Korespondenční volbu má skoro celá Evropa, Slovensko 20 let. A neděje se tam nic

Na rozdíl od Česka umožňuje Slovensko svým občanům korespondenčně volit již skoro dvě desetiletí. Zákon o korespondenční volbě byl na Slovensku schválen v roce 2004 a poprvé byl uplatněn ve volbách v roce 2006.

Možnost se tam netýká všech voleb, využít ji občané mohou jen v případě těch parlamentních. Je určena pro ty slovenské občany, kteří žijí v zahraničí, nebo pro ty, kteří vědí, že v čase konání voleb budou mimo území Slovenska. O volbu poštou může požádat každý občan, který v den voleb dosáhne věku 18 let, požádat musí nejpozději 52 dní před termínem voleb.

Ministerstvo vnitra pošle občanovi obálku na hlasování, návratnou obálku a instrukce ke způsobu korespondenčního hlasování. Hlasovací lístek příslušné politické strany si pak volič vytiskne z webu ministerstva vnitra.

Pode oficiálních údajů žije v zahraničí asi 300 tisíc občanů Slovenské republiky. Tamní ministerstvo vnitra na dotaz Novinek uvedlo, že zájem o korespondenční volbu postupně stoupá.

Podle statistik - v nichž ale resort eviduje pouze slovenské občany, kteří nemají trvalý pobyt na území Slovenské republiky -, v roce 2006 odevzdalo svůj hlas poštou 543 lidí, v roce 2010 jich bylo 539, v roce 2012 649, v roce 2016 už 1049 a při zatím posledních volbách v roce 2020 zaslalo svůj poštou už 3859 voličů.

V Česku je volba poštou velké politikum. V pátek o ní již druhým dnem diskutují poslanci ve Sněmovně v rámci druhého čtení.

Vládní koalice, která její přijetí prosazuje, její zavedení vysvětluje snahou usnadnit výkon volebního práva Čechům žijícím v zahraničí a narovnat jejich podmínky. Volič se v zahraničí v současnosti musí fyzicky dostavit na zastupitelský úřad, což pro některé může znamenat nutnost podnikat dlouhou cestu.

Podle předlohy by volbu poštou mohli využít Češi žijící v zahraničí, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu. Teoreticky by se to mohlo týkat až půl milionu krajanů, a to těch, kteří za hranicemi dlouhodobě žijí, nebo tam vyjeli kvůli studiu nebo kvůli zaměstnaní na delší dobu. Pro občany žijící v tuzemsku by to neplatilo. Návrh se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Poprvé by Češi v cizině mohli podle předlohy hlasovat dopisem už v příštích řádných volbách do Sněmovny v roce 2025.

Opoziční ANO i SPD proti zavedení volby dopisem dlouhodobě brojí a jednání obstruují. První čtení předlohy i kvůli tomu trvalo zhruba šest dní. Opozice argumentuje hlavně tím, že jde o protiústavní a účelový krok, který prý nezaručuje dodržení ústavní zásady o rovnosti, přímosti a tajnosti hlasování.

„Nemůže být nejmenších pochyb, že předložená podoba korespondenční volby zmrzačí náš volební systém a ohrozí důvěru ve volby,“ řekla na plénu v pátek například šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

Šéf SPD Tomio Okamura zase varoval před kupčením s hlasy a nemožností zajištění tajnosti hlasování. „Je to účelový paskvil, který nemá legitimitu ani legalitu, je zcela protiústavní. Nemůže nikdy zajistit tajnost hlasování, kterou vyžaduje ústava,“ uvedl předseda opozičního hnutí.

Kromě Česka neumožňují zatím v Evropské unii korespondenční volbu pouze Chorvatsko a Malta. Ve Francii se pak dá ze zahraničí namísto dopisu volit přes internet.

V některých zemích se objevily případy, kdy i soudy uznaly, že došlo při poštovním hlasování k podvodům, těm se však nevyhnulo ani Česko při běžném hlasování.