Hlavní obsah
„V češtině nacházíme přejímky z angličtiny, u nichž existuje plnohodnotný český ekvivalent, například home office - práce z domova," potvrzuje jazykovědkyně Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Foto: archiv ÚJČ AV ČR

Vetřelci v češtině: kdy vadí, kdy naopak pomáhají

Milovníci našeho jazyka těžce nesou, že ho zaplevelují anglicismy, jimiž dokonce lidé v běžné mluvě čím dál častěji nahrazují funkční české výrazy. Je ale namístě se zneklidňovat, když čeština ve skutečnosti odjakživa přejímala slova z jazyků z celého světa?

„V češtině nacházíme přejímky z angličtiny, u nichž existuje plnohodnotný český ekvivalent, například home office - práce z domova," potvrzuje jazykovědkyně Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Foto: archiv ÚJČ AV ČR
Vetřelci v češtině: kdy vadí, kdy naopak pomáhají

„Kamarád mě po tréninku karate pozval do restaurace. Řekl jsem mu, že alkohol nepiju, tak jsem si objednal čaj. Servírka mi ho přinesla v porcelánu a na talířku, ale polila mi přitom bundu.“

Zdánlivě obyčejná historka. Řekli byste, že není psaná česky? Přitom ani jedno z podstatných jmen, která obsahuje, není domácího původu. Slovo kamarád pochází ze Španělska, trénink je počeštělý přepis stejného anglického slova, karate coby japonský sport mluví samo za sebe, restaurace to vzala z latiny oklikou přes francouzštinu.

Za alkohol vděčíme (paradoxně) oblasti Arabského poloostrova, za čaj Číňanům. Servírka přijela z Francie, porcelán dodali z Itálie, talíř z Německa. A konečně bunda, což je zase maďarský „vynález“. Ano, i z této země, na jejíž řeči si normálně Čech láme jazyk, jsme několik slov převzali.

Nejsou to jen dobře známé laskominy jako guláš, lečo, čalamáda, langoš nebo čabajka, ale i vojenské boty alias bagančata nebo šohaj, dnes už zastaralé označení mládence.

Herdek, to je slov! A jistě, herdek, to není nic jiného než ordog, maďarský výraz pro čerta.

Nejvíce češtinu nyní ovlivňuje angličtina

Od revoluce má ale na změny v češtině největší vliv angličtina, jazyk mezinárodního obchodu, informačních technologií, ale taky virtuální zábavy, počítačových her a youtuberů, kteří čekují (sledují) jiná videa, prankují (natáčejí, jak nachytávají na žertíky svoje kamarády) nebo hejtují (nenávistně kritizují někoho v internetových diskusích)...

Pozn.: Jedná se o příklady, ne úplný výčet. Zdroj: Akademický slovník cizích slov

Foto: Ondřej Holakovský, Právo

Nejde jen o počeštělé výrazy, ale i přejímání „neupravených" anglických slov. Místo rozpočet se říká badžet, z výzvy se stala challenge, prodavačka „povýšila“ na sales assistantku.

Jazykové perly trousí také mediální zástupci rozesílající tiskové zprávy. Z jedné jsem se před časem dozvěděl, že jistý výrobek se dostane na trh v období „back to school” (doslova zpátky do školy, tedy na přelomu srpna a září) nebo že kurýrní služby během „lock-downu“ (uzavření, myšleno obchodů v době karantény) posílily.

Od Japonska po Island

Někdy je čeština zjevně málo cool, tak se jí musí pomoct. Na pulty našich supermarketů se relativně nedávno dostal chňapal červený, chutná mořská ryba z oblasti Mexického zálivu. Aby zákazníkům zněla víc sexy, a ne jako něco, co po nich ještě na talíři chňapne, řetězce ji prodávají pod anglickým názvem red snapper.

„V češtině nacházíme přejímky z angličtiny, u nichž existuje plnohodnotný český ekvivalent, například home office - práce z domova,” potvrzuje jazykovědkyně Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, oddělení současné lexikologie a lexikografie.

Jak například nahradit výraz influencer? Slovem ovlivňovač, ovlivňovatel, vlivník, působič?
Michaela Lišková

Uvádí i další příklady, u nichž sice domácí podobu najít můžeme, ale v komunikaci se nehodí.

„Jak například nahradit výraz influencer (používaný v prostředí YouTube a instagramové komunity)? Slovem ovlivňovač, ovlivňovatel, vlivník, působič? Nepředpokládám, že by se některé z nich v budoucnu ujalo jako plné synonymum,” uvažuje a přidává i přejímky, které jednoslovnou českou alternativu nemají.

Například pronásledování a obtěžování nutkavým zájmem - stalking.

Angličtina ovládá svět informačních technologií neboli IT, ale i v něm se v našem prostředí najdou výjimky. Počítač je stále častější než computer (comp), používáme taky klávesnici, prohlížeč, složky, pracovníky v IT jsme si počeštili na ajťáky a asi nejkreativnějším domácím slovem v této oblasti je zavináč, tedy znak, jenž je součástí e-mailové adresy.

Většina lidí už si pod tímto výrazem ani nepředstaví pochoutku ze zavinutých plátků ryb, která mu díky své vizuální podobnosti dala jméno.

Může se zdát, že ve stínu angličtiny nemá v dnešní době žádný jiný světový jazyk šanci, aby se nějaké jeho slovo chytlo na celém světě. S tím ale Michaela Lišková nesouhlasí, což může podložit příklady:

„Jde třeba o názvy jídel, které přicházejí nezřídka z exotických jazyků: salát z kvašené zeleniny kimči - z korejštiny; druh čaje mačča - z japonštiny; vývar s masem, nudlemi a bylinkami podávaný jako hlavní jídlo pho - z vietnamštiny; mléčný výrobek mající chuť podobnou jogurtu skyr - z islandštiny."

Konkurence řečtiny a latiny

Angličtina každopádně „bledne” v konkurenci řečtiny či latiny, které coby jazyky vzdělanců obohatily náš jazyk o spoustu odborných výrazů už před celými staletími.

Prakticky vše s předponou di- (dvě, dvojitý), foto- (světlo, světelný), tele- (daleko, na dálku) nebo třeba poly- (mnohý, různý) má svůj dotyk řečtiny. Latina se pak mimo jiné stala základem názvosloví v oblasti medicíny či práva.

Že jsme suchozemský stát, dokazují mimoděk i jména různých vodních „potvor”, která jsme přejali od přímořských států. Překvapivě mnoho například z Nizozemska, které k nám exportovalo kraba, makrelu nebo matjesa.

Rovněž ústřice, nizozemský Oesters, tu přejali nejdříve Rusové (ústrica) a od nich my. Nizozemsko přispělo i dalšími námořnickými výrazy, jako jsou jachta nebo vrak.

Němčina pro fajnšmekry

Sousedství s jedním ze světových jazyků a stovky let útlaku češtiny pod nadvládou habsburské monarchie se v našem slovníku musely projevit. Obrozenci nahrazovali německá slova novými výrazy nebo je řádně počeštili (Teller - talíř, Knödel - knedlík), mnoho výrazů ale spadlo do hovorové mluvy a slangu, kde zůstaly dodnes.

„To je pech. Vercajk nebyl v richtiku, ale imrvére trucoval, ausgerechnet když jsem v komoře šmirgloval fošnu na kredenc. Aby to bylo sichr, zacáloval jsem v krámu radši dva nové - do foroty, k tomu štafle a kýbl. Dobrej kauf. Nejsem cimprlich, ale nelajsnu si, aby to nějakého machra rozšmelcovalo. Za to by mě fotr mašinfíra pěkně vypucoval a ještě bych vyfasoval flastr. Vercajk jsem pošteloval, kamrlík vypígloval a dal si šlofíka.“

Němcům by se z tohoto textu asi zatočila hlava, ale předpokládám, že vy jste mu porozuměli bez větších problémů. A to přesto, že v něm všechna podstatná jména i slovesa (s výjimkou všech tvarů „být“) pocházejí z němčiny. Vnímáme je vesměs jako hovorová, v úřední komunikaci by jejich použití nejspíš bylo „zu viel“.

Teď už vliv němčiny slábne, ačkoli v poslední době se do slovníku spisovné češtiny prodral třeba kurzarbeit, tedy označení pro situaci, kdy je zaměstnanci zkrácena pracovní doba a ušlý zisk mu hradí stát.

Nejen robot, ale i Panenka

Když se hovoří o tom, která slova naopak čeština darovala světu, výčet bývá chudý. Často se totiž uvádí jediné: robot. Karel Čapek jej použil poprvé přesně před sto lety v dramatu R. U. R. (zkratka z Rossum’s Universal Robots).

Spisovatel vycházel z roboty, tedy dřiny nebo těžké práce. Vtipné je, že přídavné jméno robotický se k nám posléze vrátilo z angličtiny a jejího výrazu robotic.

Karel Čapek použil slovo robot ve hře R. U. R. Loni ji uvedlo Západočeské divadlo v Chebu.

Foto: ČTK - Slavomír Kubeš

Podle Michaely Liškové z Ústavu pro jazyk český AV ČR je český původ zřejmý ještě u polky, tance, který vznikl u nás. Komplikovanější vývoj má podle ní slovo pistole.

„Jak se uvádí v etymologickém slovníku, došlo k všeslovanskému přejetí z románského výrazu pistola, ten ale vznikl z původního píšťala - husité tak nazývali lehčí zbraně s dlouhou hlavní.“

O příspěvek do mezinárodní sportovní terminologie se nechtěně postaral fotbalista Antonín Panenka.

U houfnice či pilsneru (označení pro pivo plzeňského typu), které také prorazily za hranice, už je ale cítit německý základ. Jazykovědkyně zmiňuje ještě slovo tunneling, vzniklé podle českého výrazu tunelování, které označuje podvodnou finanční operaci, jejímž cílem je skrytě odčerpat z prosperujícího podniku majetek. Tunel je však výraz přejatý z angličtiny.

O příspěvek do mezinárodní sportovní terminologie se nechtěně postaral fotbalista Antonín Panenka. Pro jeho provedení penalty z finále mistrovství Evropy v roce 1976, kdy dloubnutím do míče překonal německého brankáře Maiera a zajistil Československu prvenství, se vžilo označení Panenka goal, Panenka penalty nebo prostě jen Panenka.

Fotbalista Antonín Panenka nemohl tušit, že jeho slavná penalta pronikne i do sportovní terminologie.

Foto: ČTK

Není to oficiální pojmenování, ale mnoho fanoušků po celém světě, sportovních médií, ale třeba i webové stránky UEFA (Unie evropských fotbalových asociací) jej používají. Panenka je navíc hezké české slovo, snadno vyslovitelné na celém světě.

Když hrával umeš na břinkotruhlu...

Během staletí, kdy se u nás čeština coby lidový jazyk prala s úřední němčinou, se objevila řada vzdělanců, kteří chtěli mateřštinu bránit stůj co stůj. Snahy takzvaných brusičů jazyka sílily v době národního obrození (konec 18. a první polovina 19. století). Při vymýšlení novotvarů vycházeli ze slovanských jazyků nebo používali skládání více slov, což je ale pro češtinu na rozdíl od němčiny nepřirozené. Jejich výmysly se proto většinou neuchytily.

  • umělec - umeš
  • právník - vědín
  • portrét - podobaz
  • basista - hluban
  • bicykl - hbitokolo
  • filozof - libomudrun, mudřín
  • fyzika - silozpyt
  • ironie - usmívka
  • klavír - břinkotruhla, klapkobřinkostroj
  • kapesník - čistonosoplena
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků