„Je fakt, že všechny buňky v těle potřebují neustále doplňovat tekutiny, aby dobře fungovaly,“ říká Angie Eakinová, praktická lékařka z Washingtonu pro health.com.

„Z toho důvodu i lehká dehydratace může vyvolat příznaky jako podrážděnost, zastřené vidění či bolesti hlavy.“

Mýtus: Všichni jsme chronicky dehydratovaní
Fakt: Ne, pokud žijeme zdravě

Kdysi bylo zcela normální, že člověk pil pouze, když potřeboval zapít jídlo. Dnes je na veřejnost vyvíjen silný tlak ohledně toho, že je potřeba pít stále, celý den, pokud možno až tři litry čisté vody. Jenomže i vypití takového množství vody v případě, že člověk nedodržuje zdravou životosprávu, se snadno mine účinkem.

„Ze stravy získáte zhruba 20 % tekutin, které potřebujete. Vyhněte se proto sušenkám a raději se zaměřte na ovoce a zeleninu. Pijte, když máte žízeň, jezte zdravě a měli byste zůstat dostatečně hydratovaní,“ řekla výživová specialistka Barbara Rollsová z Pensylvánské univerzity.

Tip: Zaměřte se na ovoce a zeleninu, které obsahují hodně vody. Například okurky (97 %), květák (92 %), špenát (91 %) nebo jahody (91 %).

Mýtus: Musíte vypít alespoň tři litry vody denně
Fakt: Jde o náhodné číslo

The Institute of Medicine doporučuje, aby zdravá žena vypila téměř tři litry vody denně. To zahrnuje i tekutiny ze stravy. Podle doktorky Eakinové se ale jedná o pouhý odhad, který nelze v širokém spektru nijak konkretizovat.

Mnoho lidí žije v zemích, kde je větší teplo než jinde, proto se jejich příjem tekutin může lišit. Stejný princip funguje i u těžce fyzicky pracujících lidí, nebo například u těhotných žen. Většina zdravých jedinců dokáže svůj nutný denní příjem tekutin odvodit selským rozumem.

Tip: Pokud budete pít tehdy, když máte žízeň, a vaše moč je neustále hodně světle žlutá, není nutné počítat, kolik vody přes den musíte vypít.

Mýtus: Snadno zaměníte hlad za žízeň
Fakt: Tělo pozná rozdíl

Říká se, že hlad je převlečená žízeň. Nabízená domněnka, kdy běží člověk do krámu pro velký pytlík bonbonů a přitom by místo toho měl jenom doplnit vodu, je ale zcela nerealistická.

Svačinky, takzvané snacky, většina lidí mlsá z několika jiných důvodů. Mezi ty nejčastější patří například nuda, stres, nebo zvyk a chuť na sladké, nikoliv převlečená žízeň.

„Některé studie naopak ukazují, že když jsme žízniví, máme dokonce tendence jíst méně,“ dodává Rollsová. Uvádí, že tyto dva pocity si navíc nejsou ani nijak podobné.

„Liší se nejen pocitově, rozdílné jsou i mechanismy, které je spouštějí. Když má člověk žízeň, má suchý, lepivý pocit v ústech. Zatímco hlad je poháněn střevními hormony, živinami a glukózou, což spouští kručení v žaludku a pocit prázdného břicha.“

Tip: Dávejte pozor a pečlivě vyhodnoťte signály, které k vám tělo vysílá. Jezte a pijte podle potřeby, na základě zdravého životního stylu. Pokud chcete jídlem zahnat depresi nebo nudu, zpozorněte a raději se projděte, případně se odreagujte žvýkačkou, nebo si pusťte oblíbenou hudbu.

Mýtus: Žízeň? Jasná dehydratace
Fakt: Měli byste se napít, ale není to krize

Lidé, kteří se domnívají, že tento mýtus je pravdivý, mají zřejmě dojem, že by člověk v ideálním případě neměl nikdy zažít pocit žízně. Jenomže žízeň je zcela přirozený jev, kterým tělo dává najevo, že už je na čase svlažit hrdlo.

„Je v pořádku, pokud sem tam člověk pocítí, že má žízeň. V takovém případě by s doplněním tekutin také neměl příliš dlouho otálet. Skutečná dehydratace (ta, která ohrožuje lidské zdraví) se projeví například migrénami a závratěmi,“ uzavírá Eakinová.

Tip: Snažte se nedostat do bodu, kdy by vám z žízně bylo fyzicky nevolno. Pokud se to i přesto stane, okamžitě začněte tekutiny doplňovat. Mírnou dehydrataci člověk zvládne sám, pokud se ale objeví závažnější příznaky, jako je zmatenost, extrémní žízeň a další, je třeba vyhledat lékaře, který tekutiny tělu dodá intravenózně.