Hlavní obsah
Bridgitte Nielsenová se svou prvorozenou dcerou Foto: Profimedia.cz

Místo babičkou prvorodičkou aneb Když ženy překračují biologické limity mateřství

Mít první dítě v padesáti ještě před lety bylo něco nemyslitelného. Dnes je všemu jinak, a to zejména díky slavným matkám, které si začaly pořizovat svá první dítka ve věku, kdy už mohly být babičkami, a mnoho žen je začalo následovat. Jenže i mateřství má své biologické hranice a ženy by měly pohlížet i na další aspekty pořizování si dětí ve vyšším věku.

Bridgitte Nielsenová se svou prvorozenou dcerou Foto: Profimedia.cz
Místo babičkou prvorodičkou aneb Když ženy překračují biologické limity mateřství

Zpěvačka Janet Jacksonová si pořídila své první dítě v padesáti a herečka Bridgitte Nielsen své čtvrté dítě dokonce v 56 letech, a nebyly jediné, které se staly matkami v tak vysokém věku. Dalo by se říci, že svět reprodukční medicíny nezná hranic. Jenže tento stav se nezamlouvá ani samotným lékařům. Přestože v Česku ženy mohou podstoupit umělé oplodnění nejpozději ve 49 letech, podle lékařů je biologický limit mateřství mezi 45 a 46 lety. A rozhodně nejde jen o zdravotní rizika matky a dítěte, ale sami upozorňují i na sociální a další aspekty.

Ačkoli je ideální věk pro první těhotenství mezi 20 až 25 lety, průměrný věk prvorodiček se v České republice přehoupl přes hranici 30 let. Roste ale i věk u žen, jež nedokážou přirozeně otěhotnět a musí vyhledat odborníky na umělé oplodnění. „Trend dnešní doby udává těhotenství jasný směr – ženy dávají často přednost kariérnímu růstu a finančnímu zajištění. Zatímco před dvaceti lety byla prvorodička starší 25 let výjimkou, dnes se běžně ve své praxi setkávám se ženami i o deset až patnáct let staršími,“ upozorňuje sexuolog a gynekolog Pavel Turčan.

Což potvrzuje i ředitel kliniky Reprofit Jonáš Vokřál: „Společenský trend je rodičovství odkládat a dětí se rodí málo. Později rodí nejen ženy, které mají problém s početím a podstupují umělé oplodnění, ale i ty, které otěhotní přirozeně.”

Ačkoliv dnes mnohé čtyřicítky překypují zdravím i energií, jejich organismus už nikdy nebude v tak dobré kondici jako ve dvaceti. Přesto by někteří lékaři zvedli věk, u kterého dnes umělé oplodnění proplácí zdravotní pojišťovna. Dříve pojišťovny hradily IVF ženám do 40 let. Nyní jen do věku 39 let. Odborníci proto usilují, aby se hranice posunula zpět na 40 let, nicméně by rozhodně ponechali věkovou hranici 49 let, dokdy je možné podstoupit umělé oplodnění. Lékaři argumentují zejména tím, že se prodlužuje délka i kvalita života a ženy se běžně dožívají 80 let. Ve čtyřiceti letech tudíž nejsou žádnými babičkami, jak tomu bylo ještě u jejich babiček.

Janet Jackson a její prvorozený syn Eissa Al Mana

„Nemůžeme ignorovat společenský trend, lidé chtějí děti v pozdějším věku. Nastavit hranici na 40 let věku ženy, tak lze považovat za správné. Nicméně dále bych už tuto věkovou hranici pro umělé oplodnění proplácené ze zdravotního pojištění nezvyšoval. U žen starších 40 let už vidíme znatelný pokles úspěšnosti umělého oplodnění,” dodává gynekolog Štěpán Machač.

Plodnost s věkem jednoduše prudce klesá

Ve čtyřiceti se pohybuje úspěšnost přirozeného oplodnění jen kolem pěti procent nebo spíš mírně pod nimi a dál se snižuje. Ve 45 letech je na úrovni jednoho procenta. Přitom průměrný věk matek, které přicházejí třeba na brněnskou kliniku reprodukční medicíny Repromeda, se pohybuje kolem 39 let. S věkem se snižuje i úspěšnost umělého oplodnění. Podle zahraničních studií je jedna léčba asistované reprodukce úspěšná pouze u 10 % žen starších 42 let. Proto i potomci starších matek nad 45 let mají často dost společného. Narodili se z darovaných vajíček, leckdy z darovaných spermií a u žen nad šedesát let se muselo jednat o nelegální umělé oplodnění.

Ženy trochu hřeší na to, že si dnešní reprodukční medicína umí s řadou věcí poradit. Ale ani ona není všemocná. Některé ženy navíc podléhají iluzi, že když se to vydařilo slavným ženám, podaří se to i jim. Jenže realita bývá jiná. I slavným se to často podaří až po darování vajíčka od nějaké mladší ženy.

Rizika starších rodiček

S rostoucím věkem u ženy klesá jak množství vajíček, tak jejich kvalita. Ve 32 letech má žena až 25 % vajíček geneticky nekvalitních, ve 40 letech už hovoříme minimálně o polovině.

Kromě problémů s početím u starších žen hrozí častěji samovolný potrat, více než třetina těhotných pak bojuje s těhotenskou cukrovkou či vysokým tlakem. Častěji také hrozí, že se miminko narodí předčasně či s nižší porodní váhou. Přirozené porody se prodlužují a mnohem častěji proto dochází k císařským řezům.

Ačkoliv mnoho starších matek přivede na svět zcela zdravé dítě, je třeba myslet i na zvýšené riziko vrozených vad a vícečetného těhotenství. Přímo úměrná vyššímu věku prvorodičky je také doba, za kterou se její tělo po porodu zase zregeneruje.

Psycholožka Alice Vondrová ale také upozorňuje na další negativní aspekty mateřství v pozdním věku. „S nedostatkem spánku, který maminky provází zcela jistě prvních několik měsíců po porodu, se určitě lépe vyrovná mladší matka než starší. Může být také více úzkostlivá, majetnická a náročná např. na dosažené úspěchy.”

Psycholožka také připomíná, že starší rodič už chce mít častěji svůj klid a nemusí mít tolik trpělivost např. s pubertou svého potomka. Pokud se jí tedy dožije. Boj s časem například prohrála Španělka Maria del Carmen Bousadaová. Zemřela v 69 letech na rakovinu prsu. Vypukla u ní pravděpodobně po podávání velkých dávek hormonů během IVF. Její vysnění synové se stali sirotky ve dvou a půl letech.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků