Hlavní obsah

Čínská armáda využila pandemie. Tváří se vlídně, aby posílila vliv Pekingu

Milionová Čínská lidová osvobozenecká armáda za současného prezidenta Si Ťin-pchinga nejen posiluje své vojenské kapacity, ale také začíná sloužit i pro získání politického vlivu. Upozornil na to v úterý čínský zpravodaj listu The Guardian Vincent Ni.

Foto: Carlos Garcia Rawlins, Reuters

Čínští vojáci cvičí pro naszení v misích OSN.

Článek

Když loni zasáhl covid-19 Írán a zemřel i jeden z vysokých velitelů revolučních gard, obrátil se Teherán o pomoc na čínskou armádu. Ta poslala testy, roušky i ochranné oděvy. Od letošního února nabízí čínská armáda i vakcíny. Kambodžská armáda jich dostala 300 000, armáda Sierry Leone 40 000 a modré přilby OSN 300 000.

Vše samozřejmě provázejí nezbytná hesla plná patosu o čínské přátelské pomoci. V Sieře Leone to bylo: „Na bouřlivých mořích i v klidných vodách plujeme společně“. Ve Rwandě zase: „Osudem dvou prstů je žít spolu“.

Pokud je Čína vnímána jako jediná země, která nabízí pomoc, pak je to další příležitost pro Čínu použít to jako páku
Meia Nouwensová, Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS)

A nejde jen o pomoc za pandemie. Letos vyslala lidová armáda 163 zdravotnických expertů do Libérie, aby pomáhali v boji s ebolou.

Změna přístupu čínské armády

Čínská armáda dlouho sloužila jako mocná odstrašující skrytá síla, nově však aktivně plní i politicko-strategické role ve světě. V roce 2015 vyzval Si Ťin-pching, aby ozbrojené síly hrály významnější roli při podpoře zahraniční politiky Pekingu.

Naštvaná Čína vyhrožuje: Austrálie se může stát terčem jaderného útoku

Svět

Tyto aktivity vzrostly od příchodu pandemie koronaviru, uvedla Meia Nouwensová z londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS). Od jejího propuknutí přibylo čínských vojenských zdravotnických týmů, které pomáhaly různým zemím v boji s pandemií. Podle Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) poskytla Čínská lidová osvobozenecká armáda zdravotnickou pomoc ozbrojeným silám padesáti různých zemí.

Čína není jedinou zemí, která takto za pandemie postupuje. Obavy Západu však vyvolává, že to dělá spolu s konfrontační politikou. Navíc se staví do role jedné z mála zemí, která je ochotna pomoci třetímu světu, zatímco západní země se starají jen o své občany.

„Pokud je Čína vnímána jako jediná země, která nabízí pomoc, pak je to další příležitost pro Čínu použít to jako páku,“ říká Nouwensová a naznačuje, že by toho mohla využít pro získání podpory pro své zájmy v Jihočínském moři, na něž si klade nárok.

Pokud Čína vakcíny prodává, Západ je musí darovat

Podle ní by proto měl Západ více pomáhat: „V době, kdy se Západ snaží potlačit čínský narativ a zlepšit své vztahy s dalšími zeměmi, aby nabídl svou alternativu k projektu čínské nové hedvábné stezky, neměl by jen mluvit o partnerství, ale potvrdit svá slova činy“.

Tajné telefonáty nejvyššího amerického generála do Číny kvůli odvrácení války byly v pořádku, míní Pentagon i Biden

Amerika

Bonny Lin z CSIS řekl otevřeně, jak by měl Západ postupovat: „Pro západní země bude zejména důležité navýšit počet vakcín darovaných zemím v nouzi - to by mohlo poskytnout ostrý kontrast k čínskému rozhodnutí většinu svých vakcín prodávat“.

Čínská armáda však nepomáhá jen v boji s koronavirem, napsal Vincent Ni. Pomáhá armádám spřízněných rozvojových zemí s výcvikem, například ve využívání dronů nebo řízených střel.

„Ačkoliv partnerské země si jsou vědomy, že americká armáda a západní ozbrojené síly mají nejpokročilejší, sofistikovaný výcvik, stále oceňují přínos čínského jednoduššího výcviku,“ upozorňuje. Pro vojáky je čínský výcvik snazší a také méně nákladný.

Reklama

Výběr článků

Načítám