Hlavní obsah
Jednou z největších vánočních radostí rodičů jsou bezpochyby rozzářené oči jejich dětí. Univerzální pravidlo, které by stanovovalo počet dárků a peníze za ně vynaložené, neexistuje. Foto: Profimedia.cz

Jednou z největších vánočních radostí rodičů jsou bezpochyby rozzářené oči jejich dětí. Přejí si, aby si svátky opravdu užily. A nejčastěji si to jistí i hromadou dárků pod stromečkem. Jenže všeho moc škodí. Jak tedy můžeme nejmenší i náctileté obdarovávat smysluplně a neochudit je přitom o šťastné chvíle?

Jednou z největších vánočních radostí rodičů jsou bezpochyby rozzářené oči jejich dětí. Univerzální pravidlo, které by stanovovalo počet dárků a peníze za ně vynaložené, neexistuje. Foto: Profimedia.cz
Kolik dárků pro děti? Tak akorát

Ruku na srdce, kdo z nás to někdy nezažil? Pod stromečkem kupa čerstvě rozbalených dárků a naše dítě si nakonec hraje jen s jedním, se dvěma z nich.

V případě, že obdarovává i celá širší rodina, může se stát, že se sejde i spousta zbytečností, případně dárky přehnaně drahé, které ovšem dítě nechtělo, a tím pádem si je ani neužije. Co s tím?

Pozor na extrémy

V posledních letech je celosvětově stále populárnější takzvané „pravidlo tří dárků“. Původně vychází z příběhu o narození Ježíše Krista, kterému tři králové přivezli právě tři dary.

Rodiče by podle něj měli pořídit jednu věc, kterou dítě chce, jednu, kterou potřebuje, a jednu knihu. Ušetří tak čas a peníze. Metoda je to jednoduchá a jasná, ale zdaleka nemusí být vhodná pro všechny.

Do dárků často rodiny zahrnují praktické věci, jako jsou pyžama, ponožky nebo třeba zimní kabáty, a to se do tří položek prostě nevejdete. Navíc byste tím ochudili o radost z dávání vaše babičky, dědečky, tetičky a někdy i starší sourozence.

„Rodiče by si měli umět předem spočítat, kolik děti dostanou celkem dárků,“ radí rodinná terapeutka Bette Levy Alkazianová. Výhoda je, pokud zvládnete se zbytkem příbuzných zkoordinovat, co přesně děti najdou pod stromečkem.

Odborníci radí, aby rodiče nechali děti napsat dopis Ježíškovi, ale splnili jen některá přání. Je dobré si také ujasnit, jaká peněžní suma nejlépe vystihuje rodinný životní styl.

Zpomalte a sdílejte radost

Ovšem univerzální pravidlo, které by stanovovalo počet dárků a peníze za ně vynaložené, neexistuje.

„Řekněme, že dvacet je už hodně, ale myslím, že dva nebo tři mohou být v dnešní době málo,“ myslí si kalifornská terapeutka. Jde o to, aby dítě nebylo smutné z chudého ježíška, ale ani zahlcené.

„Mělo by mít možnost mít radost z každého jednotlivého dárku.“

Důležité je totiž i to, jak dětem umožníte dárky přijmout. „Při rozbalování zkuste jako rodina zpomalit,“ radí odbornice. Záleží samozřejmě na věku dítěte, a zda věří na Ježíška, ale pokud například nerozbalujete všichni najednou, ale postupně, sdílíte také společně radost každého člena rodiny z konkrétního dárku.

Větší děti už si jsou vědomy toho, kdo je obdaroval, a mají tak čas projevit mu náklonnost a dát najevo radost. S obří hromadou dárků ale na takové „pomalé“ štědrovečerní radovánky a sdílení můžete zapomenout.

Proč nedávat dětem moc?

Psycholog Sean Grover shrnuje negativní důsledky přehnaného počtu darů:

  • Snižuje to sebevědomí. Dobře zakořeněný pocit vlastní hodnoty se odvíjí od silného pocitu identity, nikoliv materialismu. Děti s méně věcmi, zato s pozitivním vztahem ke svým rodičům a vrstevníkům mají i lepší výsledky v testech zaměřených na sebevědomí.
  • Zvyšuje se riziko destruktivního chování. Podle studie z Missourské univerzity jsou materiálně rozmazlované děti v dospělosti mnohem náchylnější ke kompulzivnímu nakupování, dluhům a hazardním hrám. 
  • Obíráte děti o trvalejší štěstí. Výzkum publikovaný v harvardském Journal of Happiness zjistil, že mnoho lidí si daleko více cení dárků, které darovali, než předmětů, jež pořídili sami sobě. A když tito „radostně dávající“ ohodnotili osobní spokojenost, dopadli lépe než ti, kteří kupovali pro sebe. I střídmostí vedeme děti k velkorysosti, zdravému smyslu pro vztahy a k osobnímu pocitu spokojenosti. 

Jak vybrat ty nejlepší?

Mnoho rodičů věnuje výběru dárků spoustu energie a přemýšlení, jejich děti ale přesto mohou být zklamané. Podle terapeutky Bette Levy Alkazianové je nejlepší sáhnout po tom, po čem dítě touží nejdelší dobu.

„Chceme je naučit, že dobré věci přicházejí k těm, kteří si počkají. Že ani teď, ani v dospělosti nebude každé jejich přání splněno hned. Je to důležitý prvek ve výchově. Navíc dárky, po nichž touží nějaký čas, je daleko víc potěší.“

Obecně také platí, že je dobré své ratolesti realisticky připravit na to, co mohou a nemohou dostat.

„Je to obecná rada na mnoho životních situací. Rodiče, kteří se o dítě zajímají, poslouchají ho a mluví s ním, vědí, co chce,“ myslí si Linda Vlčková ze společnosti Hračky vzdělávačky, kde se dají koupit dárky, které by měly být nejen zábavné, ale i edukativní.

Rozhoduje věk a zájmy

Vybrat tu pravou věc, která dítě obohatí, naučí něco nového a zároveň ho potěší, ale nebývá v záplavě možností v hračkářství snadné. I na to jsou určitá vodítka.

„Základní je věk. V každém věku se vyvíjejí jiné dovednosti a na to je třeba brát ohled,“ vysvětluje Linda Vlčková. Druhým vodítkem je to, k čemu dítě inklinuje, co ho baví.

„Prostě to, co se přibližuje jeho zájmu. Klukovi, který má rád jen auta, nebudu cpát stavebnici s piráty.“

K nejoblíbenějším hračkám patří hra Hamtej a najdi, kdy se děti od dvou let seznamují s různými předměty a tvary, či plyšoví Emušáci s knížkou na rozvoj emoční inteligence. Starším dětem by mohly sedět vzdělávací deskové hry.

„Mimo jiné pomáhají udržovat domácí pohodu. Když jsou s vámi děti ochotné hrát, bavíte se spolu, zajišťujete tak příjemnou atmosféru doma,“ uzavírá Linda Vlčková.

Co dát v kterém věku?   

(Druhy edukativních hraček pro různé věkové skupiny podle vzdělávací společnosti SCIO)

  • Do 1 roku: Děti by kolem sebe měly mít předměty, které podporují jejich zájem o svět a rozvíjejí jejich fantazii a jemnou motoriku.
  • 2–3 roky: V tomto věku jsou už děti schopné hrát na jednoduchý hudební nástroj. Zkuste hračky, díky kterým mohou opakovat rytmus i jiné úkony. 
  • 3–4 roky: Tříleté potěší modelovací hmota, navlékací korálky, omalovánky, divadýlka, nářadí nebo kuchyňské vybavení. Vše, co podporuje jemnou i hrubou motoriku. 
  • 4–5 let: Děti už stříhají nůžkami, navléknou nit do jehly a učí se správně uchopit tužku. Skládačky, výtvarné sady, stavebnice, jednoduché deskové, karetní a kvízové hry. 
  • 6–7 let: Při nástupu do školy se zlepšuje paměť i logické myšlení. Kromě kroužků jim nechte nestrukturalizovaný čas bez plánů, ale s příležitostí kreativně tvořit. 
  • 8–11 let: Děti stále tvoří, výtvarně i „stavěním“. Profilují se oblíbené školní předměty. Zdokonalují se stavebnicemi, kreativními pomůckami, kvízovými hrami, knihami. 
  • 12–15 let: Nastupují hry zaměřené na složitější strategie s dlouhou dobou hraní.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků