Článek
„Vyšehradský hřbitov je prostorově velmi omezené pohřebiště. Volných míst je proto jen naprosté minimum a každá žádost se posuzuje individuálně, s ohledem na význam osobnosti, charakter konkrétního místa i pietní a historický význam celého areálu,“ říká pro Novinky Kateřina Pavlitová, mluvčí Hřbitovů a pohřební služby hl. m. Prahy.
Mezi osobnosti pohřbené na Vyšehradě v posledních letech patří například herečka Hana Maciuchová, filmový režisér Jiří Menzel nebo architektka Alena Šrámková.
„O pohřbívání rozhoduje magistrátní odbor památkové péče, odbor evidence, správy a využití majetku, Národní kulturní památka Vyšehrad, Národní muzeum, Matice česká, Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a Národní památkový ústav,“ upřesňuje Pavlitová.
U Harapesova hrobu nebude chybět QR odkazující na web s informacemi o tomto baletním mistrovi.
Na Vyšehrad docházejí často školní skupiny a tento způsob edukace přes mobilní telefon může být užitečný a časem by informace mohly být dostupné i na dalších hrobech. „Máme plán, jak tuto věc do budoucna pojmout, vyžadovalo by to ale souhlas rodin nebo nájemců hrobů,“ uvádí mluvčí hřbitovů Pavlitová.
„QR kód považuji za dobrý nápad a myslím, že každý bude rád, když se o těch pohřbených něco dozví. Dříve, třeba za Rakouska, se to řešilo tak, že významní lidé měli nějaké informace o sobě už přímo na náhrobku. Tedy třeba že šlo o soudního radu,“ vysvětluje historik architektury Zdeněk Lukeš.
Ten považuje Harapesův hrob za zdařilý. „Hodně na něm působí surový kámen, někdy se v takových případech dokonce používají kameny, které nejsou vůbec zpracované, jindy jim výtvarník dodá ještě nějaký tvar. Na náměstí Míru je zase pomník bratří Čapků. Jde o kamennou stélu, do níž autor vyvrtal otvory. Z jedné strany je tam nápis Josef Čapek a ze druhé Karel Čapek,“ popisuje historik architektury, jehož rodina má k Vyšehradskému hřbitovu vztah.
„Moje máma (Jaroslava Lukešová, pozn. red.) byla portrétní sochařka a podílela se tam v 90. letech na podobě hrobu Milady Horákové a z bronzu ztvárnila její hlavu. Nevydržela tam ale ani týden, než ji někdo ukradl. Protože Milada Horáková měla zrovna výročí, tak okamžitě vznikl odlitek nový,“ dodává Lukeš.
