Článek
Proč se v jižní Evropě rodí víc chlapečků než na severu, a proč je tomu v Severní Americe naopak? Maltští vědci, kteří si toho všimli před deseti lety, si pro svůj výzkum Evropu rozdělili na několik pásem. To první zahrnovalo samozřejmě Maltu, Itálii a Španělsko, tedy zeměpisnou šířku mezi 35 a 40 stupni, jako zástupce druhého pásma – mezi 40 a 55 stupni severní šířky – zvolili Rakousko, Francii, Polsko a Británii a nejsevernější oblast představovala Skandinávie severně od 50. stupně, tedy Dánsko, Island a Švédsko.
Americká výjimka
Severní Ameriku rozdělili obdobně – první pásmo do 30o zastupovalo Mexiko, druhé Spojené státy v rozmezí 30o až 50o a třetí nad 50o Kanada. Ze statistik Světové zdravotnické organizace použili data za posledních 50 let a porovnávali výsledky.
Jih Evropy se ukázal být pro chlapečky mnohem „úrodnější“ než střed a sever. Ve Skandinávii se rodilo 51,2 procenta chlapců, v Polsku už 51,3 a ve Španělsku a Itálii dokonce 51,6 procenta. V Novém světě to ale neplatilo – v Mexiku se rodí chlapců méně než v USA a tam opět méně než v Kanadě. Aby otazníků nebylo málo, poměr chlapců a děvčátek byl v jižních a středních šířkách Evropy vyšší než ve stejných šířkách v Americe: ve Spojených státech nebyla převaha chlapců zdaleka tak výrazná. Na sto holčiček připadá jen 104,8 chlapečka.
Malťané se vzhledem k rozdílným výsledkům pro Evropu a Ameriku ještě neodvážili za příčinu nerovnoměrnosti v pohlaví novorozenců označit klimatický vliv.
V tropech jedou holčičky
Stejnou otázku si o šest let později položila americká pediatrička Kirsten Navarová. Vyšla z toho, že světový poměr nově narozených chlapců a děvčátek sice činí 51,5 ku 49,5 procenta čili na 106 chlapců připadá rovná stovka dívek, ale rozhodla se prozkoumat, proč je tento poměr na jihu nižší, proč se v tropech rodí holčiček skoro polovina.
„Na světě je dokonce země, kde se dívek rodí více než chlapců – je to Středoafrická republika,“ připomněla v úvodu zprávy v časopise Biology Letters Britské královské společnosti. Zkoumala deset let populační trendy 202 zemí jak z hlediska vlivu teplého klimatu, tak delších dní, sociálněetnických a ekonomických faktorů i možné evoluční výhody rodit holčičky a chlapečky vyrovnaněji.
Děvčátka jsou odolnější
Podle dostupných údajů vypočítala, že v rovníkových a subtropických zemích je poměr chlapců a děvčátek proti zbytku světa obrácený v neprospěch novorozenců mužského pohlaví – činí 49,9:50,1 procenta, a to navzdory socio-ekonomickým rozdílům v jednotlivých oblastech.
„Výsledky mohou naznačovat, že jde o adaptační strategii tropických populací lidstva,“ shrnula Navarová. Připustila však i to, že může jít o biologické důvody. „Může jí i o vliv zeměpisné šířky na životnost spermií nebo četnost potratů choulostivějších plodů mužského pohlaví.“ Gynekologie už dávno zjistila, že vyvíjející se plody ženského pohlaví jsou odolnější než mužské zárodky. To se projevuje nejen ve vztahu ke klimatu, ale i v extrémně obtížných situacích: je známo, že ve válce se rodí víc děvčátek než chlapců.
Šance na vnoučata
Bill James z londýnské University College k závěrům americké studie připomenul paralelu s ostatními savci. „Šance samců u savců na reprodukční úspěch jsou velice nejisté. Někteří jsou velice úspěšní, ale jiným se nikdy nepodaří dostat se k příležitosti rozmnožovat se. Naprostá většina samic ale porodí mláďata alespoň jednou v životě.“ Z toho jde podle Jamese pro lidi odvodit, že žena v reprodukčním věku a při ideálních podmínkách si může dovolit rodit chlapce, protože má určitou záruku, že jí zaručí vnoučata. Ale v náročnějších podmínkách je jistější porodit holčičku, u níž je větší šance, že i ona bude mít naději na potomky.
