„Stres na nás nepůsobí pouze emocionálně,“ říká odborník na stres a ředitel programu Take the Stress Out of Your Life Jay Winner pro webmd.com. „Člověku se může totiž zásadním způsobem podepsat na jeho zdravotním stavu, anebo jeho stávající nemoc ještě zhoršit.“

Tělo reaguje na stres tak, jako by bylo ohroženo predátory nebo jinými agresory. Ačkoliv jsou takové hrozby v dnešní době spíše vzácné, organismus stresové situace chápe stále stejně.

Praktické starosti přerůstající přes hlavu

Někteří lidé jsou i v moderní době takovým hrozbám vystaveni téměř denně. Nesou na svých bedrech obrovskou zátěž. Starají se, aby měli dostatek peněz na uživení rodiny, volný čas na své nejbližší i kamarády. A tělo reaguje na všechny tyto „podprahové“ myšlenky jako na hrozbu, a tím se spouští stresová reakce.

Pokud člověk narazí na reálné nebezpečí, například na agresivního psa, hypotalamus, malá oblast ve spodní části mozku, spustí poplašný systém. Automaticky se spustí příval hormonů, a to včetně adrenalinu či kortizolu, jinak také nazývaného hormon stresu.

Adrenalin zvyšuje tepovou frekvenci, krevní tlak a tím i energii. Kortizol, primární stresový hormon, zvyšuje hodnoty glukózy (cukru) v krvi a také dostupnost látek, které se v případě potřeby podílejí na regeneraci tkání.

Kortizol také brzdí funkce, které by byly překážkou při útěku při vyhrocené situaci. Tento proces mění imunitní odezvy těla a potlačuje funkce trávicího a reprodukčního systému a dokonce i procesy růstu. Tento přírodní alarm také komunikuje s oblastí mozku, která kontroluje náladu, motivaci a strach.

Systém stresové reakce těla většinou sám odezní společně s vnímanou hrozbou a hladiny hormonů se vrátí do normálu. Adrenalin a kortizol klesají, tepová frekvence i krevní tlak se vracejí do normálního režimu a u těla se obnoví standardní fungování.

Stres a předčasné úmrtí

Pokud je ale člověk stresorům vystaven dlouhodobě, cítí se stále pod tlakem, nebo očekává útok, všechny reakce zůstávají lidově řečeno „v pozoru“. Když je tělo dlouhodobě vystaveno působení stresových hormonů, může se to projevit na zdraví člověka.

Zvyšuje se totiž riziko hned několika problémů: úzkosti, deprese, zažívacích problémů, bolestí hlavy, srdečních chorob, problémů se spánkem, přibývání nebo naopak ubývání na váze, zhoršení koncentrace a například i problémů s pamětí.

Studie dále prokázaly, že stres může zvýšit riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou či astmatem.

Vědci se zaměřili na vliv stresu ve spojitosti s předčasným úmrtím. Sledovali důchodce, kteří se starali o někoho ze svých nemocných příbuzných (manžela, manželku) - byli tak neustále vystaveni stresujícím situacím. Zjistili, že v porovnání s lidmi stejného věku vykazovali ti, které tížila starost o své blízké, o 63 % vyšší úmrtnost než jejich vrstevníci, kteří žili samostatně.