1. Stres a úzkost

Mozek jako první registruje stres a rozhoduje o tom, zda je pro nás prospěšný, či nám škodí. Pozitivní stres dělá náš život dobrodružným, rozvíjí naše schopnosti a připravuje nás na nejrůznější životní situace. Je dokonce prokázáno, že krátké epizody prožitého stresu aktivují neurony v hipokampu (část mozku), které zvyšují mentální výkonnost jedince. Zvláště v mladším věku může i zvýšení hladiny stresového hormonu kortizolu vést ke zlepšení ukládání informací do paměti a jejich opětovného vybavování.

Stres ale může být i velmi škodlivý, pokud se jedná o dlouhodobý stres, který postrádá pozitivně vzrušující podněty. Neblahé účinky tohoto stresu mohou vést k celé řadě onemocnění, včetně úbytku mozkové kapacity. V obecné rovině čím je hladina kortizolu v krvi vyšší, tím se zhoršuje ukládání informací do paměti a může dojít i ke zmenšení některých klíčových oblastí mozku.

Reakce organismu na špatný stres ale mohou být různé. Zatímco jeden člověk na náročnou stresovou situaci bude reagovat návalem bojového hormonu noradrenalinu, pomocí něhož se dokáže problému postavit čelem, u jiného může dojít hned po vyplavení noradrenalinu k uvolnění adrenalinu, tedy hormonu strachu, a pak se člověk rozhodne raději buď k útěku, nebo k čemukoliv jinému, hlavně aby se vyhnul přímé konfrontaci s problémem. Další jedinec místo boje či útěku se raději vzdá.

Bohužel je-li člověk přesvědčen, že situaci nezvládne, endokrinní žlázy do krevního oběhu uvolní další stresový hormon, kortizol, který ve velkém množství doslova zabíjí mozkové neurony.

Někdy postačí přiznat si nahlas: jsem nervózní nebo cítím úzkost

Člověk by se tedy měl naučit čelit náročným situacím, a to s přesvědčením, že je úspěšně zvládne. Pokud bude neustále myslet na nejhorší a na to, co se všechno může stát, pokládat si neustále otázky „co kdyby“, upadne do chronické úzkosti a časem si přidělá jen zdravotní problémy.

Když už jedince takové myšlenky napadají, pak se je musí naučit říkat nahlas a všechny své obavy pojmenovat, jedině tak si uvědomí důležitost/nedůležitost těchto myšlenek a pokusí se nalézt alespoň nějaké řešení. Někdy postačí přiznat si nahlas: jsem nervózní nebo cítím úzkost. Pohled na danou situaci se pak rázem změní.

Jak dále bojovat s patologickým stresem a úzkostí
Zaveďte si zápisník starostí (místo, kde odložíte své negativní myšlenky).
A pak také zápisník vděčnosti (denně si tam podrobně zapisujte minimálně tři věci, za které jste ten den vděční).
Naučte se zklidnit myšlenky (zavřete oči na pět minut a soustřeďte se na svůj dech – pozorujte každý nádech, výdech).
Ukliďte nepořádek – úklidem svých věcí získáte větší pocit kontroly i nad svým životem. A nebojte se přitom zbavit zbytečných věcí.
Za hotovou prací zavřete dveře – nezavřete-li za prací dveře, pak tělo ani mozek nemá šanci se zregenerovat. Když si stanovíte konkrétní čas, kdy denně z práce budete odcházet, pak budete v práci mnohem efektivnější a produktivnější, díky čemuž za kratší dobu zvládnete mnohem víc věcí.
Vydejte se nejméně na dvě dovolené ročně – na jednu dovolenou jeďte na oblíbené místo a na druhou někam, kde to neznáte. Zatímco těšení se na oblíbené místo zmírňuje stres, zážitek z něčeho neznámého zase stimuluje nové nervové spoje.
Vyhýbejte se soutěživým lidem – konkurence je jeden z nejsilnějších stresových faktorů. Zatímco nesoutěživí lidé druhé přijímají takové, jací jsou, soutěživí druhé neustále k něčemu hecují a nutí a tím i velmi významně stresují.
Své blízké objímejte – objetí uvolňuje stres, zvyšuje hladinu hormonu oxytocinu (hormonu lásky) a naopak snižuje hladinu kortizolu.
Zapoťte se – nejefektivněji dochází k uvolnění stresu při aktivaci potních žláz. Pravidelné pocení má tak na mozek i celý organismus nesmírně blahodárné účinky.
Vyzkoušejte jógu.
Dopřejte si jednou týdně masáž.
Omezte kávu – kofein uměle udržuje vysokou hladinu kortizolu a adrenalinu v krvi, zbytečně tak stresovou situaci prodlužuje.
nezajídejte stres - při stresu má tělo téměř vždy větší chuť na cukry a nezdravé tuky, jakmile své tělo na ně naučíte, pak je začnete více jíst i za běžných situací
přestaňte kouřit - kuřáci si sice myslí, že jim kouření pomáhá zvládat stres, realita je ale jiná. Ve skutečnosti kuřáci stresu podléhají mnohem snáze než nekuřáci. Při odnaučování se kouření sice stres může zprvu zvýšit, ale za několik týdnů, jakmile si tělo zvykne na absenci nikotinu, se zas míra stresu s velkou pravděpodobností sníží a časem zcela pomine.

2. Deprese

Deprese má reálný a měřitelný vliv na paměť a kognitivní funkce mozku. Zpomaluje myšlení, zabraňuje schopnosti rozhodování a pamatování si běžných věcí. Deprese nejen ničí existující mozkové buňky, ale omezuje i tvorbu nových. Kromě toho způsobuje zkracování spojů mezi neurony, které vedou signály od jedné buňky k druhé. Čím déle se takto nemocný jedinec neléčí, tím větší jsou následky, a to jak problémy s pamětí, tak s ostatními funkcemi mozku. Lidé s anamnézou deprese jsou také před 60. rokem náchylnější ke vzniku Alzheimerovy nemoci.

Proto je důležité začít hledat pomoc včas. Je dokázáno, že pokud se nemocný začne léčit, jeho stav se velmi výrazně zlepší a postupně se obnoví i mozkové funkce a jedinci se opět vrátí jasné myšlení i dobrá nálada.

3. Viscerální tuk

Viscerální tuk je uložen mezi orgány v dutině břišní a je považován za rizikový faktor vzniku srdečního onemocnění, diabetu, rakoviny, ale i poruch mozkové činnosti. Čím více přibývá tuku v oblasti břicha, tím se zmenšuje kapacita mozku (zmenšuje se tzv. hipokampus). Tuk okolo trupu na rozdíl od tuku na hýždích a stehnech vylučuje chemické látky a hormony, které ovlivňují zdraví, včetně schopnosti pamatovat si.

Nebezpečný obvod pasu
Pohlaví
Zdravé míry
Nezdravé míry
Velmi nezdravé míry
Muži
do 94 cm
94–102 cm
nad 102 cm
Ženydo 81 cm
 81–89  cm
 nad 89 cm

Podle jedné vědecké studie, která sledovala po dobu 30 let zdravotní stav více než 6 000 dospělých, ti, co měli ve středním věku největší obvod pasu, měli o 65 % vyšší pravděpodobnost, že se u nich za 30 let vyvine demence, oproti těm, co měli útlý pas.

Výhodou u tohoto tuku ale je, že se ho lze snáze zbavit, než tukových polštářů na dalších problémových místech (boky, stehna a hýždě). Stačí trochu pohybu (třikrát týdně 50 minut jakéhokoliv pohybu). Výborné je v tomto směru i posilování svalů – silový trénink zrychluje metabolismus tím, že podporuje růst svalové hmoty, což znamená, že tělo je nuceno spalovat více kalorií – více svalů tak zrychluje při kardio tréninku i spalování více tuků a kalorií.

4. Nedostatek přírody

Z odhadů odborníků dnes dospělí lidé tráví nejméně 90 % času v uzavřených prostorách. Bohužel život v kancelářích a bytech, ač sebelépe vybavených, nikdy v lidech nevyvolá ten opojný pocit z pobytu ve volné přírodě, který je spjat s dokonalým fungováním mozku.

Pro minimalizaci problémů s funkčností mozku je tak dobré se v uzavřených prostorech obklopit květinami, bylinkami a další zelení, případně obrazy přírody, či si dopřát alespoň několikrát v týdnu procházky po parku (je jedno zda přes den či v noci, obojí působí na mozek blahodárně), naprosté ticho či sluneční paprsky.

Více zajímavých informací o mozkových funkcích včetně tréninku mozku a nejrůznějších testů a doporučení se dozvíte v knize Bystrý mozek do 100 let společnosti Tarsago Česká republika a její řady Reader´s Digest.