O tom, kolik hodin spánku bychom si přesně měli dopřát, abychom si odpočinuli a nabrali síly do nového dne, se odborníci nemohou shodnout, všeobecně ale doporučují minimálně šest až devět hodin.

Řada lidí se do tohoto rozmezí bez problému vejde, i tak ale nejsou lékaři spokojeni. Bojí se totiž nového trendu – „úmyslného odpírání spánku”, kdy si lidé záměrně zkracují dobu vyhrazenou na spánek, a to například jen na čtyři hodiny denně. To vede nejen k celkovému vyčerpání organismu, ale i k zdravotnímu ohrožení.

Místo spánku práce

Své o tom ví i osmapadesátiletá Sally Jonesová. Její manžel už dávno spí a ona bezmyšlenkovitě bloumá po bytě nebo stojí před lednicí a ujídá vše, co v ní najde. Je vyčerpaná, protože ani minulou noc toho moc nespala. Po hektickém pracovním dnu, kdy toho ani příliš nesnědla, soustředí všechnu svou zbylou energii na to, aby alespoň ještě něco dodělala po návratu domů.

Do postele se tak dostala až někdy kolem jedné hodiny v noci a v šest ráno už zase vstávala, aby toho v práci stihla co nejvíc. „Rozjela jsem vlastní podnik, který poskytuje odbornou přípravu velkým firmám, k tomu máme malý statek. Práce a péče o tohle všechno se krásně rozjela, ale najednou to vypadalo, že se mi všechny povinnosti do jednoho dne prostě nevejdou. Omezení spánku, jen abych se udržela na vrcholu, co se práce týče, se jevilo jako ideální řešení, jak získat potřebný čas,” vysvětluje Sally.

Její „zlozvyk” si ale brzo začal vybírat svou daň. „Byla jsem pořád unavená, podrážděná, navíc jsem měla i problémy pamatovat si všechno potřebné. Podrážděný byl samozřejmě i manžel. Nic z toho mě ale nemohlo zastavit, musela jsem jednoduše obětovat spánek, abych všechno stíhala,” svěřila se se svými starostmi.

Bohužel Sally není jediná, kdo se potýká s podobným problémem. Podle Národní zdravotnické organizace se počet žen, které záměrně málo spí, stále rozrůstá a s tím i jejich zdravotní potíže. Dokládají to i údaje, podle kterých si dostatek spánku dopřává jen 22 % všech žen, ve srovnání s 30 procenty mužů. Lidé navíc spí o jednu až dvě hodiny v průměru méně než například před 60 lety.

Spánkový cyklus a zdravotní problémy

„Člověk je poměrně arogantní druh. Má pocit, že může jen tak ignorovat léta evoluce a skutečnost, že potřebuje pravidelný pracovní a odpočinkový rytmus stejně jako světlo a tmu. Místo toho ničí sám sebe tím, že si nedopřává potřebný spánek,” uvedl pro Dailymail Russell Foster, neurovědec na univerzitě v Oxfordu.

„Dlouhodobý nedostatek spánku přitom může způsobovat opravdu vážné zdravotní komplikace,” dodává. Výjimkou nejsou srdeční onemocnění, diabetes druhého typu, různé infekce, psychické problémy, obezita, nebo dokonce i rakovina. Celková ochablost a nevýkonnost organismu jsou pak téměř na denním pořádku.

Závažnost celé problematiky ještě zhoršují moderní technologie, které si mnozí lidé berou i do postele. Chytré telefony či tablety přitom vyzařují modré světlo, které udržuje mozek stále aktivní, a navíc potlačuje spánkový hormon melatonin.

„Násilné omezování spánku je jasné hazardování se životem. Málokdo by záměrně hladověl nebo žíznil, spánek ale omezuje. Přitom lidé kvůli nedostatečnému odpočinku a spánku mohou umřít přibližně za stejnou dobu, po kterou by byli bez vody,” dodal nezávislý spánkový odborník Neil Stanley.