Hlavní obsah
Pacienti po cévní mozkové příhodě často musí dlouho rehabilitovat, aby se vrátili do běžného života. Foto: Profimedia.cz

Cévní mozková příhoda (CMP), označovaná také jako mozková mrtvice nebo odborně iktus, je třetí nejčastější příčinou úmrtí v ČR. Každým rokem postihne 25 tisíc lidí a v průměru 28 z nich na následky onemocnění denně zemře. Mozková příhoda nebolí a její příznaky lidé často podceňují. Záchrana pacienta je pak hlavně boj s časem.

Pacienti po cévní mozkové příhodě často musí dlouho rehabilitovat, aby se vrátili do běžného života. Foto: Profimedia.cz
Mrtvice je hlavně souboj s časem

Při CMP dochází k přerušení toku krve do některé části mozku. Krev přivádí do mozku kyslík a další nezbytné živiny. Lidský mozek spotřebuje více než 20 procent kyslíku, což z něj dělá jeden z energeticky náročných orgánů. Bez kyslíku vydrží mozkové buňky a neurony pouhých pět minut. Poté začínají postupně odumírat. Pokud se rychle neobnoví přívod krve a kyslíku do mozku, může dojít k trvalému poškození nebo ke smrti.

Problémem je poznat onemocnění

„Při podezření na cévní mozkovou příhodu je třeba okamžitě volat záchranku,“ říká primář MUDr. Aleš Tomek z Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a FN Motol v Praze.

Podle něj je zahájení léčby takzvanou trombolýzou, tedy podáním léků na rozpuštění sraženiny a zprůchodnění cévy, třeba do čtyř a půl hodiny po vzniku cévní mozkové příhody.

Některé modernější mechanické způsoby (trombektomie) lze provést sice až do 24 hodin, ale úspěšnost je mnohem vyšší v prvních hodinách po vzniku příhody.

Co by mělo okolí varovat

Více než tři čtvrtiny pacientů lze identifikovat podle jednoduchého testu. Ten zahrnuje tři základní příznaky:

  • Prvním je pokles ústního koutku, člověk se přestane symetricky smát.
  • Druhým je slabost končetin, paže a nohy na jedné straně těla. Testujeme ho předpažením po dobu 10 vteřin, pokud oslabená paže klesá, je pozitivní. 
  • Třetím a posledním příznakem je náhle vzniklá porucha řeči. Člověk například není schopen najít správná slova, říká nesmysly, zadrhává se nebo nemluví vůbec.

Necelá čtvrtina pacientů bohužel nemá uvedené příznaky, ale mnoho jiných. Jde například o:

  • zrakové poruchy – náhle vzniklé dvojité vidění, výpadek poloviny zorných polí u každého z očí, náhlý výpadek zraku na jednom oku,
  • náhlá porucha vědomí, brnění nebo necitlivost poloviny těla, krutá bolest hlavy doprovázená během několika málo hodin ztuhlostí šíje, tedy neschopnost položit bradu na hruď, nebo závratě a zvracení.

Problém je v tom, že příznaků je celá řada, někdy jich u jednoho pacienta může být víc najednou. Laická veřejnost pak není připravena příznaky správně rozpoznat, a pokud nejsou výrazné, někteří pacienti je podceňují, nevšímají si jich.

„Přestože je příčina cévní mozkové příhody a infarktu stejná, tedy náhlé přerušení krevního zásobování čili ucpání cévy krevní sraženinou, příznaky jsou naprosto odlišné. Infarkt bolí, mrtvice většinou nikoli,“ vysvětluje primář Tomek zrádnost onemocnění, které zvlášť ve vyšším věku zabíjí a invalidizuje pacienty více než kterákoliv jiná onemocnění.

Riziko CMP může snížit sám pacient, pokud bude dodržovat mnohdy jednoduchá opatření v rámci své životosprávy. To znamená například pravidelně se pohybovat alespoň 30 až 60 minut denně, udržovat si přiměřenou tělesnou hmotnost, nekouřit.

„Ve stravě je důležité omezit množství soli a cukru, dodržovat dostatečný a složením adekvátní pitný režim, zaměřit se na výběr vhodných tuků a dalších potravin v rámci jednotlivých skupin,“ dodává Věra Boháčová, nutriční terapeutka.

Cévní mozková příhoda v číslech
Každé 4 vteřiny někoho na světě potká mrtvice a každých 40 vteřin na ni někdo zemře.
K zahájení léčby rozpouštěním sraženiny (trombolýzou) má pacient od vzniku příznaků maximálně 4,5 hodiny.
Necelou pětinu pacientů s uzávěrem velké tepny lze léčit katetrizačním odstraněním krevní sraženiny, to lze provést do 6 hodin, pouze minimum pacientů lze léčit až do 24 hodin.
Až 70 procent pacientů se zcela zotaví, pokud se začnou léčit do jedné hodiny po ohlášení příznaků.
Více než 80 procent případů cévní mozkové příhody lze předejít prevencí a kontrolou hladiny cholesterolu v krvi.
Více než 70 procent Čechů příznaky mrtvice správně nepozná.

K hlavním rizikovým faktorům vzniku cévní mozkové příhody (CMP) patří vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoká hladina cholesterolu, výskyt cévní mozkové příhody v rodině a riziková chování jako kouření, nadužívání alkoholu, nadváha a obezita, nedostatek pohybu.

Vysoký krevní tlak

„Hypertenze (vysoký krevní tlak) se přímo podílí na vzniku a rozvoji aterosklerotických cévních změn. Potvrdilo se, že léčba krevního tlaku hraje v prevenci CMP významnou roli. Vhodně zvolenou léčbou a kombinací s režimovými opatřeními se riziko cévní mozkové příhody může snížit až o polovinu. Na rozdíl od kardiovaskulárních příhod je riziko CMP nižší i u osob s krevním tlakem pod 120/80 mm Hg,“ uvádí doc. MUDr. Michal Vrablík, internista, III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK, předseda České společnosti pro aterosklerózu.

Cholesterol nebolí, zabíjí

Tichým zabijákem, který ale zároveň tělo potřebuje, je cholesterol. U jeho hladin v krvi platí: čím nižší hodnoty, tím vyšší je šance minimalizovat riziko onemocnění CMP a další zdravotní komplikace, včetně poznávacích poruch a paměťových funkcí mozku.

Dvojsečnost cholesterolu spočívá v tom, že je pro lidský organismus nezbytný, neboť se podílí na tvorbě buněčných membrán a je důležitý pro tvorbu hormonů a vitamínu D. V tom hraje zcela nezastupitelnou roli.

Za „nebezpečný cholesterol“ označujeme zejména tzv. LDL (low density lipoprotein) cholesterol. Jeho nadbytek v krvi je zásadním hnacím motorem cévních změn a nezbytným předpokladem vzniku a rozvoje tepenného kornatění – takzvané aterosklerózy.

Důsledkem aterosklerózy je postupné zužování postižené cévy. Většinu akutních cévních příhod podmiňuje ateroskleroticky změněná tepenná stěna, na níž se vytvoří krevní sraženina – trombus. Ten zablokuje průchod krve a přívod kyslíku k orgánům, tak vzniká nejen srdeční infarkt, ale i řada případů CMP.

Doporučená hladina celkového cholesterolu v krvi by se měla pohybovat maximálně do 5 mmol na jeden litr krve, lépe 4,5 mmol/l.

Metabolická porucha, která se vyznačuje neuspokojivou hodnotou cholesterolu v krvi, se nazývá dyslipidémie. Název naznačuje, že nejde jenom o koncentraci cholesterolu, ale i o změny krevního tukového spektra.

Nemoc starší populace

Nebezpečné tak není jenom zvýšení celkového cholesterolu či vyšší hodnota LDL cholesterolu, cévní riziko stoupá i s poklesem HDL cholesterolu či vyšší hladinou neutrálních tuků, tzv. triglyceridů.

Dyslipidémie je přitom vůbec nejčastějším metabolickým onemocněním, které postihuje až 85 procent populace ve věkové kategorii nad 55 let. Přitom právě správné vedení léčby ke snížení hladin krevních tuků je tím hlavním, co může zabránit mrtvici až v 80 % všech případů.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků