Slabost eura a nejistota, co bude dál s Evropskou unií, neminuly ani oranžovou monarchii. Nizozemská královna Beatrix (73) a její rodina si tudíž musí utáhnout opasek a zřeknout se některých tradičních finančních zvýhodnění. V parlamentu se pro takový zlom rýsuje většina, naznačil list Volkskrant.

Něco podobného by přitom ještě před rokem dvěma veřejnost považovala za znevažování vládnoucí dynastie, dnes je všemi deseti pro. Časy se prostě mění.

Paleis Huis ten Bosch

Paleis Huis ten Bosch

FOTO: fotobanka Profimedia

„Královna neplatí daně za některé záležitosti, jež nemají s jejím úřadem zhola nic společného,“ vysvětlil v televizi RTL Jeroen Recourt, poslanec za sociální demokracii. Upozornil, že panovnice a její nejbližší nehradí daně třeba ze sídelního zámku Paleis Huis ten Bosch - stát to ročně stojí 824 tisíc eur (20,4 mil. korun). A neplatí dokonce ani za soukromé cesty letadly.

Politici popírají, že chtějí novým penězovodem od urozených alespoň symbolicky sanovat státní rozpočet. „Aby bylo jasno: není to žádné úsporné opatření. Jde o to, monarchii zmodernizovat, což znamená odvádět daně stejně jako kterýkoli jiný občan království,“ podotýká poslankyně Brigitte van der Burgová.

Ne dosti na tom. Rodinné příslušníky - především korunního prince Willema Alexandra (44) a jeho manželku Máximu (30) - nemine daň z dědictví, až jednoho dne převezmou miliardový majetek královny.

Jak drahá je Alžběta II.?

Jak drahá je vlastně britská královna? Podle zprávy předložené dvorem letos v červenci přišla Alžběta II. (85) své poddané v loňském rozpočtovém roce na 37,9 miliónu eur (940 mil. korun), tedy méně než 70 centů na jednoho daňového poplatníka. Částka ovšem nezahrnuje pojištění panovnice, rodiny a nemovitostí, jež podle odhadů listu Financial Times činí 60 miliónů eur (1,5 mld. korun).

Organisation Republic, hlásná trouba antiroyalistů, vyčíslila skutečné celkové náklady na 238,8 miliónu eur (5,9 mld. korun) a dodává: „Britský královský dvůr je nejnákladnější, nejmarnotratnější a finančně nejnezodpovědnější instituce na světě a je dvakrát dražší než nizozemská.“

Britská panovnice musí šetřit - zrušila i tradiční předvánoční večírek pro personál.

Britská panovnice musí šetřit - minulý rok zrušila i tradiční předvánoční večírek pro personál.

FOTO: fotobanka Profimedia

Skutečností zůstává, že strážce královské pokladny Sir Alan Reid sáhl po červené tužce. Jeho zásahy pro rok 2010/2011 vymýtily pět procent výdajových položek. K ledu tak zamířily mnohé renovace, například nutné opravy břidlicových a olovněných částí střech Buckinghamského paláce a zámku Windsor stejně jako obnova elektrického vedení a topení v Buckinghamu.

Jediný záblesk světla ve tmě: už odklepnutý rozpočet na roky 2011/2012 počítá také se zvláštní položkou ve výši 1,18 miliónu eur (29,2 mld. korun) na slavnost u příležitosti diamantového, tedy šedesátého výročí nástupu královny na trůn.

Rozhazovat se nebude ani v příštích letech. „Vycházím z toho, že pro rok 2013 se náklady sníží o dalších 14 procent,“ netají se ministr financí George Osborne.

Novomanželům ano, králi naopak ne

Skandinávci mají pro své vládce od nepaměti slabost, dokonce by se dalo říci, že je milují. Bez reptání, krize nekrize, každoročně zvyšují apanáže dynastiím v Dánsku, NorskuŠvédsku.

Korunní princezna Victoria a princ Daniel – budoucí rodiče září štěstím.

Korunní princezna Victoria a princ Daniel

FOTO: fotobanka Profimedia

Stockholmský královský dvůr si kromě přírůstku „kapesného“ loni mohl připsat navíc deset miliónů švédských korun (26,8 mil. korun), protože v červnu celý národ žil svatbou princezny Victorie (34), a tak se kvůli té parádě plácl přes kapsu.

I pro letošek se státní měšec ukázal jako štědrý dárce. Osm miliónů švédských korun (21,4 mil. korun) spolykalo zvelebování zámku Haga, který novomanželé dostali darem od krále Carla XVI. Gustafa (65).

Švédský král Carl XVI. Gustav věnoval své dceři Victorii ke svatbě zámek Haga. Renovaci zaplatili daňoví poplatníci. Jemu však už parlament nepřidal nic.

Švédský král Carl XVI. Gustav věnoval své dceři Victorii ke svatbě zámek Haga. Renovaci zaplatili daňoví poplatníci. Jemu však už parlament nepřidal nic.

FOTO: fotobanka Profimedia

A právě jedině král, jehož si švédská média vychutnávala od loňského listopadu kvůli skandálům s placenými společnicemi a kamarádům v podsvětí, slyšel od vlády ne, když žádal, aby přisypala i jemu. „Šetřit musí všichni,“ vzkázal mu kabinet.

Juan Carlos nechtěl přidat ani euro

Trochu víc štěstí mají dánští a norští monarchové. Možná i proto, že loňským rokem prošli bez afér. V Oslu vláda počátkem října navrhla přiklepnout „královským“ 3,1 procenta navíc. Pokud parlament doporučení posvětí, budou mít příští rok král Harald V. (72) a královna Sonja (72) k dispozici 150,6 miliónu norských korun (476 mil. korun) a korunní princ Haakon (38) a jeho manželka Mette Marit (38) 16,67 miliónu norských korun (52, 7 mil. korun). Kromě toho půjde na účet daňových poplatníků kompletní renovace královského zámku v Oslu a nová střecha na jejich soukromém sídle Kongseteren.

Také dánská královna Margarethe II. (71) se může těšit na tučnější konto. Stát pamatoval na dvůr částkou 71,8 miliónu dánských korun (229 mil. korun), o milión dánských korun více než letos. „Rodina dala na srozuměnou, že udělá vše, co bude v jejich silách, aby zajímavou částku státní kase vrátila,“ prozradil ale listu Ekstra Bladet nejmenovaný zdroj z královského protokolu.

Král Juan Carlos (74) a královna Sofie (73)

Král Juan Carlos (74) a královna Sofie (73)

FOTO: fotobanka Profimedia

Ve Španělsku je to jinak. Tamní dvůr patří k nejskromnějším monarchiím v Evropě. Pro příští rok nepočítá s dodatečnou finanční injekcí. Parlament v Madridu kývl na rozpočet ve výši „pouhých“ 8,9 miliónu eur (220 mil. korun), což je zhruba stejná částka jako loni. Iniciativa vyšla od krále Juana Carlose (74) a královny Sofie (73): v době krize se musí i první pár ve státě uskromnit.