Krev je v nemocnicích rozhodně potřeba a protože nikdo nikdy neví, jestli náhodou nebude v budoucnu v pozici potřebného, je darování krve to nejmenší, co může pro sebe i ostatní udělat. Navíc z toho plynou i různé výhody (placené volno, možnost odečtu 2000 Kč z daňového základu za každý odběr, občerstvení a zároveň různé vitamíny, finanční příspěvky či poukázky na lázeňské pobyty - to již v závislosti na konkrétní zdravotní pojišťovně) - hlavní motivací by ale měl být dobrý skutek.

Plno lidí začalo radši poskytovat placenou krevní plazmu

Naneštěstí spousta dřívějších dárců krve přešla z velkých nemocnic do soukromých klinik, kde mohou darovat nikoli čtyřikrát (ženy) nebo pětkrát (muži) do roka krev (červené krvinky se totiž obnovují velmi pomalu), ale čtyřikrát do měsíce plazmu, za kterou navíc dostanou 400 Kč. Ta slouží k výrobě léků.

Toto je hlavní důvod úbytku krevních dárců kromě toho, že někteří už nechodí tak pravidelně. Nemocnice ale potřebují hlavně stabilní důvěryhodné lidi, kteří se dostaví v případě potřeby, což je důležitější než samotný počet registrovaných dárců. Přitom u plazmy, kterou zasíláme i do zahraničí, nedostatek rozhodně nehrozí.

Petr Kolář daroval v nemocnici na Karlově náměstí krev

Mezi dobrovolné dárce krve patří i zpěvák Petr Kolář.

FOTO: Michaela Feuereislová

Darování není komplikované

Pokud je člověk zdravý, ve věku 18 - 60 let a chce se stát dárcem, může přijít kterýkoli pracovní den do libovolného transfuzního oddělení. Předem nic víc potřeba není. Jen vzít na vědomí, že tam na nás čeká nejen zdravotní dotazník, jehož vyplnění nás může poslat domů.

Před odběrem je třeba řídit se těmito zásadami: lehká snídaně v den odběru sice přípustná je, den předem ale nesmíte jíst tučná jídla a nepít alkohol a alespoň tři hodiny před odběrem nekouřit.

Nejdůležitější je, že při odběru ani příjmu nové krve nehrozí nakažení. Veškerý materiál je na jedno použití a krev je poté testována na vážné infekční choroby.

Spousta pravidelných dárců považuje tuto službu za svou povinnost. U většiny populace se ale vyskytuje ten problém, že nejde jen o neochotu či strach z domnělých rizik - zkrátka je to vůbec nenapadne.

Důkaz potřeby dárců

Předseda Společnosti pro transfuzní lékařství MUDr. Vít Řeháček Csc. připomíná, že byť si to mnozí myslí, krev se vyrobit nedá. "Běžný Čech dostane v průběhu života průměrně pětkrát krevní transfuzi. Největší spotřeba krve je při akutních operacích cévní a transplantační chirurgie,“ uvedl.

„Chtěl bych poděkovat všem dárcům. Jejich dar je zásadní, abychom mohli zachránit život našim pacientům s poruchami krvetvorby a závažným nádorovým krevním onemocněním,“ doplnil ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze prof. MUDr. Marek Trněný Csc.

Nedostatek krve hrozí v největší míře v letním období, jelikož i takové "drobnosti", jako otrava muchomůrkami zelenými či pracovní úrazy v podobě uřezaných prstů vzniklé při odpolední činnosti na chatě, vyžadují darovanou krev.

Pouhá finanční motivace s sebou přináší rizika

Příslušná databáze v současnosti eviduje 250 tisíc dárců krve, avšak mnozí z nich nyní poskytují jen plazmu za peníze. Nemocnice ale nechtějí za krev platit nejen z etických a ekonomických důvodů, ale především kvůli možným rizikům. Člověk motivovaný pouze výdělkem totiž může o sobě zamlčet nebo poupravit důležité informace.