Írán popravil švédského občana

Iránská média podle webu Iran International identifikovala popraveného muže jako Kuroše Kejváního. Oběšen byl ve středu ráno poté, co iránský nejvyšší soud potvrdil jeho rozsudek smrti. Byl obviněn z předávání „snímků a informací o citlivých místech“ důstojníkům izraelské zpravodajské služby Mossad.

Kejváního zatkli v Savojbolaghu v íránské provincii Alborz loni v červnu, čtvrtý den tehdejší dvanáctidenní války Íránu s Izraelem a USA. Íránské úřady nezveřejnily žádné nezávislé důkazy podporující obvinění.

Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová ve svém prohlášení uvedla, že v Íránu byl popraven švédský občan, aniž by ho jmenovala. Potvrdila však, že dotyčná osoba byla zatčena v červnu.

„Trest smrti je nelidský, krutý a nezvratný. Švédsko spolu se zbytkem EU odsuzuje jeho uplatňování za jakýchkoli okolností,“ prohlásila. „Soudní řízení vedoucí k popravě nesplňovalo standardy řádného procesu,“ doplnila.

Kejváního zadržela zpravodajská služba íránských revolučních gard. Její příslušníci tvrdí, že u něj našli peníze, auto a „pokročilé sledovací a komunikační zařízení“.

Polooficiální íránská agentura Tasním podle webu uvedla, že Mossad ho rekrutoval prostřednictvím online kontaktů a před návratem do Íránu absolvoval výcvik v zahraničí. Toto tvrzení však není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Více než 90milionový Írán je co do počtu poprav druhý na světě, hned za Čínou. Podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) bylo loni v Íránu popraveno nejméně 1500 lidí, což je nejvyšší roční bilance za posledních 35 let. Více než 700 popravených bylo odsouzeno za drogové delikty, dodala organizace sídlící v Norsku.

Počet poprav podle IHR vzrostl od protestního hnutí reagujícího na smrt mladé Íránky Mahsy Amíníové, která zemřela v roce 2022 poté, co byla zatčena za porušení pravidel nošení hidžábu. Zatímco v tomtéž roce bylo poprav více než 500, další rok jich bylo už 800 a předloni 975. Dělo se tak v souvislosti s protesty proti nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu v letech 2022 až 2023 a proti dvanáctidenní válce s Izraelem loni v červnu.