Hlavní obsah

Tálibán hrozí Islámskému státu, střet je na spadnutí

Tálibán v úterý varoval hnutí Islámský stát Chorásán (IS-K) působící na území Afghánistánu, že pokud bude útočit na jeho hnutí po ustavení islámského režimu, zareaguje na to. Expert na teroristické skupiny v oblasti Abdul Sayed v listu The Washington Post upozornil, že IS-K zřejmě bude v útocích ze sektářských důvodů pokračovat.

Foto: Khwaja Tawfiq Sediqi, ČTK/AP

Tálibové u kábulského lettiště

Článek

„Víme dobře, jak reagovat a zastavit je,” přiblížil v úterý mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid, co se stane, pokud se radikálové z IS pokusí vést válku a páchat zločiny i poté, co se k moci v Afghánistánu dostal islámský režim tálibů.

„Islámský stát nemá v Afghánistánu žádný prostor,“ doplnil další vysoký představitel Tálibánu Abdul Jak Vasik. Současně ale zpochybnil sílu IS: „USA prokazují jeho existenci za pomoci dramatické propagandy.“

Tálibán proti IS-K postupuje tvrdě

Islámský stát Chórasán stál za atentátem na kábulské letiště z minulého čtvrtka, při kterém zahynulo 13 amerických vojáků a více než 170 Afghánců včetně 28 příslušníků Tálibánu. V pondělí také ostřeloval letiště raketami, které americké antirakety sestřelily.

USA zaútočily dronem Reaper v Afghánistánu

Svět

Tálibán k IS-K přistupuje nekompromisně, když došlo ke vzpouře v kábulské věznici, popravil devět jeho příslušníků, uvedl list The Daily Telegraph.

Americké zásahy proti IS-K však Tálibán odmítá. Ukázalo se to v neděli poté, co americký dron v neděli zlikvidoval sebevražedného atentátníka Islámského státu, když raketa zasáhla vozidlo výbušninami. Jejich exploze zabila deset civilistů včetně devítičlenné rodiny s dětmi. To vyvolalo pobouření a Vasik řekl jasně: „USA nemají žádné právo provádět nálety v Afghánistánu. USA budou zodpovědné za svou reakci.”

Tálibán neví, jestli má americké útoky na Islámský stát vítat, nebo odsoudit

Svět

Střet je podle experta nevyhnutelný

Tálibán se však zřejmě konfrontaci s Islámským státem Chorásán nevyhne, upozornil v listu The Washington Post Sayed, který se věnuje radikálním skupinám na univerzitě v Lundu. Podle něj bude IS-K pokračovat v boji proti Tálibánu, který považuje za zrádný a odpadlický.

Když začal jednat Tálibán s USA, IS-K to odsoudil. Po uzavření dohody vyhlásil emír IS-K Šaháb Muhadžír, který se dostal do čela hnutí v květnu 2020, strategii stojící na teroristických útocích ve městech. Měly být namířené proti Tálibánu, afghánské vládě i jejich „americkým pánům“. Jejich terči se staly školy, kam chodily dívky, kábulská porodnice i novináři a Hazárové, což je jediné etnikum v zemi vyznávající šíitský islám.

IS-K vybudoval síť svých příznivců ve městech včetně Kábulu, v níž byli i bojem zocelení veteráni války, kteří se kvůli dlouhému trvání konfliktu přidali k radikálnímu salafismu. V Kábulu se k IS-K přidali i někteří radikálové z nebezpečné sítě Hakkání, která před několika lety podnikala velké útoky na americké jednotky. Nelíbilo se jim spojení Hakkání s Tálibánem a změna strategie, která znamenala odklon od těchto útoků. K IS-K se přidali i bojovníci jiných afghánských skupin, navázaných na Muslimské bratrstvo.

Tálibán se označil za vítěze války, chce dobré vztahy s USA

Svět

Většinou měli velké zkušenosti s bojem ve městech, což ukázaly sebevražedné atentáty v Kábulu i Dželalabádu s desítkami oběti a srpnový útok na věznici v provincii Nangarhár, kterou obléhali dvacet hodin a umožnili utéci zhruba tisícovce vězňů včetně stovek příslušníků IS-K .

Náboženské rozdíly

Obě skupiny ale rozděluje především výklad práva šaría. Islámský stát je salafistický, trvá tedy na doslovnosti textu koránu a hadís a odmítá jejich interpretace.

Naopak Tálibán čerpá z tzv. deobandismu. To bylo hnutí návratu ke kořenům islámu v liberálnější hanífovské škole rozšířené v Turecku, která umožňuje volnější výklad a snaží se vždy najít nejlepší alternativu pro daný případ z hlediska prospěchu společnosti a jednotlivce. Dbá však na taklíd (prameny práva), tedy úplné dodržování pokynů islámských expertů na šaríu. I když deobandismus ovlivnil i saúdský ortodoxní wahhábistický islám, protože jeho vyznavače v Pákistánu od 80. let podporovala Saúdská Arábie, rozdíly zůstaly.

Islámský stát Chórasán vznikl v roce 2015 v době, kdy byl v Sýrii a Iráku na vrcholu kmenový Islámský stát. Přidali se k němu někteří bývalí členové al-Káidy, která je také salafistická, a odpadlíci od Tálibánu v Afghánistánu i Pákistánu, kteří prosazovali ještě přísnější výklad šaríi a koránu.
Skupina čelila v letech 2016 až 2020 tvrdým útokům ze strany Američanů, afghánské armády, ale i tálibů. Právě pozice IS-K patřily k hlavním cílům zesílené bombardovací ofenzívy USA po nástupu Donalda Trumpa. Na zemi ji v provinciích Kunar a Nangarhár vytlačovali afghánští vojáci i tálibové, i když ti mnohdy zase spolupracovali s příslušníky IS-K při útocích na Američany a vládní síly. Všichni opakovaně slavili zničení IS-K, ten se ale po roce 2020 restrukturalizoval a zaměřil se na atentáty ve městech.

Abdul Sayed v listu The Washington Post varuje, že ve chvíli, kdy se Tálibán bude přeměňovat ze vzbouřeneckého hnutí na vládnoucí sílu, část nespokojených se může přidat k IS-K. Zásahy proti Islámskému státu by mohly Tálibán dále diskreditovat. Pro Tálibán bude těžké zasáhnout proti soupeřícímu hnutí kvůli námitkám radikálů a obavám, že by ztratil část svých bojovníků, v jejichž očích by se Tálibán zřekl cesty džihádu mečem.

Tálibán po odchodu Američanů převzal kontrolu nad ztichlým letištěm v Kábulu

Svět

Sayed uvedl, že IS-K zatím nepředstvauje pro Západ aktuální nebezpečí, i když nelze vyloučit, že tam podnikne atentát. Podle zprávy ze Střediska pro boj s terorismem ve West Postu tádžická buňka IS-K vedená zřejmě Ravsanen Bokijevem ve spolupráci se syrským mentorem abú Fatimem a Dagestáncem Arsenem Muchažirovem, plánovala útoky na základny NATO v Německu. V dubnu 2020 tomu zabránila německá policie.

Reklama

Výběr článků

Načítám