Proč sehrává v sebevědomí dívky důležitou roli její vztah s otcem

Někteří lidé mají tendenci zlehčovat roli otců v životě dívek, což je samozřejmě špatně. Otec je prvním mužem v životě dívky, a je tedy i tím, kdo nastavuje standard ve výběru partnera a vztahu k dalším mužům v její budoucnosti.

Jeho slova, chování, ale i čas, který své dceři věnuje, jsou všechno věci, které dívce dávají příležitost se něco dozvědět o sobě samé, světě kolem a také potencionálních životních partnerech a obecně všech vztazích.

„Pokud je otec pozorný, empatický a spolehlivý, tak je vysoce pravděpodobné, že to samé bude dcera vyžadovat i od ostatních mužů. Naopak, pokud se otec chová neuctivě a agresivně, může dcera trpět pocity méněcennosti, dokonce může považovat takové projevy partnera za normální,” upozorňuje psycholožka Mária Tóthová Šimčáková.

Čím silnější a pevnější je vztah mezi dcerou a otcem, tím více se to odráží i na sebeúctě dívky a také na ostatních aspektech jejího života.

Ze zkušeností odborníků na poruchy příjmů potravy je otec i tím, kdo ji před tímto problémem dokáže ochránit, anebo naopak ten, kdo ji do těchto problémů dovede. Stačí jedna hloupá poznámka k postavě dívky či zneuznání v jiných věcech a může vzniknout skutečně velký problém.

„Pokud máte obavy o hmotnost svého dítěte, nekritizujte jej a ani ho neomezujte v jídle. Zkuste mu nabídnout možnost volby, zda chce být v budoucnu zdravé, mít v životě více možností. Celou rodinu pak zapojte do pohybových aktivit. Svému dítěti tak předáte mnohem víc než neustálým kritizováním,” doporučuje pro Daily Mail profesor Brian Wansink.

Někdy je tedy lepší o hmotnosti před dítětem vůbec nemluvit. A to jak o hmotnosti dítěte, tak i své vlastní. Nekategorizujte jídlo jako dobré a špatné. Vyhněte se potravinové policii. Stres z této informace totiž může nadělat víc škody než užitku.

Podle psychologů, když uvěříte tomu, že jste tlustí, pak vám to z hlavy hned tak někdo nevyžene a je větší pravděpodobnost, že se skutečně stanete obézními.

Nespokojenost s tělem je pak také nejsilnějším rizikovým faktorem pro rozvoj poruchy příjmu potravy.

„Tátové by si měli uvědomit, že hodnota dívky není v tom, zda je štíhlá, silná či hezká. Mnohem důležitější je, kým skutečně je. To je mnohem víc než její tělo,” upozorňuje koučka Cherie Morrisová.

Úkolem otce by tak mělo být naučit svou dceru kritickému myšlení, aby dokázala vzdorovat tlaku sociálních médií a celkově společnosti, která je stále velmi zaměřena na povrchnost a vzhled.

Nejlépe toho dosáhne tak, že dceři věnuje svůj čas, bude se zajímat o její život, o úspěchy i neúspěchy, dokáže ocenit její mysl, podpoří ji v jejích zájmech, rozhodnutích a naučí ji naslouchat, ale i ozvat se v okamžicích, kdy je to je zapotřebí.

„Otcové by také měli vědět, že svým dcerám dokážou předat více pomocí činů než slovy. Proto by i jejich činy měly mít větší váhu než samotná slova,” dodává Morrisová.

„Nikdy není příliš brzy, nebo pozdě na to, abyste využili své moci a potenciálu pro blaho své dcery. Zapojte svou dceru do života a podporujte ji pro to, kým je. Když jako otec dokážete svou dceru pochválit, vyzdvihnout její přednosti, pravděpodobně z děvčete vyroste silná a sebevědomá žena,” uzavírá koučka.