Náznaky, že vás přítel příliš kontroluje

Je milé, když se partner zajímá o vaši rodinu, zázemí. Je rád, když mu dáte vědět, že jste dojela v pořádku z práce domů nebo naopak. Nevadí vám dát mu vždy o všem vědět, ale připadá vám to už možná trochu moc?

„Zpočátku je super, že vás má stále na očích, ví o vás vše. Je to úžasné a vy se také cítíte úžasně. Alespoň do té doby, než to začne být otravné,” uvádí pro Women´s Health magazine vztahová terapeutka Megan Bruneauová.

Zjistit hranici, kdy romantický vztah přerůstá v kontrolu a sledování partnera, není vždy jednoduché. Mnoho příznaků si pak ženy hlavně v počátku vztahu příliš romantizují a skutečné riziko tak vůbec nevidí, tvrdí terapeutka Heather Loftonová.

Podle čeho tedy poznat, že u partnera přechází běžná starost ve snahu vše kontrolovat?

Každý vztah znamená závazek k partnerovi. Není tak ničím výjimečným, že na kamarády či rodinu najednou nemáte tolik času. Pokud ale zjistíte, že partner je tím, kdo vás od trávení času s jinými lidmi doslova zrazuje, je na čase zpozornět.

Přesvědčil vás partner, že on jediný je ten, kdo vám dokáže pomoci se vším, co se naskytne, a že vlastně už nepotřebujete s nikým jiným své záležitosti řešit? Pak se jedná o poměrně velký problém.

„Je to určitá forma izolace, na kterou by si měly ženy dát pozor,” vysvětluje Loftonová.

Umění omluvy je nezbytnou součástí vztahu, má-li mít šanci na budoucí vývoj. Rozhodně by ale nemělo být pravidlem, že se bude omlouvat vždy jen jeden z partnerů. A to i ve chvílích, kdy si není ani jistý, za co se vlastně omluvit.

I když se zpočátku může jednat o nevinná vyjádření, věty typu: „Budu tě milovat víc, když...” nebo „Stejně mě od sebe jednou odeženeš...” nikdy nevěstí nic dobrého. Jakmile je čímkoli podmíněna, není to ta pravá láska.

Pokud jste narazila na partnera, který je okouzlující, sebevědomý a přesvědčivý, lehko můžete nabýt dojmu, že jste vyhrála jackpot. Koneckonců jsou to všechno přeci jen skvělé kariérní dovednosti, které ho zároveň činí přitažlivým. Lehce ale také mohou z takového člověka udělat partnera, který musí mít vše pod kontrolou. Lehce se pak můžete dostat do pozice, kdy přestanete věřit sama sobě a svým názorům.

Během soužití s rodiči v jedné domácnosti je jasné, že měl společný život nějaká pravidla a nařízení, která nebylo možné překročit. Bylo třeba být doma do půlnoci, rodiče chtěli vědět, kde a s kým budete. Do partnerského vztahu ale takové věci nepatří.

„Jde o formu extrémní ochrany a dokonce posedlosti, což může být na jednu stranu v něčem milé, na druhou stranu ale také doslova destruktivní,” popisuje Loftonová.

Pokud chcete s partnerem společně sdílet více či méně důležité věci, je to jen na vás. Například na společném účtu není nic závadného. Pokud chce mít ale partner povědomí o všem, co se vás týká (výpisy z banky, přehled zpráv, e-mailů, přístup do vašeho počítače), a nenechává vám žádný prostor na soukromé záležitosti, je opět třeba rychle zpozornět.