Franklinové je výhodné nejen vědět, jaký typ jsme my, ale také s jakým typem mluvíme. „Automaticky předpokládáme, že ostatní vidí svět stejně, což často způsobuje nedorozumění v komunikaci,“ doplňuje.

„Představte si, že na pláž přijde skupina přátel. Každý z nich vnímá jinou verzi pláže,“ říká terapeutka a autorka rozvojové literatury Hazel Galeová.

„Vizuálně zaměření lidé zaznamenají, jaký styl plážového oblečení se zde nosí, barvy lehátek a odrazy slunečních paprsků od vln.“ Ti, kteří preferují sluch, si ale podle terapeutky budou spíše všímat zvuku vln a hlasů hrajících si dětí. „Další člen skupiny si nejspíš prostě užívá pocit z opalování a vůni slané vody,“ uzavírá Galeová.

Rozdíl se dá snadno poznat ve chvíli, kdy tito lidé na den na pláži vzpomínají. Vybaví se jim totiž trochu jiné podněty. A pokud budou o vzpomínce vyprávět, použijí sobě vlastní slovník.

Ostatně kdo z nás se aspoň párkrát nepozastavil nad tím, co si třeba jeho partner pamatuje ze společného výletu… A takových příkladů bychom našli víc.

Jak to poznat?

Rozdělení na tři typy vnímání vypadá jednoduše. Při bližším zamyšlení si ale zřejmě svým typem jistí nebudete. K pozorování totiž využíváme všech pět svých smyslů, jež se navzájem doplňují a prolínají. Určit ten primární proto nemusí být snadné.

Odborníci k tomu používají řadu testů, z nichž některé si můžete najít na internetu. A podle jistých znaků lze odhadnout i preference ostatních.

„Můžeme začít věnovat pozornost řeči těla. Poté lze prezentovat informace tak, aby je mohli buď vidět, slyšet, nebo cítit,“ radí Lynne Franklinová. Jak na to?

Oči

Pozorovatelů neboli vizuálních typů by v populaci mělo být podle různých odborných statistik pětašedesát až sedmdesát procent.

  • První indicií je upravený outfit. Pro takové jedince je důležitý jejich vzhled, věnují mu nemalou pozornost a mívají i dobré držení těla.
  • Při komunikaci pečlivě pozorují člověka, který na ně mluví, zkrátka ho vnímají očima. „Než se vyjádří, podívají se nahoru,“ poukazuje Franklinová. Jakoby do nebe. Vybavují si tak obrazy, o kterých budou mluvit. Čekají, že je během konverzace bude bedlivě pozorovat i druhá strana. Považují to za důkaz pozornosti. „Pokud jim nevěnujete vizuální pozornost, myslí si, že vás vůbec nezajímají.“
  • Pozorovatelé mluví často dost rychle. „Aby stihli popsat obrazy, které jim v hlavě naskakují,“ doplňuje Libor Kyncl z brněnské Mendelovy univerzity. „Obsah informací si pamatují právě obrazně. Proto jsou pro ně nejvhodnější obrazové pomůcky – plakáty, grafy nebo instruktážní videa.“
  • V jejich slovníku se častěji vyskytují slova specifická pro vizuální vjemy. „I když mluví v abstraktních pojmech, říkají slova jako: podívej, rozzářený, vyjasněný, nebo naopak mlhavý,“ vyjmenovává poradce Ernest W. Semerda. Pokud použijete jejich jazyk, lépe a rychleji se domluvíte. Fráze jako Vidím, na co poukazuješ. Pojďme se na to podívat z jiné perspektivy. Vidíte, jak by vám to mohlo pomoci jsou jim vlastní a blízké.

Uši

Posluchačů neboli auditivních typů by mezi námi mělo být dvacet až dvacet pět procent.

  • Jejich mozek zpracovává především slova a zvuky. „Tolik jim nezáleží na zevnějšku včetně toho vlastního. Moc neřeší, co si vezmou na sebe,“ tvrdí Franklinová.
  • Pokud poslouchají, sklopí hlavu a často doslova nastaví ucho. „Můžete je vidět, jak si jednou rukou chytnou tvář, říkáme tomu telefonická póza,“ poukazuje terapeutka.
  • Posluchači jsou ti, kteří na poradách klikají propiskou nebo klepou tužkou do stolu.
  • „Často mluví rytmicky a dávají si záležet na kvalitě svého slovního a hlasového projevu. Pečlivě vybírají trefná slova,“ tvrdí Libor Kyncl. „Při myšlení a čtení pohybují rty a často vedou rozhovory sami se sebou.“
  • Při komunikaci preferují, když se na ně druhá strana podívá, pak odvrátí zrak a nechá je pokračovat v hovoru. Zírání je rozhodí.
  • Pokud jim chcete něco vysvětlit, nepředkládejte grafy. „Dobře se učí pomocí výkladu a zvukových nahrávek,“ doplňuje Kyncl s tím, že se vyžívají v plodných diskusích.
  • Podle Ernesta W. Semerdy používají slova jako: rezonující, melodický, poslouchej nebo tichý. Fráze, kterým budou dobře rozumět, jsou: Nalaďte se na to, co říkám. To zní dobře.

Prsty

Hybatelé čili kinestetické typy jsou nejméně obvyklí. Spoléhají na své ruce, pocity a emoce.

  • S oblibou se oblékají do pohodlných věcí, nosí oblečení příjemné na omak.
  • Při konverzaci se rádi dotýkají svého protějšku. Často se naklánějí směrem k němu, aby zmenšili osobní prostor.
  • Než promluví, budou se dívat dolů. Možná si budou palcem hladit bříška ostatních prstů, aby si vybavili fyzický pocit.
  • „Používají živou gestikulaci a při mluvení hýbou celým tělem,“ prozrazuje Libor Kyncl. „Většinou nevysvětlují nic předem, nejdřív přijde akce, a až pak slova.“ Preferují činnostní učení. To znamená, že si lépe pamatují proces než návod, ať už obrazový, nebo slovní.
  • Podle Semerdy používají výrazy jako pobrat, solidní, na beton nebo ostrý. Věty, na které budou dobře reagovat jsou: Z toho mám dobrý pocit. Trochu to smrdí.

Jak projevujeme náklonnost

Znalost VAK také může pomoci lépe pochopit projevy náklonosti a potřeby našich protějšků v partnerském vztahu.

Vizuální typ - potěší viditelné důkazy a stejně tak je bude svému protějšku poskytovat. Na seznamu nejsou jen květiny a dárečky nebo pečlivě připravený vzhled oblečení, ale třeba i uklizený byt s urovnanými a barevně sladěnými drobnostmi nebo výlet, na jehož konci je krásný výhled do krajiny.

Auditivní typ - chce často slyšet Miluji tě a často sám říká Záleží mi na tobě nebo Jsi pro mě důležitý. Nejspíš bude mít v hlavě skladby, které mu připomínají podstatné okamžiky vztahu. Dobře se bude cítit po dlouhých konverzacích o detailech společného soužití.

Kinestetický typ - čte dobře to, co cítíte, z vašich dotyků. Často se ve stresových situacích uvolní hned potom, co mu důvěrná osoba položí ruku na paži nebo na záda. A samozřejmě vyžaduje a dává velké množství objetí, tulení, polibků – ty jsou pro něj důkazem lásky.

Základní studijní doporučení pro jednotlivé typy žáků

Vizuální typ: Pozorně čtěte výklad na tabuli či prezentaci. Doplňujte si látku ilustracemi, obrázky, schématy, grafy, diagramy, mapami, fotografiemi. Vytvářejte si vizuálně přehledné materiály. Pracujte s myšlenkovými mapami a schématy zobrazujícími látku. Pomáhá vám, když si můžete přepsat texty z tabule. Užitečné jsou pro vás vlastní výpisky – vypisujte si klíčová hesla a pojmy. Udělejte si pro sebe a své spolužáky počítačovou prezentaci.

Vyhledávejte či tvořte obrázky a ilustrace vztahující se k tématu. Fotografujte, natáčejte, kreslete, vybarvujte text. Zkuste si udělat koláže, ilustrované zprávy nebo komiks na dané učební téma.

Auditivní typ: Pozorně poslouchejte výklad učitele. Obsah si zapamatujete, když jdete krok za krokem. Při učení používejte audio a video nahrávky, diskusní metody. Výklad si můžete sami namluvit na hlasový záznamník. Opakujte si látku nahlas, čtěte si nahlas.

Diskutujte se spolužáky a vrstevníky, veďte rozhovory v různě velkých skupinách. Pomůže vám učení se zapojením rytmu a hudebního doprovodu. Zpracujte si poznatky do podoby přednášky pro spolužáky nebo ústní zprávy.

Vytvořte si mnemotechnické pomůcky na využití sluchu – říkadla, básně, přezpívání textu, zdramatizování textu.

Kinestetický typ: Učení si dobře plánujte. Přerušujte ho přestávkami, protáhněte se a polevte v soustředění. Při učení vám může pomoci chůze. Hledejte aktivity, jež při učení umožní zapojit celé tělo, získáte tak vnitřní pocit a prožitek.

Vystřihujte si definice z různých zdrojů a lepte je do sešitu, podtrhávejte si v textu. Veďte si písemné či grafické záznamy, vypisujte nejpodstatnější body, kreslete si do sešitů mapy a grafy. Vytvářejte si kartičky, tvořte si trojrozměrné materiály, se kterými lze manipulovat a kterých se můžete dotýkat. Dělejte pokusy a diskutujte o tom se spolužáky.

 Zdroj: Scio
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků