Když ženy trápí suchost intimních partií

Výkyvy hladin hormonů doprovázejících porod, případně kojení. Nebo různé infekce, autoimunitní onemocnění či alergické reakce na hygienické prostředky, třeba na mýdlo. To jsou další možné příčiny.

Špatně působí i nezvládnuté stresy, úzkostné stavy a deprese, případně problémy ve vztazích s partnerem. U některých může hrát negativní roli také přílišné kouření a popíjení alkoholu.

Problémy se zvlhčením vaginy bývají někdy důsledkem odstranění dělohy nebo vaječníků, případně chemoterapie a ozařování u onkologických pacientek. Zhoršovat ho mohou i léky. Třeba určitá farmaka na alergii a vysoký krevní tlak, některá antidepresiva, antibiotika a inzulíny, určité typy antikoncepce a hormonálních léků, například na neplodnost nebo endometriózu.

Někdy ale bývá příčinou i zdánlivá banalita, jako třeba přehnaná hygiena a používání nevhodného mýdla nebo sprchového gelu, které naruší správné složení poševního prostředí.

V každém případě je potřeba, aby žena zašla za gynekologem a své potíže léčila. Ne každá to udělá. Spousta z nich nerada mluví o svých problémech. Za svou indispozici se stydí. Je to vlastně podobné, jako když muži mají řešit své problémy s erekcí.

Je však důležité, aby pacientky o svých potížích hovořily otevřeně, a to jak s partnerem, tak i s lékařem. Je to podstatné z medicínských a praktických důvodů, ale také kvůli dobrému soužití se svým protějškem.

Pokud žena začne mlčet, vyhýbat se debatě stejně jako pohlavním stykům, vydá se na cestu, která může snadno vést k problémům ve vztahu, případně až k vzájemnému odcizení.

Pokud se na problém podíváme z fyziologického hlediska, je pravdou, že dostatečné zvlhčení pochvy při pohlavním vzrušení bývá pro ženy něčím podobným jako erekce penisu u mužů.

Dalším signálem, že jsou připravené k pohlavnímu styku, je zvýšený objem cévního topořivého systému poštěváčku včetně jeho kořenů, které se opírají o stydkou kost. Ale také zvětšení malých pysků a topořivé bulby u poševního vchodu.

Tato sexuální reakce sice nedosahuje rozměrů a pevnosti ztopořeného pohlavního údu, je ale bezesporu důležitou změnou, která usnadňuje pohlavní spojení.

Poševní lubrikační tekutina má vazký charakter a lehce kyselou reakci. Tu zabezpečuje bakterie lactobacillus acidophilus, která se cítí ve zdravém poševním prostředí jako doma. Tím, že zvyšuje kyselost pochvy, pomáhá chránit tento citlivý a zranitelný orgán před běžnými bakteriálními nákazami. Škodlivým bakteriím totiž kyselé prostředí nevyhovuje a špatně se v něm i množí.

Slabší produkce poševní lubrikační tekutiny a horší prokrvení erekčních orgánů bývají obvykle projevem toho, že pacientku trápí porucha sexuální vzrušivosti. Pokud je tento problém výrazný, komplikuje zavedení pohlavního údu do pochvy a sexuální styk bývá pro ženu nejen nepohodlný, ale snadno i bolestivý.

Tato sexuální porucha se nazývá dyspareunie. Často trápí ženy v přechodu, ale může se objevit i u žen podstatně mladších. Zatímco u dam v menopauze jde většinou o projev klesajících hladin pohlavních hormonů, u těch mladších signalizuje spíš oslabený zájem o sex. Ale také oslabenou sexuální vzrušivost a často i problémy s dosažením orgasmu. To ostatně bývají nejčastější sexuální poruchy žen.

Potíže se suchou pochvou mohou být samozřejmě způsobeny i jinými příčinami. Nepříliš častým, avšak nepříjemným problémem bývá porucha zvaná vaginismus.

Žena při ní bolestivě reaguje na to, když jí cokoliv vniká do pochvy. Léčba této poruchy bývá pracná a dlouhodobá. Protože sex je pro ni spojený s bolestí a nepříjemnými zážitky, mívá o něj postižená pacientka menší zájem, a to se pak projevuje méně intenzivním zvlhčením vaginy.

Suchou pochvu dokáže u mladých žen způsobit také vleklý zánět poševního prostředí. Mívají k němu sklon ženy, které střídají hodně sexuálních partnerů. Každý z nich totiž představuje určitou bakteriální zátěž. Nemluvě o infekcích a pohlavních nemocech, které promiskuitní život často provázejí.

Někdy ale bývá příčinou ženských potíží „jenom“ horší odolnost jejich poševní sliznice proti nejrůznějším patogenům. U takto postižených dívek a žen je nutné, aby kladly velký důraz na intimní hygienu. Jejich sexuální partneři by měli naprosto samozřejmě používat při pohlavních stycích kondomy.

Zatímco u nás je pro ženy nejlepší, když nejsou vlhké moc ani málo, v Africe existují oblasti, kde muži po ženách vyžadují, aby jejich pochva byla spíš sušší. Pohlavní styk je v takovém případě daleko intenzivněji dráždí a víc si ho užívají. To se však nedá říct o ženách. Je taková soulož bolí a obvykle i zraňuje.

Přesto se snaží mužům vyhovět a různými tradičními postupy se pokoušejí pochvu zbavit „přebytečné“ vlhkosti. Tento častý zlozvyk však výrazně usnadňuje šíření pohlavních chorob, zejména pak HIV/AIDS.

Léčba problémů se suchou pochvou musí vycházet z toho, jaké jsou příčiny této poruchy. Z výše uvedeného je jasné, že jejich výčet je poměrně pestrý. Asi nejjednodušší řešení představuje poševní lubrikant v podobě krému či gelu. Usnadní zavedení pohlavního údu do pochvy. Jenže nedokáže zvýšit produkci vlastní poševní tekutiny. Při delším styku se pak zase objeví suchost a bolesti.

I proto je potřeba znova zdůraznit: žena musí zajít s touto indispozicí za specialistou.