Skořice se získává z kůry rostliny zvané skořicovník a v ájurvédské medicíně se po staletí používá jako lék na dýchací a zažívací potíže.

Staří Egypťané skořici používali jako parfém při procesu balzamování, Římané stejným způsobem, ale za účelem maskování zápachu při pohřbívání žehem. Skořice je zmíněna i v bibli, nejčastěji jako vůně do ložního prádla nebo oblečení. Ve formě esenciálního oleje se vyrábí z kůry, listů a větviček skořicovníku.

Vědci se zabývají jejími léčivými vlastnostmi, zejména antioxidačními účinky. „Medicína původně jako léčiva používala pouze rostliny a bylinky,“ vysvětlila Lauri Wrightová, mluvčí americké Academy of Nutrition and Dietetics. „Je to jako koloběh – v současnosti se vracíme k lékařským začátkům a ověřujeme, zda mají některé rostlinné látky příznivý dopad pro lidské tělo.“

Není skořice jako skořice

Existují dva základní druhy skořice. Pravá neboli cejlonská skořice se pěstuje na Srí Lance. Druhou je kassia, známá také jako skořice čínská, která se dováží z Číny a Indonésie. Ta má silnější aroma a vůni, a navíc je podstatně levnější, v obchodech tedy spíše narazíme na ni než na cejlonskou. Prospěšnější pro naše tělo je ale pravá skořice, má jemnější a sladší aroma.

Kassia obsahuje poměrně velké množství kumarinu, sloučeniny, která může poškozovat játra. Studie 91 vzorků skořice z různých německých obchodů ukázala, že v 63 případech bylo kumarinu více právě v kassii než v cejlonské skořici. Ve formě kůry obsahovala kassia osmnáctkrát více kumarinu než cejlonská.

„Lidé, kteří konzumují skořici zakoupenou v obchodě, nevědí, co do svého těla dostávají,“ uvedla odbornice na výživu Melinda Maryniuková. „Složení výsledného produktu ovlivňuje více faktorů – kde rostlina vyrostla, na jaké půdě, za jakých podmínek byla pěstována, dokonce i jak byla v obchodech uskladněna a sušena.“ I kvůli tomu je náročnější výzkum, který se zaměřuje na vlastnosti a přínos skořice. Vědci při něm použili rozdílnou dávku, druh i odlišné směsi skořice.

Snižuje cholesterol

„Ve studiích se objevily rozdílné dávky skořice, od méně než jednoho gramu po množství, které je pro člověka toxické,“ řekla Wrightová. „Lišila se i délka konzumace skořicových kapslí. Prokázán je pozitivní vliv skořice na léčbu cukrovky, reguluje totiž hladinu cukru v krvi,“ tvrdí. „Hodně studií se zaměřilo na ženy po přechodu a muže ve stejném věku, zde však byly výsledky nejasné. Některé studie našly pozitivní efekt, některé nikoli,“ poznamenala biochemička Amy Stockertová z Ohio Northern University.

Stockertová spolupracovala na malé studii osmnácti osob s diabetem 2. typu, která ukázala, že konzumace kassie měla větší efekt na snížení hladiny cukru v krvi než běžná dieta a byla srovnatelná s předepsanými léky na cukrovku.

Jiná studie, jíž se zúčastnilo šedesát osob se stejným onemocněním, zjistila, že i malá dávka skořice redukuje hladinu krevního cukru i cholesterolu. „Množství skořice, které prokázalo tento pozitivní efekt, se pohybovalo mezi jedním a šesti gramy, což je zhruba jako půl až tři kávové lžičky,“ uvedla dietetička Lisa Drayerová. Denní limit je však maximálně šest gramů.

Jedincům s diabetem 2. typu Maryniuková doporučuje udělat si malý test. „Ráno si dejte půlku lžičky skořice na ovoce, cereálie nebo třeba na pěnu od kávy a změřte si výši hladiny krevního cukru před a po konzumaci. Poté si ho znovu zkontrolujte o dvě až tři hodiny později a uvidíte rozdíl. Samozřejmě si přitom vezměte léky, které běžně berete,“ varovala. „Navíc si dávejte pozor, aby vám hodnoty neklesly příliš nízko, raději se proto poraďte se svým lékařem,“ dodala.

Přírodní antioxidant

Antioxidační vlastnosti skořice se také zkoumají z hlediska jejich vlivu na Alzheimerovu chorobu i jiné typy demence. Sloučenina cinnamaldehyd, která skořici dává její chuť a vůni, a také epikatechin, antioxidant obsažený kromě skořice i v borůvkách, červeném víně a čokoládě, ochraňují tělo před oxidačním stresem, který ničí protein Tau. Ten v poškozené formě zanáší mozek a ničí ho. „Vypadá to, že skořice funguje protizánětlivě, udržuje buňky zdravé a pomáhá se zbavovat odpadních látek,“ uvedla Wrightová.

Skořice se také testuje v rámci boje proti HIV. Jedna ze studií zjistila, že zelený čaj, bezinky a také některé složky skořice bohaté na flanovoidy (látky s antioxidačním působením – pozn. red.) blokují virus před napadením buněk. „Takhle funguje i retrovirotikum zidovudin, které je jedním z prvotních léků na HIV,“ vysvětlila Wrightová.

„Pacienti by ale neměli upřednostňovat skořici a další alternativní léčbu před klasickými léky,“ zdůraznila. „O lécích, které byly testovány a dávkovány, víme, že fungují. Pacienti by si také měli dát pozor, jestli s náhražkami nevzniknou kontraindikace.“

Lepší než červené víno

Tím ale výzkum účinků skořice nekončí. U cejlonské skořice se zjistil pozitivní vliv při léčbě rakoviny. Studie navíc prokázaly, že skořicový olej dokáže ničit hojně se vyskytující bakterie, jakými je např. streptococcus nebo E.coli. Zjišťuje se i vliv na roztroušenou sklerózu.

Podle biochemičky Stockertové je skořice stejně efektivní jako látka resveratrol, přírodní antioxidant v červeném víně, který je znám pro své anti-aging účinky a schopnost bojovat s nemocemi. Umí aktivovat protein SIRT-1 neboli gen dlouhověkosti, který dokáže opravovat DNA. „V některých případech byla skořice dokonce lepší než resveratrol,“ tvrdí.

Podle těchto předběžných výzkumů se potenciál skořice zdá být obrovský. „Zatím bych ale nedoporučovala brát skořici ve formě kapslí,“ radí Wrightová. „Podstatné je používat skořici při přípravě jídel. Dodává aroma, má antioxidační účinky a minimum kalorií, navíc snižuje hladinu krevního cukru,“ souhlasí dietetička Drayerová. „Potřebujeme ale více vědeckých studií, než vydáme prohlášení, že skořice redukuje riziko vzniku nemoci nebo že zlepšuje zdraví.“