„Můžeme je poznat například jako velké vyčerpání, únavu, nedostatek sil i po odpočinku, jako depresivní náladu, která se nemění, a kdy nás nic nedokáže rozveselit. Časté mohou být poruchy spánku či dokonce psychosomatická onemocnění (zhoršení astmatu, zažívacích problémů, některých kožních onemocnění, zvýšení krevního tlaku, bolesti zad, hlavy a podobně),” vysvětluje klinická psycholožka Mgr. Eva Hradilová z kliniky Medicon.

Rozsah problémů velmi záleží i na dalších faktorech. Například situace bude vždy horší, pokud se jedinec ocitl v hmotné nouzi, nemá dobré finanční nebo rodinné zázemí, má dluhy nebo třeba zdravotní problémy či dokonce částečnou invaliditu. Ztrátu zaměstnání také hůře zvládají lidé, kteří již dříve pociťovali psychické obtíže, navštěvovali psychiatra nebo psychologa. Takové osoby jsou zranitelnější, citlivější a jejich schopnosti se vyrovnat se stresem jsou mnohem nižší.

„Dost často takové lidi přepadá pocit, že si jich nikdo neváží. Trpí méněcenností a pocity, že jsou neschopní a neúspěšní. Dost často je i přepadá bezmoc a strach, jak se uživí a kdo se postará o jejich rodiny,” upozorňuje psycholožka.

Ztráta zaměstnání je zcela normální jev

„Pro některé může ztráta zaměstnání v konečném důsledku představovat i úlevu, že nemuseli dát výpověď sami, a je to pro ně příležitost pro nový začátek, vyzkoušení jiné práce, začátek podnikání. Všechny tyto pocity jsou zcela běžné a zažije je každý, kdo přijde o práci. Není to tedy nic takového, kvůli čemu by bylo nutné vyhledávat odbornou pomoc,” dodává Hradilová.

Ztráta zaměstnání je zcela normální jev a není tedy nutné okamžitě vyhledávat psychologa, který práci stejně nikomu nenajde. Toho je dobré navštívit až v okamžiku, kdy situaci přestanete zvládat a objeví se silné tělesné nebo psychické potíže.

Pomoc psychologa můžeme rozdělit na:

1. krizovou intervenci – pomoc v první akutní fázi stresu, kdy je člověk zaskočen, má silné emoce, se kterými si neví rady, případně silné potíže, které mu narušují denní režim (nespí, přestal jíst, je velmi neklidný, nezvládá běžné denní povinnosti, jako je hygiena, péče o domácnost, děti, domácí zvíře). Takový stav je náhlý a vyžaduje neodkladnou péči, většinou ve spolupráci s psychiatrem nebo praktickým lékařem.

V naší republice existují krizová centra, která jsou velmi dobře připravena na takový druh pomoci. V první fázi je možné i telefonovat na tzv. linky důvěry, kde vyškolení pracovníci poskytnou první rady, co dělat a na koho se obrátit.

2. systematickou psychoterapii – ta připadá v úvahu u osob, které kromě nezaměstnanosti mají další potíže psychologické povahy. Jsou tím myšleny zejména předchozí úzkostné stavy, záchvaty paniky, fobie, porucha nálady (léčená deprese), poruchy osobnosti a další.

Dobře může terapeut pomoci u lidí, kteří mají také vztahové problémy, konflikty v manželství, rozvádějí se, a nezaměstnanost tuto situaci ještě zhorší. Zvláštním případem je také situace, kdy je člověk opakovaně neúspěšný v zaměstnání kvůli konfliktům s kolegy, nadřízenými, nebo když je pro něj těžké akceptovat pravidla a povinnosti vyplývající ze zaměstnaneckého poměru. Tam terapie pomáhá porozumět a napravit příčinu selhávání v zaměstnání nebo při jeho hledání. Taková systematická psychoterapie se pak nezabývá pouze nezaměstnaností, ale celým životem klienta.