Článek
„Dnešní život je uspěchaný a náročný. Je důležité si k sobě znovu nacházet cestu v každodennosti,“ je přesvědčená psychiatrička Abigail Brennerová.
„V tom nám rodinná tradice velmi pomáhá. Při praktikování tradic vznikají neobyčejné zážitky, které stmelují rodiny a vytvářejí pouta, jež se nepřetrhnou.“
Tohle jsme my
Nemusí jít o propracované a náročné věci. „Rodina je, když v neděli sedíme u stolu a máme společný oběd nebo když si spolu večer čteme...,“ upozorňuje psychoterapeut Michal Mynář.
„Pokud chcete tedy udělat něco pro sebe, své děti, rodinu, vytvořte si takovýto okruh rituálů, jež budou jen vaše, budou společné, dají vám oporu a umožní říct: tohle jsme my.“
Tehdy je daleko snazší, aby se jednotlivci cítili jako součást rodiny. Už jen pozitivní pomyšlení „Já patřím k této rodině!“ je něco, co nás vnitřně posílí a dodá odvahu k životu.
Lilia Khousnoutdinová: Na rituály jsme zapomněli
Přesto podle terapeuta v poslední době rituály a tradice ze společnosti mizí. A dokonce i z takových mikrostruktur, jako je rodina. Je proto na čase s tím něco udělat.
„Vzpomeňte si na své dětství a určitě najdete nějaké rituály, se kterými je pro vás to dětství neodmyslitelně spojeno - návštěvy u babičky, vánoční večeře, nedělní poslouchání rozhlasové pohádky.“
Podle Mynáře v nás právě tyto věci zůstávají zpětně silně zapsané a také nás definují.
Tradice ruku v ruce s rituálem
Pro pořádek si ujasněme, co je vlastně tradice a co rituál. Tradici antropologové vysvětlují jako souhrn ustálených zvyklostí a obyčejů zachovávaných po celé generace.
Rituály jsou pak způsoby chování a prožívání založené na tradičních a osvědčených praktikách, pravidlech, normách a stereotypech.
Všichni známe rituály náboženské či společenské, obecně je ale podle psychologů rituálem např. každé chování člověka, které se nějak opakuje podle daných pravidel. I kdyby to mělo být „jen“ pět minut na ranní kávu před odchodem do práce. Rituály ovšem známe i z chování zvířat.
Ženy, ze kterých se staly strážkyně československých tradic
„Tradice a rituály utvářejí nějakou sociální skupinu a je jedno, jestli je to rodina nebo národ či evropanství. Avšak každá skupina, která se nějakým způsobem definuje a je nějakým způsobem koherentní, potřebuje vždy vlastní tradice,“ doplňuje terapeut Michal Mynář.
Proč jsou potřeba?
„Není pochyb o tom, že vytvořit rodinou tradici přesahuje pouhé trávení společného času,“ upozorňuje psychiatrička Abigail Brennerová.
Může se to zdát zbytečně pracné a náročné, ovšem benefity, které takové rodinné zvyky přinášejí, jsou k nezaplacení:
- Tradice nastavuje a posiluje rodinná pouta tím, že vytvoří solidní strukturu, pocit sounáležitosti a vzájemnosti.
- Rodina učí hodnoty - a od tradice se odráží hodnotový systém rodiny. Ať už je nábožensky založená, hudební, sportovní, či zaměřená na charitu. Tradice jsou proto dobrou příležitostí pro utvrzení toho, co její členy spojuje.
- Rodina nezůstává neměnná, v průběhu času její členové přibývají, ale také nevyhnutelně odcházejí. Tradice a rituály ovšem ze své podstaty zůstávají až na drobné detaily stejné a stávají se tak vlastně jakýmisi svědky změn - členové rodiny si při těchto opakujících se událostech uvědomují, jak se rodina mění, ale zároveň také, že v obecnější rovině přetrvává dál, kontinuita zůstává nepřerušena.
- Zdravá a fungující rodina také pečuje a pomáhá zformovat identitu svých dětí. Tradice a hlavně to, že se odehrávají pravidelně, dodávají (nejen) dětem pocit bezpečí a stálosti a přispívají k emočnímu zdraví.
- Rodina slouží jako model pro všechny mezilidské vztahy, kterými v životě projdeme. Proto způsob, jakým je o nás v dětství postaráno, jak jsme podporováni, ale také, jak nám je umožněno se projevovat, velmi silně předurčuje naši budoucnost.
Jsou Vánoce, takže je nejvyšší čas se zamyslet, jestli je v našich rodinných životech dost společných tradic a zvyků, rituálů, které nám dělají radost a na které se těšíme jako děti.
Osvědčená klasika, ale i tradice jen pro vás
Možná se některé časem vytratily nějak samy, možná jsme byli příliš pohodlní, neměli jsme čas atd. Přesto je můžeme aspoň v nějaké formě do svých životů vrátit.
Nebo vytvořit nové, jež lépe vyhovují našemu změněnému životnímu stylu, případně nové rodině. Jak na to?
- Spoustu svátků, tradic a rituálů nabízí kalendář v průběhu celého roku, inspiraci se meze nekladou. Ale v tomto období máme opravdu širokou nabídku. Od oslavy Mikuláše (na nadílku se těší hlavně děti, ale proč perníkovým Mikulášem a čertem nepřekvapit i babičku a dědu - vida, milá malá tradice je hned na světě) přes návštěvu vánočních trhů, dopis Ježíškovi až po zdobení stromečku...
- Mimochodem, je pěkné, když jednotliví členové rodiny mají právě na Štědrý den „své“ rituální úkoly - ten zdobí stromek, onen zas tradičně aranžuje mísy, protože ho to baví a jde mu to, jiný peče štrúdl, děti mohou být tradičně vyznamenány funkcí předčítačů jmenovek a vzkazů na dárcích pod stromečkem.
- Co dál? Zlaté prasátko, koledy pod stromečkem, odlévání olova, lodičky ze skořápek ořechů, házení střevícem, krájení jablek. Na Boží hod hostina a příjemné lenošení, rodinné návštěvy a procházky na Štěpána, novoroční čočka a společný slavnostní oběd - no vždyť to všichni známe a každý jistě máme v srdci nějakou vlastní milou představu, jak by tyto zvyky měly v našem podání vypadat.
- Jsou ovšem i obyčeje, které jsou během roku unikátní právě jen pro konkrétní rodiny. Oslavy narozenin a jmenin, ale klidně i různé podivnůstky, zvláštnosti, které však dělají náš život právě jen naším životem. Příklady? Vítání nového roku koupelí v zamrzlé řece, někde zas potřebují k oslavě vylézt na kopec, jinde drží různé prázdninové či dovolenkové tradice a rituály. Sportovní rodiny pořádají oslavové turnaje, hravé zase partičky karet či deskových her, muzikální rodinné koncerty.
- I tradiční jídla při určitých příležitostech jsou rituálem, na který se všichni těší - kotel kynutých třešňových knedlíků první prázdninový víkend u babičky, plněné papriky na tátovy narozeniny (ty miluje nejvíc) atd.
Nikdy není pozdě si nějaký ten rituál či tradici vytvořit. Tak s chutí do toho, vložené úsilí se vyplatí.
Co předpovídá pouštění lodiček ze skořápek vlašských ořechů
Rituálem věci vychutnáváme
- „Výzkum ukazuje, že rituály mají mnoho psychologických výhod. Pomohou nám vychutnat si zážitek, dávají nám pocit kontroly nad situací a snižují úzkost,” říká profesor Jamie Gruman.
- Například vědci z Minnesotské univerzity a Harvardu zjistili, že přítomnost nebo absence rituálu ovlivňuje to, jak moc si užijeme čokoládu.
- Požádali část účastníků studie, aby si vzali tabulku čokolády, přelomili ji na půl ještě v alobalu, poté rozbalili jen jednu polovinu a snědli ji. Následně měli udělat to samé se zbylou půlkou. Ve druhé skupině měl každý participant prostě v klidu sníst čokoládu. Pro ty, kdo prováděli rituál s přelamováním čokolády, byla sladkost chutnější a víc si ji užili.
Zimní tipy
Domov a rodina by měly být útočiště a bezpečné území. V době covidové jsme ale doma pohromadě víc, než jsme zvyklí. Psychologové proto doporučují dát domácnosti řád. V povinnostech, ale i radostech.
Pomohou i nové rituály a tradice, pro začátek aspoň na dlouhou zimu. Co by nejlépe sedělo právě vám? Stačí se zamyslet:
- Naaranžovaná vánoční fotka. Skvělá příležitost k rodinným bláznivinám. Během dnů volna se dá zapracovat na improvizovaných kostýmech. Nepůjde jen o pořizování fotek, ale i kreativitu a společné úsilí. Za pár let se budete bavit srovnáváním, jak se který rok fotky povedly (podobně můžete zavést i tradici velkého letního focení o prázdninách).
- Vyberte si tradici z jiné kultury. V buddhistickém a šintoistickém Japonsku Vánoce skutečně nemají tradici. Přesto se jisté fastfoodové společnosti podařilo udělat dobrý reklamní tah a řada japonských rodin si 24. prosince kupuje balíček vánoční večeře tohoto řetězce - a slaví často i se stromečkem. Když to dokázali v Japonsku, můžete se bavit i vy. Norové například kvůli čarodějnicím schovávají košťata a smetáky. Malé děti na Islandu dávají místo Santových punčoch v noci za okno botičky na drobné dárky. A spoustu dalších tipů není problém dohledat třeba na internetu.
- Exotická jídla. Rodiny, které mají v oblibě mezinárodní kuchyni, mohou do svého jídelníčku k určitému datu nebo svátku zařadit něco typického z oblastí, které jsou jim blízké.
- Udělejte si seznam věcí, jež chcete v zimě stihnout. Během svátků společně vymyslete program na zimu (podobně třeba i o letních prázdninách). Děti i dospělí jistě budou mít spoustu nápadů, ne všechno lze stihnout či realizovat, ale už to, že si pořídíte speciální sešit, kam každoročně sepíšete své touhy a přání, může být krásná rodinná tradice. A stejně jako fotografie i sešit časem poslouží jako pomůcka ke společnému vzpomínání.
- Vytvořte si svůj vlastní svátek. Po Vánocích zbývá ještě velký kus zimy, tak proč si v ní nevytvořit jeden speciální den? Může mít i legrační jméno. Děti budou jistě kreativní. Autorka píšící o rodinných rituálech Meg Coxová radí takový den strávit rodinným výletem, hraním deskových her, sledováním starých filmů či pohádek.
- Lednová zimní výzdoba. Po odzdobení stromečku se může zdát byt či dům trochu prázdný. Vyzdobit si třeba chodbu zvířátky z lesa nebo pohádkovými postavami jistě pobaví a rozptýlí hlavně děti.