Hlavní obsah
Rodiče by měli dohlédnout na to, aby děti snídaly, stejně tak na to, aby si do školy nosily vhodné svačiny. Pokud chtějí, aby je skutečně jedly, měli by se spolu domluvit na potravinách, které jim chutnají a jsou i zdravé. Foto: Profimedia.cz

Šest nejčastějších chyb v dětském stravování

Víc než pětina našich školáků ve věku 11 až 15 let má nadváhu nebo je rovnou obézních. Není to dané jen sedavým způsobem života, ale i problematickým jídelníčkem. Nutriční terapeutka Věra Boháčová je jedním z odborníků, kteří se snaží dětem ze základních a středních škol říct něco víc o rozumném stravování, případně s nimi probírá i různé módní diety a jejich důsledky.

Rodiče by měli dohlédnout na to, aby děti snídaly, stejně tak na to, aby si do školy nosily vhodné svačiny. Pokud chtějí, aby je skutečně jedly, měli by se spolu domluvit na potravinách, které jim chutnají a jsou i zdravé. Foto: Profimedia.cz
Šest nejčastějších chyb v dětském stravování

S přednáškami, které se snaží podat hravou formu, začínají odborníci u dětí ze 4. nebo 5. třídy. To má svůj důvod. V tomto věku obvykle přestávají navštěvovat školní družinu a často začínají chodit do školy i ze školy samy.

Od rodičů dostanou kapesné a zkoušejí se stravovat víc podle vlastních představ. Ne vždy jsou to představy racionální. Jaké nejčastější chyby dělají?

1. Nesnídají a někdy ani nesvačí

Pravidelně nesnídá 30 až 50 % školáků. Navíc to nevnímají jako problém. Netuší, jaké potíže si mohou způsobit, pokud se ráno a během dopoledne pořádně nenajedí a nenapijí.

Hůř se pak totiž soustřeďují, snáz se unaví, bývají neklidnější a víc i zlobí. Jinými slovy mohou mít ve škole kvůli tomu horší výsledky, a tedy i prospěch.

Rodiče by proto měli dohlédnout na to, aby snídaly, stejně jako na to, aby si do školy nosily vhodné svačiny. Pokud chtějí, aby je skutečně jedly, měli by se spolu domluvit na potravinách, které jim chutnají a jsou i zdravé.

„Někdy pomůžou drobnosti toho typu, že jim rodiče jablko nebo papriku nakrájejí, protože děti mají rády křupavé a šťavnaté potraviny, ovšem jejich okousávání je zdržuje,“ říká terapeutka.

2. Neznají kalorické bomby

Když Věra Boháčová přijde do třídy, často vidí na lavici nebo pod ní sáček s chipsy a láhev se slazeným nápojem. Litrovou, ale často i dvoulitrovou. Děti pak překvapí, když se dozvědí, kolik problematického tuku obsahuje běžný 150gramový sáček chipsů.

„Kdybyste ho převedl na máslo, což je jedna z energeticky nejvydatnějších potravin, mohl byste s ním bez problémů namazat čtyři velké krajíce chleba,“ vysvětluje mi nutriční terapeutka.

„A hodně slazené limonády obsahují energii, která se u litrové láhve rovná energii 43 kostek cukru, a u PET lahve s obsahem dva a čtvrt litru až 65 kostek cukru. Jsou jednou z hlavních příčin, proč děti při sedavém způsobu života nabírají na váze.“

Děti překvapí, když se dozvědí, kolik problematického tuku obsahuje běžný 150gramový sáček chipsů.

Foto: Profimedia.cz

Nejde však jen o vysoký obsah energie. Další problém potravin typu chipsů, tatranek, oříšků nebo příliš sladkých limonád spočívá v tom, že dítě zasytí, ale nedodají mu látky, které potřebuje ke svému zdravému vývoji. Tedy dostatek bílkovin a vhodných tuků, které navíc budou ve správném poměru se sacharidy.

Obvykle v nich chybí také potřebné vitaminy, minerální látky, stopové prvky, případně další mikronutrienty.

Popsat, jak by správně měly vypadat snídaně, svačiny a obědy, to nedokáže jeden článek. Když si ale kliknete na web vyzivadeti.cz, najdete tam spoustu výmluvných příkladů. Těch správných i těch špatných.

3. Místo ve školní jídelně jedí ve fastfoodu

Když si děti mohou vybrat mezi obědem ve školní jídelně a jídlem ze supermarketu nebo z rychlého občerstvení, velmi často zvítězí druhá možnost. Potraviny a jídla, která si tam kupují, jsou totiž chuťově výrazná, tedy často smažená, tučná nebo sladká.

Lákavou chuť podtrhují sůl, cukr, koření, majonéza a další podobné ingredience. Pro tělo ale představují velmi mizerné palivo.

„Školní jídelny naopak musí respektovat předepsané limity tuku, cukru, dbají na limity obsahu soli nebo ostrého koření, ale řeší i řadu dalších výživových norem,“ upozorňuje Věra Boháčová.

„Jídlo, které připraví, pak může být chuťově méně výrazné, je však neporovnatelně lepší z hlediska správné výživy. Obsahuje potřebné živiny, tedy bílkoviny, tuky, sacharidy, stejně jako další důležité látky. Připadá mi podstatné to dětem říct a vysvětlit. Jejich organismus se vyvíjí a roste. Proto je pro něj kvalitní strava zásadní.“

4. Salát jako hlavní jídlo

Hodně dětí, zejména dívek, si myslí, že daleko lepší než oběd ve školní jídelně je dát si zeleninový salát. Podle jejich představ zdravý.

Salát určitě není špatný, ale sám o sobě nestačí. Je potřeba, aby k němu nebo v něm měly i kus ryby anebo libového masa, případně nějaké opravdu kvalitní šunky nebo tvrdého sýra. Ochutit ho můžou třeba olivovým či řepkovým olejem a octem, ale i trochou majonézy.

K salátu by si měly vzít pečivo nebo chleba, přidat hrstičku těstovin, rýže či jiných obilovin, aby jídlo obsahovalo vedle bílkovin i tuky a sacharidy.

„Které z dětí to ale udělá, a to i těch starších?“ ptá se odbornice. „Obávám se, že žádné.“ Není to jediná zkreslená představa o zdravé výživě mezi dětmi a dospívajícími.

5. Vyčerpaní sportovci

Nedávno narazila terapeutka na případ dívky, která sportovala, ale její problém spočíval v tom, že se cítila neustále unavená a někdy až vyčerpaná. Přitom byla zdravá a pít se snažila dostatečně. Její potíže měly naštěstí jednoduché řešení.

Prakticky úplně vyloučila z jídelníčku bílé pečivo a sacharidové přílohy, protože je považovala za škodlivé. Jakmile je začala bez výčitek jíst, její problémy zmizely.

Přemíru pečiva a příloh je důležité regulovat například u lidí s nadváhou. Pro sportovce, zejména ve vývinu, je naopak důležité, aby tyto potraviny měly v jejich jídelníčku své místo, protože jsou důležitým zdrojem energie, kterou potřebují.

Podle nutriční terapeutky není sama. Také řada trenérů dětem přísně zakazuje bílé pečivo a některé další potraviny. Dokonce jim kontrolují batohy.

Na druhou stranu je i dost osvícených trenérů, kteří vědí, že úspěšný sportovec musí být správně a dostatečně živený. A to tím spíš, pokud se jedná o děti a dospívající.

Přemíru pečiva a příloh je důležité regulovat například u lidí s nadváhou a obézních, zvlášť když žijí sedavým způsobem života. Pro sportovce, zejména ve vývinu, je naopak důležité, aby tyto potraviny měly v jejich jídelníčku své místo, protože jsou důležitým zdrojem energie, kterou potřebují.

„Nesprávně sestavený jídelníček často vede u malého sportovce k rychlejší únavě, snáz se může zranit a podává horší výkony, než by mohl podávat,“ vysvětluje Věra Boháčová. „Také se lehce může stát, že ho sportování přestane bavit, a to samozřejmě nechceme.“

U sportujících dětí je podle ní potřeba řešit jejich výživu velmi důsledně. Není to jen o zdrojích sacharidů, je to i o dostatečném množství bílkovin, o pestrosti stravy, její pravidelnosti, pitném režimu a dalších věcech. Jídelníček musí podpořit jak samotné sportování, tak jejich správný růst, vývoj i zdraví.

Naštěstí v řadě sportovních center a klubů už spolupracují s nutričními terapeuty. A sportující děti se podle terapeutky o výživu často samy zajímají. Bývají také přístupné rozumným radám.

6. Zkreslené představy o správné výživě

O vegetariánství a dalších věcech kolem výživy si děti i mladí lidé nacházejí většinu informací na internetu. Jejich kvalita však bývá různá.

Je nepochybně pravdou, že umírněné vegetariánství může být u dospělých dobrou prevencí proti kardiovaskulárním chorobám, cukrovce, vysokému cholesterolu a dalším civilizačním chorobám. U dětí je to ale jinak.

Nároky jejich organismu, který se vyvíjí a roste, jsou v určitých ohledech jiné než nároky organismu dospělého člověka. Dětem proto nemusí chybět jenom vitamin B12, železo a kvalitní bílkoviny z masa, nýbrž i další látky, což dokáže vyvolat řadu zdravotních problémů. Třeba chudokrevnost, řídnutí a vypadávání vlasů atd.

Děti tedy nepotřebují omezení, ale spíš pestrou, kvalitní stravu. Na zmíněná rizika je ale málokterý internetový zdroj upozorní.

„Proto se jim snažím nabídnout informace i z jiného pohledu, který se vedle předností různých výživových směrů snaží zároveň vidět jejich slabiny,“ říká Věra Boháčová.

Zkreslené představy mívají také o takzvané detoxikaci organismu, o prospěšnosti půstů, o bezlepkové dietě bez prokázané nesnášenlivosti lepku, kterou člověk drží jen takzvaně „preventivně”, aby se lépe cítil a tak dál.

I tady bývají problémem diskutabilní informace, které si děti, ale i jejich rodiče najdou na internetu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků