Hlavní obsah
Až čtvrtina dnešních žen očekává, že zvládnou v nejlepším případě porodit a vychovat jenom jedno dítě. Foto: Profimedia.cz

Proč se ženám rodí stále méně dětí

Argumenty, proč se někdo rozhodne nemít děti, mohou být různé: Nechci přijít o svobodu a možnost dělat si, co chci. Nemáme dost peněz. S partnerem jsme spokojení sami dva. Byli bychom špatní rodiče. Nechci zatěžovat klima, které je už teď ve špatném stavu.

Až čtvrtina dnešních žen očekává, že zvládnou v nejlepším případě porodit a vychovat jenom jedno dítě. Foto: Profimedia.cz
Proč se ženám rodí stále méně dětí

Některé se s dobou nemění, jiné naopak ano. Třeba ten naposled zmiňovaný. Jedním z lidí, kteří prý při uvažování o potomcích myslí na naši planetu, je britský princ Harry. Má sice několikaměsíčního syna, ale v rozhovoru pro zářijové číslo časopisu Vogue se nechal slyšet, že si s manželkou Meghan hodlají pořídit už jen jedno dítě.

Jane Goodallové, slavné bioložce, která s ním rozhovor vedla, se svěřil, že chce mít maximálně dvě děti právě kvůli žalostnému stavu naší planety. Čím méně potomků budou s Meghan mít, tím menší uhlíkovou stopu zanechají.

Odborníci mají pro něco podobného termín ekologická úzkost nebo environmentální žal. Trápí lidi, kteří se obávají, že se naše planeta řítí do záhuby.

Lékaři se stále častěji setkávají s jedinci, kteří kvůli tomuto strachu nechtějí do tohoto světa přivést ani děti. Zvlášť když se všichni upečeme v důsledku klimatických změn a stoupajících teplot. Jako hlavní příčinu těchto negativních jevů vidí totiž právě přelidnění.

Počet dětí klesá v polovině zemí světa

Loňský výzkum v odborném časopise Lancet ukázal, že počet dětí, které se ženám rodí, klesá asi v polovině zemí světa. Studie sledovala populační trendy ve všech zemích planety, a to od roku 1950 do roku 2017.

V padesátých letech se jedné ženě rodilo průměrně 4,7 dítěte. Teď je to 2,4. Toto číslo snižují především vyspělé státy. Zatímco třeba v Nigeru má jedna žena průměrně sedm dětí, na Kypru jen jedno. Západní společnost pozvolna vymírá.

To se týká i ČR. Teď se tu plodnost pohybuje okolo 1,7 dítěte na jednu ženu. To je špatná zpráva. Když totiž plodnost v populaci klesne pod 2,1 dítěte, začne se počet lidí snižovat. Do podobné situace se dostala většina ekonomicky rozvinutých zemí.

Kromě velké části Evropy jsou to i USA, Jižní Korea nebo Austrálie. Snižující se počet lidí zatím není znát. Do čísel se promítá migrace a to, že starší lidé žijí déle. Změny se však podle statistiků projeví už brzy.

Řada zemí začala motivovat své občany, aby se víc množili. Maďarský premiér Viktor Orbán má program na posílení plodnosti. O to samé se pokoušejí severské země. I čeští politici se snaží zlepšit čísla porodnosti například tím, že zvyšují rodičovský příspěvek a nabízejí další benefity.

Jakmile si člověk zvykne na luxus života ve dvojici bez dětí, a tedy bez starostí, které přináší trvalá péče o dítě, těžce se smiřuje s menším pohodlím

Už teď mají Češi asi vůbec nejdelší rodičovskou dovolenou z celé Evropské unie a jedny z nejvyšších státních příspěvků. Přesto se u nás nerodí víc dětí. Podle průzkumu European Values Study očekává čtvrtina žen, že zvládnou v nejlepším případě porodit a vychovat jenom jedno dítě. A pětině lidí ve věku 18 až 29 let připadá jedno dítě jako ideální počet.

Důvodem tohoto jevu nejsou peníze. Evropa se má dobře, přesto počet žen bez dětí nebo s jedním potomkem stále roste.

Podle sociologů je příčinou tohoto jevu hlavně změna hodnot

Lidé, jak jsem naznačila v úvodu, chtějí víc cestovat, déle studovat a intenzivněji budovat kariéru. Založení rodiny znamená omezení a pokles životní úrovně, na kterou jsou zvyklí. Jakmile si člověk zvykne na luxus života ve dvojici bez dětí, a tedy bez starostí, které přináší trvalá péče o dítě, těžce se smiřuje s menším pohodlím.

U nás začal být tento postoj „moderní“ s pádem komunismu po roce '89. A čím dál častěji toho využívají i obchodníci. Například ve Spojených státech se začínají objevovat obchody nebo restaurace s nápisem „childfree“. Máte v nich jistotu, že vás nebude rušit dětský křik a pláč.

Za dobrovolnou bezdětností může stát i nedostatek mateřských instinktů, absence vhodného partnera, nedostatek financí, neochota obětovat se pro výchovu dětí, strach z porodu a mateřství nebo promeškání vhodné chvíle pro početí.

A stále častěji se objevuje i zmíněná ekologická úzkost, tedy nechuť přivést dítě do tohoto šíleného světa, obava z budoucnosti a z toho, jaký bude osud planety. To mi připadá zvláštní, protože rozmnožovací pud patří mezi ty nejzákladnější lidské pudy. Nebylo by tedy přirozenější reakcí, kdyby lidé zareagovali na možné ohrožení tím, že se budou naopak množit co nejvíc?

Zplodí tak a vychovají co nejvíc budoucích einsteinů, hawkingů či curieových. Objevy těchto osobností pak lidem pomůžou v tom, aby se co nejlépe přizpůsobili změnám, které přináší současný život na Zemi.

Ale také je možné, že jsme se skutečně ocitli za zenitem, naše civilizace upadá a rozhodnutí nemít děti je jen jedním z projevů této dekadence, která skončí jakousi nechtěnou kolektivní sebevraždou.

Stejně tak je ale možné, že lidé, kteří odmítají mít děti, aby nezvyšovali uhlíkovou stopu, představují jenom malou skupinku jednotlivců, kterou často slyšíme a vidíme, protože jí média dopřávají dost prostoru.

Čas ukáže

Teprve čas zřejmě ukáže, jestli jde o nějaký hlubší trend nebo jen povrchní módu, která lidem dává šanci, aby svou nechuť nebo strach z početí dítěte elegantně zamaskovali ušlechtilými důvody.

Zatím se ale zdá, že lidem, kteří trpí environmentálním žalem, nedochází jedna zásadní věc. I kdyby svým rozhodnutím nemít děti nějak podstatně ovlivnili stav klimatu, zachovají sice planetu naživu, ale je otázka, kdo na ní bude žít, pokud se všichni ostatní začnou chovat stejně jako oni.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků