Hlavní obsah
V touze po tom být dětem co nejdokonalejší matkou ženy často usilují o nemožné. Foto: Profimedia.cz

Zastávat roli obou rodičů neprospívá samoživitelkám ani jejich dětem

Pozice matky samoživitelky není jednoduchá. Často se z ní rázem stane osoba, která zůstane na všechno sama. Musí platit nájem, pokrýt náklady na výchovu dětí a do toho se o ně ještě dostatečně starat. K tomu musí mnohdy vymáhat alimenty a spoléhat na to, že obdrží nějakou podporu od státu.

V touze po tom být dětem co nejdokonalejší matkou ženy často usilují o nemožné. Foto: Profimedia.cz
Zastávat roli obou rodičů neprospívá samoživitelkám ani jejich dětem

V této situaci si ženy kladou vůči sobě vysoká očekávání. Chtějí všechno zvládnout a zároveň na sobě nedat znát, že je to velmi náročné. Mají strach požádat o pomoc své blízké a snaží se zastávat roli matky i otce, což je samozřejmě špatně. Neprospívají tak ani sobě, ani dětem.

Místo suplování obou rolí je mnohem lepší najít v okolí nějaký dobrý mužský vzor, který může dětem chybějícího otce částečně nahradit.

„Může jít o strýčka, trenéra či skautského vedoucího. Důležité je, aby mělo dítě možnost získat reálnou zkušenost s pozitivní reakcí ze strany muže na ně samotné,“ vysvětluje psycholožka a garantka Projektu sebedůvěry Dove Šárka Kučerová.

Chybějící vzory mohou samozřejmě suplovat také prarodiče. „Jak důležití jsou, dokládá samozřejmost, s níž si zejména malé děti dokážou za babičku a dědečka adoptovat i lidi mimo okruh rodiny, pokud jim ti vlastní chybějí,“ vysvětluje Katka Novotná z Akademie rodičovství.

Přetížení vede jen k nervozitě a frustraci

V touze po tom být dětem co nejdokonalejší matkou, ženy často usilují o nemožné. Ze všech sil se snaží zvládnout úplně vše, a to na úkor svých vlastních potřeb. Samozřejmě jim po čase přestane stačit energie, aby vše v pohodě zvládaly, a často je pak přepadají pocity smutku i vyčerpání. Mnohé z nich ale před dětmi tyto pocity skrývají.

„To je velmi nebezpečné pro ženu i její dítě. Matka by měla s dítětem o svých emocích mluvit především otevřeně. Syn či dcera se potřebují učit, že je v pořádku mít nějaké potřeby a adekvátně na ně reagovat. Stejně tak se musí naučit pracovat s emocemi,“ upozorňuje Kučerová.

Matka by proto měla dítěti vysvětlit, proč je smutná, pláče nebo na co má vztek. Může se mu bez problému svěřit, že je toho na ni v poslední době hodně. Ale zároveň by neměla vinu házet na dítě a jasně mu říct, že za to nemůže. Pokud potomek vidí u své matky pouze negativní emoce a netuší, proč se to děje, tak si podle psycholožky automaticky myslí, že je to jeho vina.

Sociální stigma 

Samoživitelky mají často pocit, že jsou společností vnímány „jinak“ a trpí pocitem viny, že si za své potíže mohou samy. Často jim přesně toto vštěpovali do hlavy jejich předchozí partneři či někdo v jejich okolí. Proto mnohé z nich trpí vnitřní nejistotou, nízkým sebevědomím a velmi těžce navazují i nové vztahy.

„Matka samoživitelka by měla hlavně najít jakýkoliv způsob, jak si může sama dobíjet baterky. Přiznat si, že její role není lehká a dokázat se za to ocenit, dodat si uznání. Často poslouchá, co by měla dělat jinak a v čem je nedokonalá. Místo toho by si měla přiznat, že odvádí opravdu dobrou práci a dělá to nejlepší, co v dané situaci udělat může,“ dodává Kučerová.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků