Když se řekne „česká kuchyně“, většina z nás si vybaví omáčky, knedlíky, babiččiny poctivé buchty a tím skončí. Na první pohled tu není jediná spojitost se zdravým životním stylem ani hubnutím. A přitom se nemůžete mýlit více. Česká kuchyně není (jen) řízková, omáčková a vepřoknedlozelová! Nikdy – vyjma posledních asi čtyřiceti let – nebyla.

Spolu s rozmachem farmářských trhů, bedýnek a také blížícím se jarem máte jedinečnou příležitost své mylné přesvědčení změnit. Takže, ať už právě přemýšlíte o lehčím jarním detoxu, nebo vymýšlíte kompletní redukční jídelníček, pojďte se stát stoupenci českých lokálních potravin. Prospějete si v každém ohledu!

Pohanka, oves a ty další

Kterými můžete začít? Těmi úplně nejzákladnějšími! Rýže a těstoviny jsou fajn, ale… Minimálně do poválečných let, ale spíše až do 70. let, bylo Československo zemědělskou velmocí.

„Byli jsme stát se zemědělskou tradicí, což mimo jiné mělo přímý vliv na to, co se u nás jedlo. Jáhly, pohanka, brambory, ovesné vločky, žitná mouka… Všechno to jsou potraviny, které dnes stojí vysoko na žebříčku zdravých a žádaných. Dlouho pro nás byly samozřejmé, teď je ideální čas se k nim zase vracet.

Už proto, že lokální produkty pocházejí od skutečně lokálních pěstitelů, takže máte kromě jiného větší jistotu, že budou čerstvé, kvalitní a z pole či zahrady na váš stůl urazí jen nezbytně dlouhou, resp. krátkou cestu,“ říká k tomu výživová poradkyně ze Světa zdraví Kamila Novotná. Čímž také upozorňuje na další klad „lokální diety“ – podpoříte zemědělce v okolí, své sousedy, kteří obhospodařují to, co roste kolem vás, a dávají i tvář místům, v nichž žijete.

Věděli jste, že…
…pohanku ani nemusíte vařit? Nejlepší je prostě ji na 20 minut zalít vroucí vodou a nechat stát. Uchováte tak maximum minerálních látek i vitamínů, včetně nejcennějšího rutinu, který se vařením zbytečně ničí.

Domácí není bio, ale i to se počítá

„Na lokálním stravování mě také baví, že každá potravina má svůj příběh, za kterým si vy jako spotřebitelé můžete dojet. Udělat si výlet, protáhnout tělo a zajet na tu nejbližší farmu, za nejbližším pěstitelem. Můžete se vydat za tzv. agroturistikou a stát se také součástí výrobního procesu, budete-li chtít. A každá záminka, která vás přiměje vypravit se z kanceláře nebo se zvednout z tepla gauče, se nejen v rámci zdravého životného stylu počítá,“ říká otevřeně Markéta Brožová, hlavní trenérka fitness center Contours, podle které už ani neplatí přímá úměra mezi „domácím“ a „dražším“. Ceny se stávají stále příznivějšími a vaše české „experimentování“ vás tak nemusí stát balík, ani když se rozhodnete pro bio kvalitu.

„Tady je třeba také podotknout, že ne všechno farmářské je bio nebo eko, to si také často neuvědomujeme. Řekněme spíše, že co je farmářské, je prostě domácí,“ upozorňuje ještě trenérka, která svým klientkám všech věkových kategorií pomáhá poskládat si jídelníček právě převážně z lokálních potravin.

Ovocný a zeleninový zázrak

Že si na české potraviny zvykáte, ale nedáte dopustit na exotickou zeleninu a ovoce? Že jsou jablka nebo hrušky příliš obyčejné? Nebo že se nebudete špinit červenou řepou? To je velká chyba.

„Například jablka v sobě mají hodně tzv. pektinu, vlákniny, která pomáhá s trávením, umí dobře zasytit, protože váže vodu. S vlákninou jsou na tom podobně hrušky, české švestky a jiné ovoce, které máme na každém rohu, a možná i vinou toho je pokládáme za příliš obyčejné a míjíme je. Jakkoliv se ale v jídelníčku cení pestrost, u dováženého ovoce a zeleniny se nemusí vždycky vyplatit,“ upozorňuje výživová poradkyně s tím, že domácí, české ovoce a zelenina (a české potraviny jako takové) vždycky budou to nejlepší pro české zažívání.

Že jsou hrušky příliš obyčejné? Ale mají v sobě hodně vlákniny, která pomáhá s trávením, umí dobře zasytit, protože váže vodu.

Že jsou hrušky příliš obyčejné? Ale mají v sobě hodně vlákniny, která pomáhá s trávením, umí dobře zasytit, protože váže vodu.

FOTO: Profimedia.cz

Věděli jste, že…
…lokální potraviny nikdy nebudou dokonalé a že je to dobře? Leštěná jablíčka bez fleků dovážená bůhví odkud nás možná lákají na krásný vzhled, ale nevoní! Vosky, kterými jsou leštěná, na sebe navíc chytají cestou k vám kde co… Jablíčko z nejbližšího sadu oproti tomu nevypadá tak hezky, ale díky slunci je plné chuti, vůně, dužnina má strukturu a obsahuje mnohonásobně více vitamínů než dovážený „kolega“! Vzhled by tedy neměl být důležitý…

Exotika vs. alergie

Naše tělo je na zpracování lokálních surovin nejlépe vybavené, naše organismy se jim uzpůsobovaly po celá staletí. Ale takový ananas? Je sladký a skvělý a také zdravý, ale najdete spoustu lidí, které po něm brní jazyk nebo pálí žáha, protože jejich zažívání na něj není připravené!

Brnění jazyka také možná ukazuje na potravinovou alergii, která může být dána mimo jiné faktem, že exotické ovoce a zeleninu nikdo nesklízí ve fázi zralosti.

„Cokoliv, co k nám putuje přes půlku zeměkoule, se sklízí zelené, nezralé, aby pak ovoce nebo zelenina docházely cestou, ve speciálním plynném prostředí. Také tu jsou chemická ošetření proti plísním a škůdcům, jimiž mohou být ovoce a zelenina napadené při přepravě…,“ poukazuje na další fakta Kamila Novotná.

Luxusní pečivo

Arabský chléb vám pravda neublíží. A to ani při redukční dietě. Nicméně tradiční české pečivo je také „něco“.

„Vždycky se u nás pekl kvalitní kváskový chléb a je jen dobře, že se teď vrací na farmářské trhy i do specializovaných obchodů. Také se stává znovu tradicí, že si různé druhy chlebů doma pečeme sami. Kvalitní kváskový chléb, ideálně z žitné mouky, je nabitý minerálními látkami (hořčík, vápník), vitamíny (například skupiny B), vlákninou… takže opět vhodný i pro redukční jídelníček,“ konstatuje na rovinu výživová specialistka a Markéta Brožová ji ještě doplňuje: „Stejně jako u jiných sacharidů je vhodnější pečivo konzumovat spíše dopoledne, aby se vám snáze dařilo hubnout, ale jinak se ani chlebu skutečně vyhýbat nemusíte.“

Ryze český, lokální a zdravý jídelníček!

Co je české, nemusí být chuťové nudné. A co je české, může být i zdravé. Stačí se podívat na ukázkový jídelníček a bude vám jasné, že to s tou lokální dietou musíte zkusit také!

Snídaně – český jogurt s živými kulturami, ořechy, vločkami a čerstvými nebo sušenými jablky či švestkami…

Svačina – řeřichové klíčky na plátku kváskového chleba namazaném lučinou…

Oběd – králík na kmínu, česneku + salát z červené řepy nebo králík pečený na řepě a česneku s bramborem…

Odpolední svačina – syrečky s ředkvičkou nebo s mladou mrkvičkou…

Večeře – polévka z jarní cibulky, se ztraceným vajíčkem… + popíjejte čaj z mladých kopřiv, podpoříte zažívání i detoxikaci.

Naše superpotraviny

Co je vlastně superpotravina? Přesná definice neexistuje. Toto označení se používá pro takové potraviny, které jsou mimořádně výživné a zdraví prospěšné. Měly by obsahovat významná množství vitamínů, minerálů, vlákniny, antioxidantů a pozitivně působit na naši tělesnou i duševní pohodu.

„Svět tzv. superpotravin v poslední době ovládla chia semínka, řasa chlorella a jim podobné. Ano, jsou pro nás velmi zdravotně prospěšné a pomáhají detoxikovat, slouží jako antioxidanty, prospívají metabolismu nejen při hubnutí… Často ale zapomínáme na to, že i my máme své lokální, české superpotraviny. A není jich málo,“ podotýká Kamila Novotná ze Světa zdraví a nabízí ty nejdostupnější:

Lněné semínko – když ho drcené přisypete do salátu nebo zamícháte do pečení, vaše tělo bude bohatší o nenasycené mastné kyseliny omega-3, ale také dostane hodně vlákniny a látek, kterým se říká lignany (ty působí jako antioxidanty, takže mohou pomáhat při léčbě onkologických pacientů).

Ořechy – vlašské, nebo lískové? Oboje nabité omega-3 mastnými kyselinami, vitamínem B, hořčíkem a zinkem… Skvělé celoroční obohacení jídelníčku (do salátů i na zobání).

Borůvky – jejich exotická kamarádka kustovnice čínská neboli goji je teď velkým hitem, ale borůvky jsou plné vitamínu C, železa, a navíc nám pomáhají bojovat se záněty močového ústrojí. Obsahují také spoustu vlákniny, takže je oceníte opět u hubnutí.

Šípky – na jaře se dostanete jen k sušeným, nicméně i s nimi to stojí za to. Zásobárna vitamínu C umí povzbudit imunitu, takže si z nich dělejte čaj a popíjejte, jak jen to půjde. Ale pozor! Vitamín C se ničí varem, proto šípkový čaj nikdy nevařte a nezalévejte vroucí vodou.

Kysané zelí – nemusíte nakládat exoticky znějící pickles, stačí obyčejné kysané zelí. Nejlepší je domácí, nepasterizované, protože to je plné trávicích enzymů, vitamínu C, vlákniny a probiotických bakterií (někomu pomůže i s trávicími problémy, pálením žáhy nebo „pomalým střevem“, jiný po něm ale mívá nadýmání).

Výhonky – zelený ječmen, ale také řeřicha a jiné klíčky a výhonky jsou nabité enzymy, chlorofylem, vitamíny, minerálními látkami, příznivě ovlivňují zažívání a na jaře na ně narazíte opravdu na každém rohu (nebo si je můžete spolu s prvními jarními salátky vypěstovat i doma za oknem). Velmi často se používají při detoxikaci.

Typické české vaření zdravě

Chcete jíst hezky česky, ale odmítáte se stát vegetariány nebo pojídači pohanky? Nemusíte. Ono i na tu „tradiční svíčkovou“ může dojít. Jíst česky se dá i zdravě. Jen si musíte umět poradit s některými nástrahami:

  • Zahušťujte strouhanou bramborou, nikoliv bílou moukou.
  • Místo smetany přidávejte do omáček například tvarohovou lučinu.
  • Vařte se spoustou zeleniny, třeba i u svíčkové navyšte množství, omáčka se vám tím přirozeně zahustí a bude mít výraznější chuť (naučte se taky dušenou mrkev, kedlubnové zelí a jiné zeleninové recepty, které naše babičky používaly úplně automaticky, ku zdraví celé rodiny). 

„Jsou to maličkosti, ale jídelníček se díky nim stane mnohem zdravějším,“ doporučuje výživová specialistka Kamila Novotná. Vyhýbat se podle ní nemusíte ani masu. Když si vyberete dobrý chov, můžete používat české maso, co hrdlo ráčí: od kuřecího přes králíky až po česká hovězí plemena. Jsou tu také sádky s rybami, z nichž se pro redukční jídelníček hodí například pstruzi, líni, okouni.